Domů     Cytologii u gynekologa lze doplnit testy na HPV. Pravděpodobnost odhalení nádorových onemocnění se tak zvýší
Cytologii u gynekologa lze doplnit testy na HPV. Pravděpodobnost odhalení nádorových onemocnění se tak zvýší
16.3.2023

Rakovina děložního čípku je v České republice třetím nejčastějším typem rakoviny u žen, ročně jí onemocní přibližně 800 z nich. Nejčastěji postihuje ženy mezi 35. a 45. a mezi 60. a 65. rokem života, ale nevyhýbá se ani mnohem mladším ženám.

reklama

Dobrou zprávou je, že rakovina děložního čípku je dobře léčitelná, pokud je ovšem odhalena včas.

Právě z tohoto důvodu je součástí každoroční gynekologické prohlídky pravidelný screening v podobě cytologického stěru z děložního čípku, jehož výsledky ukazují míru podezření na přednádorové stavy.

Ty v naprosté většině způsobuje dlouhodobá infekce lidským papilomavirem – tzv. HPV, který se přenáší zejména pohlavní cestou.

Co víme o HPV a jak se můžeme chránit?

reklama

Lidským papilomavirem se nakazí až 80 % sexuálně aktivních žen, přičemž až v 90 % případů  probíhá infekce HPV bez jakýchkoli příznaků a obvykle během několika měsíců sama odezní, protože se s ní imunitní systém vypořádá sám.

Většina lidí tedy ani neví, že ji má. „V současné době je známo více než 100 typů těchto virů s různým stupněm rizika. Ty s nízkým rizikem mohou být příčinou genitálních bradavic a nemají karcinogenní potenciál.

Vysoce rizikové kmeny HPV však mohou vyvolat nádorové bujení děložního čípku, ale také konečníku, pochvy nebo vulvy,“ říká RNDr. Libor Staněk, genetik laboratoře SYNLAB.

Ke standardnímu cytologickému stěru mají tento test z veřejného zdravotního pojištění prozatím hrazeny ženy se sporným či pozitivním cytologickým nálezem a dále ženy ve 35. a 45. roku života. foto: Wikimedia
Ke standardnímu cytologickému stěru mají tento test z veřejného zdravotního pojištění prozatím hrazeny ženy se sporným či pozitivním cytologickým nálezem a dále ženy ve 35. a 45. roku života. foto: Wikimedia

Před nákazou HPV chrání očkování, které se doporučuje provést ještě před zahájením pohlavního života. V ČR na něj mají nárok zdarma dívky i chlapci ve věku 13 let.

Případné změny na děložním čípku způsobené tímto virem pak pomůže odhalit cytologický stěr, který odebere gynekolog v rámci preventivní prohlídky. Je proto důležité nezapomínat na prevenci a absolvovat toto vyšetření jednou ročně.

HPV test je vhodný zejména pro ženy starší 30 let, které se chtějí ujistit, že nejsou infikovány vysoce rizikovým typem papilomaviru. Foto: Pixabay
HPV test je vhodný zejména pro ženy starší 30 let, které se chtějí ujistit, že nejsou infikovány vysoce rizikovým typem papilomaviru. Foto: Pixabay

Cytologický screening se provádí již půl století

Standardním cytologickým vyšetřením je PAP test, který se používá již více než 50 let. Gynekolog odebere stěr z děložního čípku, který následně rozetře na sklíčko a obarví.

„Spolehlivost této metody je asi 70–80 %, protože ve vzorku je velké množství dalších buněčných či nebuněčných elementů, jako jsou bakterie, kvasinky, erytrocyty či hlen,“ vysvětluje RNDr. Staněk.

Novější metodou je pak ThinPrep PAP test neboli tekutá cytologie, při níž se štěteček s odebraným vzorkem vyplachuje ve speciálním konzervačním roztoku. „Výhodou je, že se do něj buňky snadněji uvolňují a získáme tak veškerý setřený materiál.

Další výhodou je zpracování v laboratoři, při kterém separujeme čisté epiteliální buňky, bez příměsi hlenu, bakterií nebo krve, které následně barvíme. Díky tomu je spolehlivost této metody více než 90 %,“ doplňuje RNDr. Staněk.

Tento moderní test však není hrazen z veřejného zdravotního pojištění a ženy o něj musí požádat svého lékaře.

