Každý byt v paneláku vypadal skoro stejně. Socialistické bydlení mělo svá jasná pravidla, ať jste přišli na návštěvu do Ostravy nebo do Plzně, skoro vždycky vás uvítal stejný obrázek.
Právě tyto detaily se staly ikonami, na které dnes část lidí vzpomíná s nostalgií, zatímco jiní by je nejraději vytěsnili z paměti.
Dominantou obýváku byla obývací stěna sahající až ke stropu. Vitrína se leskla skleničkami „na neděli“, porcelánem a suvenýry z Bulharska nebo NDR. Nechyběl ani bar se Starou mysliveckou a velká televize, která působila jako symbol úspěchu.
Naproti stěně trůnila sedací souprava z mikroplyše v hnědé či béžové barvě. Nenápadný gauč doplňoval konferenční stolek s broušenou vázou nebo popelníkem. Atmosféru dotvářely tapety s geometrickými vzory v tlumených barvách.

Umakart jako zpravodaj
Snad největším symbolem panelákového komfortu bylo umakartové jádro – koupelna a WC z lisovaného kartonu. Umakart byl vlastně takovým domácím rozhlasem. Slyšeli jste, kdo se sprchuje, kdo se hádá, a co se děje u sousedů, vzpomínají pamětníci.
Po roce 1989 ho lidé hromadně bourali, ale leckde slouží dodnes. V kuchyni kralovala rohová lavice s úložným prostorem, linka Asta a spotřebiče, které se staly hity, mixér, sifonová láhev nebo legendární remoska.
Ložnici vévodila obří skříň, někdy i šicí stroj, v dětských pokojích pak palandy a mončičáci za sklem.

Retro se vrací
Ano, všechno bylo stejné, ale mělo to logiku, a to maximum věcí v minimálním prostoru. A dnes? Retro prvky se vrací. Kombinace starého sektoru s moderním designem už nepůsobí jako nuda, ale jako originální styl. A kdo má doma zachovalý originál, může ho považovat za sběratelský kousek.