Jezdíte na kole? Možná je zbytečné takovou otázku pokládat, protože na kole snad jezdí téměř každý. Jen si možná všichni neuvědomují, jak prospěšná je tahle nenáročná sportovní aktivita jejich zdraví.

Když francouzský vynálezce Comte Medre de Sivrac v roce 1790 vyrazil na první jízdu se svou celeriferou, odrážedlem vzdáleně připomínajícím dnešní jízdní kolo, sotva mohl tušit, že po dvou stoletích by podobné výtvory mohl potkávat na celé planetě po milionech.

Jízdní kolo se od jeho dob měnilo, od dřevěných dob poskočilo ke kovové konstrukci, prošlo si obdobím vratkých kostitřasů a oddechlo si, když pan Dunlop konečně přišel na to, jak ho opatřit pneumatikou.

A přestože kdysi bylo výsadou bláznivých vynálezců a dobrodruhů, dnes bychom sotva našli domácnost, v níž by alespoň jeden bicykl neměli.

Jak omládnout o deset let

V České republice to není jiné. Na kole tu dnes aktivně jezdí víc lidí, než je hráčů všech míčových her dohromady. Ostatně ne náhodou se v našich obchodech každý rok prodá neuvěřitelných 350 000 jízdních kol.

Rekreační cyklistika nevyžaduje žádný zvláštní trénink, kolo se dá pořídit v různých cenových kategoriích.

Je vyhledávanou formou odpočinku, přispívá k navazování nových přátelství i k poznávání krás přírody, protože cyklista dokáže za den urazit několikanásobně delší trasu než pěší turista Ale především je zdraví prospěšná, a to v každém věku.

Lékařské statistiky hovoří o tom, že tělesnou zdatnost pravidelného cyklisty je možné přirovnat ke kondici člověka o deset let mladšího.

Pro trénink i rehabilitaci

Lékaři a fyzioterapeuti by snadno vyjmenovali pozitivní přínosy ježdění na kole. Řadí ho k aerobním cvičením s takzvaným nízkým dopadem, což znamená, že jízda na kole vyžaduje méně intenzivní námahy než většina jiných forem cvičení.

Méně tak zatěžuje klouby a kosti, současně je ale skvělým svalovým tréninkem, protože zatížení se rovnoměrně rozkládá mezi všechny nejdůležitější svalové skupiny.

Výhodou cyklistiky také je, že každý si sám může naordinovat takovou zátěž, na jakou se cítí a kterou může zvládnout. Hodí se tak jak pro trénované sportovce, tak třeba i pro pacienty hledající nenáročný způsob pomalé rehabilitace.

Cyklistika – srdeční záležitost

Proklepneme-li své tělo podrobněji, najdeme mnoho oblastí, v nichž cyklistika najde uplatnění. Pomáhá předcházet kardiovaskulárním problémům, jako je vysoký krevní tlak, infarkt nebo mrtvice. Stimuluje totiž srdeční činnost i funkci plic.

Studie prováděná během 14 let u 30 000 osob potvrdila, že pravidelná jízda na kole chrání lidi před srdečními chorobami. Další vědecký výzkum zase odhalil, že lidé, kteří jezdí alespoň půlhodinku denně na kole, mají o 40 procent nižší riziko vzniku cukrovky.

Mnoho lidí se v dnešní době potýká s jednou z významných civilizačních chorob – obezitou. Právě jízda na kole je v kombinaci se zdravou výživou a odpočinkem ideální způsob, jak tělesnou hmotnost omezovat. Přispívá totiž k rychlejšímu spalování tuku a pozitivně upravuje metabolismus.

Cesty plné šťastných lidí

Cyklistika přehnaně nezatěžuje kyčelní klouby a kolena. Pomáhá vypracovat různé svalové partie, především ruce, nohy a střed těla.

Nesmíme ovšem před jízdou zapomenout na řádné protažení a jako doplněk cyklistiky se pro uvolnění a změnu zatížení doporučuje navazující cvičení v podobě pilates, plavání nebo jógy.

Pohyb na kole prospívá i funkci trávicího traktu, posiluje imunitu a zlepšuje dýchání. Nezanedbatelným přínosem cyklistiky je také ten, o kterém se často tolik nehovoří.

Projížďka krásnou přírodou spojená s mírnou fyzickou zátěží pomáhá vyplavovat endorfiny neboli hormony štěstí. Ty přispívají k dobré náladě, potlačují stres a deprese a umějí i tišit bolest.

To nejlepší ze všech kol

Jak si jízdu na kole co nejvíce užít a na co nezapomenout, pokud chceme z blahodárných účinků cyklistiky získat co nejvíc? Především musíme zvolit nejen správné kolo, takové, aby posed na něm dokonale odpovídal naší postavě, zdravotním možnostem a potřebám.

Je totiž třeba si uvědomit, že existují kola horská, silniční, trekingová či městská, a každé z nich svým tvarem a určením zatěžuje jiné svalové skupiny.

Své by o tom mohli vyprávět profesionální cyklisté, kteří se mnohdy potýkají se zdravotními problémy způsobenými jednostranným namáháním určitých partií těla. Silničáři trpí přetížením svalů v oblasti krční páteře, zvyšuje se riziko bolestí zad i hrudní páteře.

Jezdci na horských kolech se sice tolik nehrbí, ale zase musejí snášet mnohem více otřesů, které zdraví také neprospívají.

Rekreační cyklisté naštěstí nemusejí podávat vrcholné výkony, a tak si z náročných sportovních disciplín mohou vypůjčit jen to, co jim vyhovuje, a praktikovat to v rozumném měřítku.

Čím víc cyklistů, tím líp

Lidé, kteří se dosud neodhodlali pravidelně jezdit na kole, se občas snaží najít argumenty, proč je cyklistika vlastně nebezpečná. Poukazují třeba na nástrahy silničního provozu. Ve skutečnosti čím více cyklistů v ulicích je, tím je pro ně jízda bezpečnější.

Nárůst jejich počtu si totiž vyžádá odpovídající dopravní opatření v podobě vyhrazených pruhů a cyklostezek a také ostatní účastníci silničního provozu si jednoduše zvyknou na to, že cyklista je pevnou součástí jejich světa.

Začnou být opatrnější a cyklistika tak může zachraňovat životy i tímto zprostředkovaným způsobem.