Slavná bajka o štíru a žábě by v minulosti nedávala příliš smysl, jelikož tvorové velice podobní dnešním klepítkatcům byli v době prvohor, konkrétně v době před 541 až 252 miliony let, označováni jako vládci oceánů.

Vzdálení příbuzní dnešních štírů dosahovali velikosti téměř tří metrů a do jejich klepet by se snad nikdo dostat nechtěl. Vědci zmíněnou dobu nazývají obdobím gigantismu, kdy tehdejší tvorové „zkoušeli“, do jaké až velikosti jim okolí umožní vyrůst.

V závěru roku 2020 se těmito štíry zabývali dva vědci – australský paleontolog Patrick Smith a americký paleobiolog Russel Bicknell, ti se věnovali především největšímu z daného druhu – Jaekelopterus rhenaniae, který dorůstal 2,5 až 3 metrů, a byl to tak patrně největší zástupce kmene členovců, který kdy obýval Zemi.

Jejich domovem byl oceán

Mořští štíři či škorpióni se nazývají kyjonožci (Eurypterida) a skutečně svým vzezřením připomínají dnešní štíry, disponovali masivními klepety a jejich ocas byl zakončený bodcem, u něhož se odborníci nemohou shodnout, zda obsahoval jed, či nikoli.

A ač skutečně šlo o příbuzné dnešních škorpionů, velikostně se s nimi ti současní nemohou měřit ani zdaleka.

Ve své studii dospěli biologové k závěru, že velcí kyjonožci byli ve své době vrcholovými predátory, nacházeli se na špici potravního řetězce, obdobně jako dnes žraloci.

Ani takto dokonalí predátoři neměli v evoluční stupnici vyhráno, za jejich vymření s největší pravděpodobností stojí vyšší salinita moře, nedostatek kyslíku a velký úbytek potravy.