Podle mrtvých slepic ležících na zemi se zdá, že poblíž se nachází divoké zvíře. A skutečně – v  poli sedí s vyceněnými zuby podivný tvor. Nemá žádnou srst, zato má temné oči a z tlamy se mu valí pěna. Farmář si je jistý, že dnes už čupakabru, jak se stvoření říká, konečně uloví!

Názory na to, kdo nebo co je čupakabra, se poměrně různí. Podle některých pověstí se jedná o dravého humanoida, který rozsápe všechna domácí zvířata. Většina údajných svědků této bytosti se však shodne na tom, že jde o podivnou psovitou šelmu.

Ačkoli čupakabru vídají farmáři ve Spojených státech, Mexiku i v Jižní Americe, odchytit skutečný exemplář se stále nedaří.

Nepolapitelná příšera

První zmínky o čupakabře se objevují v roce 1995. Tehdy je nahlášen pohyb neznámého zvířete v karibském Portoriku a posléze je podivný tvor pozorován v Jižní i v Severní Americe.

Zdá se však, že nejvíce se čupakabra, nebo dokonce čupakabry vyskytují v Mexiku a v Texasu. Biologové a mnozí další vědci se domnívají, že nějaký takový tvor ale vůbec neexistuje.

Zarážející však je, že všichni, kdo se s čupakabrou údajně setkali, ji popisují podobně. Mnoho lidí se pokouší zvíře vyfotografovat nebo natočit, aby byly spekulace konečně ukončeny.

Krvavé útoky v Portoriku

V okolí portorického městečka Canovas je pozdvižení. Již několik dní sužují oblast prudké deště. Kromě toho zdejší kraj zasáhl cyklon, který poškodil mnoho domů i cest.

Je právě květen a dalšího rána se jde jeden z místních farmářů podívat na pastvu, aby zkontroloval, zda mu psí počasí nepoškodilo ohradu, ve které chová své stádo ovcí. Když však dojde na místo, polije ho studený pot.

Ohrada je v pořádku, místo toho se ale stalo jiné neštěstí. Muž vyděšeně pozoruje to, co zbylo z jeho zvířat. Všech osm ovcí leží bez známek života v trávě a zmatená jehňata pobíhají kolem. Každá mrtvá ovce má na krku tři rány.

Zarážející je fakt, že zvířata kdosi zbavil veškeré krve. Vyděšený farmář už ani nepočítá škody. Na venkově se hodně věří na legendy, a tak se začíná obávat upíra. V tu chvíli ale za plotem na kukuřičném poli zahlédne oči podivného tvora. Nepochybuje ani na chvíli, že právě tato podivná šelma roztrhala jeho ovce.

Povídačky realitou?

Když nešťastný farmář incident nahlásí, každý se mu směje a nikdo mu nevěří. To se ale změní ve chvíli, kdy se totéž stane zhruba 150 zvířatům ve městě Canovas. Nyní již podivná úmrtí zvířat nelze přehlížet.

Svědkyně Madelyne Tolentino poté policii a novinářům nahlásí spatření čupakabry, jak se tvorovi záhy začne říkat.

To přinese do vnímání události veřejností dost výraznou změnu, protože do té doby se mnoho lidí domnívá, že zabitá zvířata má nejspíše na svědomí satanistický kult. Starosta obce Canovas dokonce povolá armádu, aby šelmu ulovila.

Tato akce však nemá větší úspěch. Krátce po oznámení útoků čupakabry se však začnou objevovat podobné případy také v Dominikánské republice, Argentině, Bolívii či Kolumbii. Nikde se však zvíře nepodaří odchytit.

Pes s mandlovýma očima

Podle popisu je čupakabra šelma rozměrů většího psa, kterého také připomíná stavbou těla. Na rozdíl od psa však nemá srst a její pokožka je hrubá a šedivá. V tlamě jsou na první pohled patrné dlouhé a ostré zuby. Svědci popisují, že čupakabře jde od úst pěna.