reklama
Foto: Pixabay, Wikimedia
Související články
Věda a technika
Mladý vynálezce: Philo Farnsworth se postará, aby bylo na co koukat
Děti nevymýšlejí jen lumpárny, jak se může zdát z rodičovských stesků nebo našich vzpomínek na dětství. Některé děti přicházejí s nápady, které se mohou proměnit ve velmi zdařilé vynálezy. A některé jejich nápady jsou tak úspěšné, že změní svět. I když existuje mnoho vynálezců, kteří přispějí k vynálezu televize, Philo Farnsworth (1906–1971) je první, kdo přijde s nápadem na […]
Věda a technika
Nevyzpytatelný uran: Napájí domácnosti a maže města z povrchu zemského
Počasí mu tehdy nepřeje, a tak pokus odloží do šuplíku. Když si na experiment vzpomene, vytáhne snímek a nestačí se divit. Místo lidí na fotografii na něj zírá černota. Slunce do zásuvky nesvítilo, a tak jediným viníkem musí být uran! V periodické tabulce prvků mu náleží písmeno U a vedle něj trůní číslovka 92, která […]
Věda a technika
Proč se na podzim barví listí? Stromy před zimou rozehrávají pestré divadlo
Ještě před pár týdny byly koruny stromů zelené. Pak se dny začnou krátit, noci prodlužovat a listy náhle vzplanou žlutou, oranžovou, červenou i vínovou. Není to jen půvabná podzimní podívaná. V každém listu právě probíhá důmyslná chemická úklidová akce, při které strom rozebírá své „sluneční elektrárny“, zachraňuje cenné živiny a připravuje se na zimu. Na […]
Věda a technika
Zvuk, neviditelný cestovatel, který umí sprintovat i šeptat
Zvuk je všude kolem nás, přesto ho nevidíme. Umí se odrážet, ohýbat, zrychlovat i zpomalovat, a zatímco vzduchem se žene rychlostí asi 343 metrů za sekundu, ve vodě je z něj hotový sprinter. Pojďme se podívat, co všechno tenhle neviditelný posel dokáže. Ve vodě má zvuk pořádný náskok. Zatímco vzduchem při pokojové teplotě putuje přibližně […]
reklama
casopis
věda a technika
Co kdyby Slunce nahradila černá díra? Nastala by vesmírná zima
Představte si, že někdo zmáčkne obří kosmické tlačítko a místo Slunce se uprostřed naší soustavy objeví černá díra, přesně stejně hmotná jako naše hvězda. První překvapení? Země by se nikam nezřítila. Žádné okamžité „šup a jsme uvnitř“, žádný kosmický vysavač. Planeta by dál poslušně obíhala po své dráze. Jenže pak by přišel problém, proti kterému […]
Vizionář kosmického věku Ciolkovskij: Co si myslel o mimozemšťanech?
Byl téměř hluchý a jeho životní styl občas připomínal poustevníka. Navíc byl jeho život ohraničený letopočty 1857–1935. Může se někdo takový zaníceně dívat ke hvězdám? Ano, Konstantin Eduardovič Ciolkovskij je považován za průkopníka kosmického věku. I jeho úvahy o existenci mimozemských civilizací předběhly svou dobu. Svůj život prožil v carském Rusku a později v Sovětském Svazu. To […]
Mozek bolest necítí. Kdo tedy způsobuje tu protivnou bolest hlavy?
Mozek nebolí. Hlava ano. Zní to jako hádanka, ale právě tady začíná fascinující příběh bolesti hlavy. Samotná mozková tkáň totiž nemá receptory bolesti, takzvané nociceptory. Když nás tedy rozbolí hlava, mozek si ve skutečnosti nestěžuje na vlastní bolest. Spíš dostává poplašnou zprávu z okolí a někdy je ten poplach pořádně hlasitý. Představte si mozek jako […]
Pozor, padá hvězda! Proč si máme něco přát?
Všichni víme, že hvězdy spadnout nemohou. Žhavé plynové koule obíhají po svých drahách kolem středu galaxie, a pokud je tedy nepohltí černá díra, žádné místo ani směr, kam by mohly padat, ani není! Proč nás tedy „padající hvězdy“ inspirují i matou už tisíce let? Když bohové pohlédnou z nebe na Zemi, pootevřou nebeskou klenbu. A […]
věda a technika
Smrtící Ebola: Jak moc se jí máme bát?
Deštný prales v nitru rovníkové Afriky patří jen zvířatům a několika málo domorodým kmenům. V téhle odlehlé části světa žijí lidé v izolovaných vesnicích, nikoho nezajímají, a kdyby se zde neobjevil nejnebezpečnější smrtící vir v moderních dějinách, nejspíš bychom o vesnici Yambuko a řece Ebola dodnes nevěděli. V roce 1976 ředitel místní školy Mabalo Yokela vyrazí na misijní cestu po […]
Co nevíte o kočkách: Netuší, co je sladké. Jejich jazyk hraje podle úplně jiných pravidel
Zatímco člověk dokáže kvůli dortu zapomenout na dietu, kočka by nad čokoládovým dortem nejspíš jen důstojně ohrnula nos. Ne proto, že by byla rozmazlená, ale protože sladkou chuť prakticky neumí vnímat. Její jazyk je totiž evolučně nastavený úplně jinak. Kočka je masožravec tělem, metabolismem i chuťovými receptory. Tím její podivuhodnosti zdaleka nekončí. Sladké? Děkuji, nechci. […]
Umělé vodní propasti: Kde najdeme nejhlubší evropské bazény?
Slovo bazén v nás evokuje relativně bezpečné prostředí, kde je hloubka maximálně několik metrů. I bazény však mají své rekordmany, které je mění bez nadsázky na magické hlubiny. Nejsou určeny pro běžné plavce, ale pro potápěče a freedivery. Kde se v Evropě můžeme potkat s těmito inženýrskými zázraky? Pravda, nejhlubší bazén světa leží mimo evropský kontinent. Nachází se […]
Voda, která umí být ledem, párou i kapalinou zároveň: Proč se H₂O chová tak podivně?
Voda působí jako jedna z nejnudnějších věcí na světě. Nalijete ji do sklenice, vypijete a hotovo. Jenže obyčejná H₂O je ve skutečnosti pořádný fyzikální rebel. Dokáže být současně ledem, kapalinou i párou, při ochlazování se nejprve smršťuje a potom zase rozpíná, a za určitých podmínek zůstane kapalná i hluboko pod bodem mrazu. Představte si místo, […]
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz