Domů     Den, kdy udeří legionářská nemoc: Lékařská hádanka 20. století
Den, kdy udeří legionářská nemoc: Lékařská hádanka 20. století
30.10.2016

Lékaři jsou zmatení. V červenci roku 1976 se v americké Pensylvánii objevuje záhadná nemoc, pro kterou nemají vysvětlení. Jediným pojítkem je téměř stoprocentní úmrtnost a účast nakažených na American Legion Convention ve Philadelphii.

Začíná tak pátrání, které je později označeno jako „největší lékařská hádanka 20. století“.

Dnes je legionářská nemoc vcelku snadno léčitelná antibiotiky a mortalita dosahuje zhruba 10 procent.

I přesto si ale uchovává hrůzostrašnou pověst, kterou získala při svých prvních doložených diagnózách v roce 1976. Rozšíří se totiž s nebývalou rychlostí, prvních šest nakažených umírá jen po několika dnech od objevení příznaků a lékaři navíc ani netuší, s jakou nemocí vlastně mají tu čest. Začíná tak největší lékařské detektivní pátraní za celé 20. století.

11 mrtvých během 5 dní

reklama

Přesně 21. července 1976 zahájí American Legion (veteránská organizace Amerických expedičních sil) své tří denní shromáždění k oslavě 200. výročí podepsání amerického prohlášení nezávislosti v Bellevue – Stratford Hotel ve Philadelphii.

Setkání se zúčastní na 20 000 veteránů. Pouhé tři dny po ukončení shromáždění umírá na infarkt Ray Brennan. Vysloužilý 61letý kapitán US Air Force.

O další tři dny později zemře ze stejného důvodu jen o rok mladší Frank Aveni a v rychlém sledu po něm následují další tři legionáři.

Během následujících 24 hodin umírá dalších šest mužů ve věku od 39 do 82. Všichni si před smrtí stěžují na horečku, únavu a bolest na hrudi. Všichni jsou také účastníky setkání členů American Legion.

Tři z nich jsou pacienty jistého lékaře Ernesta Campbella, který si podivné spojitosti všimne a okamžitě uvědomuje ministerstvo zdravotnictví.

Detektivové v bílých pláštích

Lékaři začínají bít na poplach. Mají 11 mrtvých a nakažených rychle přibývá.

Všichni navíc jedli stejná jídla a obývali stejný prostor s dalšími 20 000 legionáři nemluvě o jejich příbuzných, zaměstnancích hotelu a dalších lidech, se kterými mohli přijít do kontaktu. Tématu se začínají chytat i média.

Například na obálce časopisu Time ze 16. srpna 1976 je kreslená zkumavka s titulkem „Detektivové nemocí stopují zabijáka z Philly“. V té chvíli již skutečně probíhá vyšetřování detektivů v bílých pláštích. A jde o pravou policejní práci.

Vyslýchají každého nakaženého, příbuzné a přátele. Kde byli, co jedli, s kým se setkali. Potřebují vědět všechno, protože počet mrtvých už překročil 20 a nakažených je více než 100. Každá odpověď ale vyvolá spíše další otázky.

Pátrají po společných jmenovatelích, souvislostech, které všechny nemocné spojují. Kromě American Legion Convention ale nemají nic.

Žádná nová nemoc

Pochybení kolegů i nedůvěra veřejnosti ale dráždí biologa z CDC (Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí) Josepha McDadea. Straší ho navíc pocit, že něco mohli přehlédnout.

Vrací se proto ke tkáním morčat, které byly naočkované materiály z obětí. Prochází je kousek po kousku a hledá cokoliv neobvyklého. Pak ho zaujmou malé objekty. Začne procházet vzorky u všech obětí a nalézá u nich stejné bakterie.

Nakonec se také zjistí, že infikován byl klimatizační systém hotelu. To vše více než půl roku od výskytu první oběti. Další šokující zprávou je, že nejde o žádnou novou nemoc.

