Historie tetování je velmi obsáhlá. Dnes většinou už člověka s potetovanou rukou neoznačíme automaticky za člena gangu anebo kriminálníka. Jak tomu ale bylo v minulosti? A s čím byli potetovaní lidé spojováni?
Když třetí říše zaútočila 1. září 1939 na Polsko, všichni tušili, že Adolf Hitler se s mírovými smlouvami a politikou ústupků jen tak nespokojí. Na druhou stranu vůdce počítal s bleskovou válkou a obsazení Varšavy pro něj byla téměř formalita. Spletl se, stejně jako jeho armádní jednotky. Na brány polské Varšavy zaklepaly německé jednotky 8. […]
V roce 1896 se pražští radní rozhodnou, že by se na mapách lépe než Senovážné vyjímalo jméno rebelantského českého novináře Karla Havlíčka Borovského. Rakousko-uherská orlice naštěstí postupně ztrácí svoji moc, proto policejní aparát c. k. monarchie zřejmě velkoryse přehlédne, že je náměstí věnováno neposlušnému pisálkovi Karlu Havlíčkovi Borovskému (1821 – 1856). Konečně po několika staletích dojde […]
Že záleží na čistých rukou, věděli již lidé v antickém Řecku, alespoň z té doby, konkrétně z druhé poloviny druhého tisíciletí př. n. l., pocházejí podle vědců první důkazy o té „správné“ hygieně v pevninském Řecku. Na výzkumu se podílel mezinárodní tým expertů z Kanady a z Polska a zjistil, že tehdejší obyvatelé Řecka k […]
Pohádkově nádherná zahrada skrývá pramen, který naplňuje zdejší studnu rudou vodou. Podle legendy má co do činění s krví Ježíše Krista a má sílu uzdravovat. Kromě něj je prý u města Glastonbury v anglickém hrabství Somerset dokonce i hrob mýtického krále Artuše! Krajina, opředená mýty a pověstmi. A ne jen tak ledajakými, ve zdejších legendách […]
Také vás fascinují rostoucí bytové domy, které se množí rychlostí blesku? Kdyby toto viděli předci, nestačili by valit oči. Na obdobných stavbách se nadřou desítky let. A víte, že se už stavení ve středověku mohou chlubit podlahovým vytápěním? Opevněná, svébytná, středověká stavba, kterou obývají králové, královny, jiní šlechtici, měšťané jen výjimečně. První základní kameny, přesněji […]
Módní vkus ruské carevny Alexandry Fjodorovny, choti ruského cara Mikuláše II. (1868–1918), vytváří už od jejího raného mládí její starší sestra Ella (1864–1918), provdaná za ruského velkoknížete Sergeje Alexandroviče (1857–1905). Alexandra Fjodorovna (1872–1918), budoucí manželka vládce z domu Romanovců, upoutá pozornost už v roce 1884 jako 12letá dívenka na svatbě svojí starší sestry. Tehdy má na sobě […]