Uši jsou krátké a umístěné na horní části hlavy. Nejvíce však bezesporu zaujmou oči čupakabry, které mají tvar jako mandle, jsou celé černé a podle některých vypadají skoro jako oči člověka.

Kromě krve zabitých zvířat se tento podivný tvor podle svědků živí také melouny. Že se někde šelma ukrývá, poznáte prý také podle toho, že velmi intenzivně páchne.

Ačkoli je čupakabra mnohokrát vyfocena, či dokonce odchycena, zatím se pokaždé ukáže, že se jedná o omyl. Většinou senzacechtiví lidé uloví prašivého psa, který z nějakého důvodu přišel o srst, případně kojota.

Věda je na čupakabru krátká

Tématem podivné psovité šelmy se intenzivně zabývá i zoolog Dr. Karl P. N. Shuker (*1959):

„Čupakabru viděla řada svědků, kteří se shodují v tom, že je vysoká asi metr nebo metr a půl, má veliké šikmé oči, v některých případech červeně nebo oražově svítící, místo uší jen otvory, místo nozder malé průduchy a malou tlamu bez pysků,“ popisuje vědec.

Jak ale dodává, dochází k závěru, že něco takového může jen stěží existovat, už proto, že není pravděpodobné, aby v dnešní době nebylo takhle velké zvíře nikdy vědecky popsáno. Poté se však objeví zpráva o pozorování čupakabry z Filipín.

Podle místních obyvatel si podivného tvora odvezli američtí vojáci. Armáda USA však něco takového rezolutně popírá.

Oběť experimentu

Podle mnoha očitých svědků, kteří se s čupakabrou setkali tváří v tvář, existuje jediné vysvětlení. Tajemná šelma je výsledkem experimentu americké armády, která zvíře z nejasných důvodů vyšlechtila.

Jak už to ale s experimenty bývá, nepodařil se, jak měl, a čupakabra ze zařízení na vojenské základně USA, která se nachází kdesi v portorické džungli, unikla. To se mohlo stát kupříkladu v důsledku cyklonu, který tehdy v roce 1995 na ostrově řádí.

Poté se zvíře adaptovalo na přírodní podmínky, rozmnožilo se a stalo se součástí přírody. Protože však vláda za žádnou cenu nechce problematické experimenty se zvířaty přiznat, raději vždy tvrdí, že nalezené zvíře je jen pes.

Znečištění stvořilo stvůru

Další teorie o původu pověsti o čupakabře zase předpokládá, že zrození bestie je důsledkem lidské bezohlednosti.

Jedná se prý o úplně obyčejného psa, u kterého vlivem kontaminace životního prostředí došlo k nevratným změnám DNA. Zdálo by se to jako naprostý nesmyl, kdyby ovšem čupakabra nebyla pozorována také na území Černobylu.

Tam jsou různé mutace organismů poměrně běžně pozorované a především mnohokrát vědecky prokázané. Jeden z místních průvodců, pan Černov, říká, že podivné zvíře odpovídající popisu čupakabry několikrát pozoruje na místním hřbitově.

Jeho kolegové si ho však dobírají s tím, že za jeho zážitek nejspíš může nadbytek vypité vodky. On si však stojí za svým svědectvím.

Tajemství zůstává skryto

Kromě dvou možných vysvětlení zmíněných výše existuje celá řada dalších, ještě podivnějších teorií. Možná že je čupakabra výsledkem úniku nebezpečné nemoci z vojenských laboratoří. Ta nyní napadá psy, hyeny a další zvířata a dělá z nich krvelačná monstra.

Nebo nám čupakabru dovezli mimozemšťané, jak se mnozí milovníci UFO domnívají. A nakonec je tu i nepříliš pravděpodobná možnost, že jde o živočišný druh, o kterém lidé ještě nemají tušení. Odpověď si tak alespoň prozatím každý musí vybrat sám.