Naopak její patogen se podaří izolovat už v roce 1947 a celé roky tiše žije mezi Američany. Své jméno ale bakterie získá až podle jejích nejznámějších obětí Legionella pneumophila.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Starý dobrý vypínač: Z jakých důvodů se světlo zapíná právě takhle?
Stačí jediný pohyb prstu a místnost se zalije světlem. Vypínač patří k nejběžnějším předmětům v domácnosti, přesto jeho podobu, umístění i způsob ovládání provází překvapivě zajímavý příběh. Když se elektřina stěhuje do domácností, nemění totiž jen způsob osvětlení. Učí člověka novému každodennímu rituálu. Ještě před nástupem elektřiny lidé rozsvěcují plynové lampy otáčením malého kohoutku. Když […]
Věda a technika
Proč se nám chce spát po vydatném obědě? Za ospalostí není jen plný žaludek
Zná to téměř každý. Dojíme poslední sousto, opřeme se o židli a najednou máme pocit, že bychom nejraději zavřeli oči a na chvíli zmizeli ze světa. Odpolední ospalost přitom není pouhým důsledkem přejedení. Svou roli hrají biologické hodiny, hormony, složení jídla i signály, které si mezi sebou posílají střeva a mozek. Proč nás po obědě […]
Věda a technika
Pro lásku k moři: Co dalo lidem svobodu pod vodní hladinou?
Ještě v prvních desetiletích 20. století bylo potápění spojeno s těžkou objemnou výstrojí.  Neforemné skafandry s přilbami byly závislé na dodávce vzduchu z hladiny. Pak však přišel zlom, který cestu do světa pod vodní hladinou zpřístupnil i pro laiky. Ba co víc, poskytl jim netušenou svobodu! V době druhé světové války se ve Francii zrodil […]
Věda a technika
Ferrari: červená nádhera
Když se narodí, cesty patří povozům s koňmi. Nikdo nečeká, že by se mělo něco změnit. Pak se tu a tam objeví automobil. Jeden, dva… a vůně motoru je omámí. Najednou chtějí také v ruce držet volant, závodit, osedlat si tu neskutečnou sílu. Ti nejšikovnější se navždy zapíší do dějin. Rachot motorů na závodním okruhu je ohlušující. […]
historie
Výbuch v dole Courrières: Pekelné dny pod povrchem
Je 06:30 ráno a na kalendářích bychom našli sobotu 10. března 1906. Krajinou otřese exploze. Skla v oknech se sypou na zem. To je ale jen maličkost. Hluboko pod povrchem severofrancouzského dolu Courrières právě začíná boj o život těch, kteří měli to štěstí v neštěstí a výbuch přežili. Co ho způsobilo? To není dodnes jasné. Možná vzplanul […]
Božský vítr: Zachránil kdysi nejen Japonsko, ale i dalmatské město Korčula
S galérami si vichr pohrává jako s dřevěnými třískami. Vesla se lámou a muži na palubách lodí propadají zoufalství. Ještě před několika okamžiky to byla hrdá válečná flotila. Posádky čekaly boj a krev. Zdá se však, že město nevěřících zachránila síla mimo tento svět! Píše se rok 1571. Dalmatské město Korčula uchránil před vpádem osmanských vojsk ničivý […]
Ikonické kleště průvodčích. Děrovačka jízdenek a kód, který nikdo nečte
Obyčejná jízdenka, kovové kleště a cvaknutí, které kdysi patřilo k cestování stejně jako rachot kol. Jenže dírka v papírku není jen památkou na průvodčího s brašnou. Může prozradit, kdo ji udělal, jaký lístek cestující drží v ruce a někdy i to, jak důmyslně se dopravci brání podvodníkům. Dopravní historie se zkrátka občas vejde do otvoru […]
Španělská invaze do Anglie: Nepřemožitelná Armada? Cha!
Na anglický trůn usedá 17. listopadu 1558 protestantská Alžběta I. (1533–1603). Španělský král Filip II. (1527–1598) to nemůže snést. Ještě před chvílí byl přeci anglickým spoluvládcem své ženy Marie I. Tudorovny (1516–1558) a země musela být nekompromisně katolická! Filip má ze zámořských kolonií až desetkrát vyšší příjmy, než Alžběta, a tak se rozhodne vrátit ostrovní […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz