Muži lovili a ženy sbíraly různé plody k obživě, alespoň takové mýty dosud přetrvávaly o dělbě práce v pravěkých společnostech lovců a sběračů.

Nedávné výzkumy ale ukazují něco jiného. V archeologickém nalezišti Wilamaya Patjxa v peruánských Andách vědci objevili 9000 let starý hrob válečnice, který uvedenou teorii popírá.

Ostatky 17‒19leté ženy doprovází pohřební výbava sestávající s loveckých nástrojů, což vypovídá o tom, že se lovu věnovaly i ženy. Nástroje ukládané do hrobů patřily majiteli, který je za života používal.

Další průzkumy v této otázce se zaměřily na 429 nebožtíků ve 107 různých lokalitách. U 27 pohřbů z této skupiny se nalézaly i lovecké nástroje a v 11 případech šlo o ostatky žen.

Podle statistik tak mohlo být v pravěkých společnostech minimálně 30 % žen lovkyň, není ale vyloučeno, že zvířata dokázala skolit až polovina příslušnic něžného pohlaví.

Schránka skrývala i koně 

Švédští archeologové otevřeli na podzim roku 1878 pohřební schránku na ostrově Björkö. Skrývala ostatky pohřbené s výbavou vikingského válečníka obsahující zbroj, oděvy a dva koně. V roce 2018 ale analýza prokázala, že jde o ženu.

 Skyth je žena 

Roku 1988 vědci vyhrabali v jižní Sibiři v lokalitě Saryg-Bulun v Tuvijské republice skythského válečníka. V létě roku 2020 ale ruští vědci podrobně prozkoumali jeho DNA a došli k překvapivému závěru – je to žena.

Čtyři bojovnice 

Na západě Ruska ve vesnici Děvica se v lednu 2020 našly ostatky čtyř bojovnic staré 2500 let. Hroby obsahují jezdeckou výbavu, oštěpy a hroty šípů.

Podle archeologů jde o skythské válečnice. Skythové území ovládali v době mezi 8.‒3. stoletím př. n. l.

Dvě kostry

Dvě ženské kostry objevili archeologové v květnu 2020 Mongolsku. Ostatky napovídají, že uměly jezdit na koni a střílet z luku.

Ženy žily v období let 147‒552 a podle bioarcheoložek Christine Leeové a Yahairy Gonzalezové dokázaly bojovat po boku mužů.