V rychle se rozvíjejícím hlavním městě Kolumbie Bogotě se bagry zakusují do vrstvy zeminy. Staví se další z mnoha domů. Kolem staveniště se hemží hledači pokladů. Přece jen, památkami po starých civilizacích se to v Jižní Americe jen hemží.

Jeden z přihlížejících na hromadě hlíny náhle objeví zajímavý předmět. Je relativně malý, ale poměrně těžký a má kruhovitý tvar. Okamžitě cítí šanci.

Rychle kolo očistí a jeho naděje ještě stoupnou. Černý kámen je velmi detailně opracován, má uprostřed otvor a průměr kolem 22 centimetrů, váží přitom něco přes dva kilogramy. „Co to může být za kámen, to není nic, co bych znal,“ probleskne nálezci hlavou.

Když disk očistí, zaujmou ho vyobrazení částí nahých lidských těl. Když se disk před ním objeví v celé kráse, je mu jasné, že na tomhle objevu by mohl rychle vydělat. A tak zvedne telefon a začne vytáčet číslo.

Pozdvižení na univerzitě

Na druhém konci linky jej zvedne Jaime Gutierrez-Lega (*1932), známý kolumbijský designer a profesor na univerzitě El Bosque v Kolumbii. Oba muži se brzy na to setkají. „Nemusíte se bát, nevykrádám hroby, opravdu jsem to našel na stavbě,“ ubezpečuje profesora nálezce.

Toho objev na první pohled zaujme, muži si plácnou a disk mění majitele. Gutierrez-Lega nález detailně očistí a pak se spojí se svými kolegy, přece jen geologie a mineralogie nejsou jeho obor. První zkoumání kolegů přinese velmi slibné zprávy.

Stáří disku odhadnou na více než 6000 let, tedy do doby dávno před aztéckou, inckou i mayskou civilizací. Kromě toho se zdá, že je disk vyroben z takzvaného lyditu, což je odvozenina křemene.

Tady něco nehraje

Už samotný lydit vyvolává množství otázek. Jde o horninu velmi tvrdou, která se nezpracovává úplně snadno. Ještě více dohadů ale budí reliéf disku. Na něm jsou totiž, podle všeho, zobrazena jednotlivá stadia vývoje člověka.

Od mužských a ženských pohlavních orgánů, přes spermie, až po vývoj plodu v děloze matky. Jenže spermie, a především bičíky, kterými se pohybují, objeví až v roce 1677 Antoni van Leeuwenhoek (1632–1723) díky mikroskopu.

Jak o nich tedy může vědět civilizace několik tisíc let před tím? Přitom je pravda, že podobné nákresy se nacházejí i na některých jeskynních malbách. Když Gutierrez-Lega s objevem seznámí veřejnost, okamžitě vzbudí pozdvižení.

Pro milovníky různých konspiračních teorií není lepší důkaz o mnohem větší vyspělosti starých civilizací či pomoci z jiné planety.

Trocha pesimismu z Vídně

Vše kolem disku vypadá až příliš úžasně na to, aby to byla pravda. Vědecký svět pochybuje o samotném nálezu. Jak je možné, že do prezentace na tiskové konferenci o disku nikdo nic neví? Jak to, že není známo nic o přesném místě nálezu ani o okolnostech?

Skepse se ještě prohloubí, když má možnost bájný disk prozkoumat doktorka Vera Maria Felicitas Hammerová (*1960) z univerzity ve Vídni. Sem je totiž zapůjčen v roce 2001 na výstavu „Nevyřešené záhady“. Ta si všimne, že některé reliéfy na disku jsou hodně poničeny, což naznačuje, že báje o tvrdosti materiálu jsou trochu nadnesené a bližší zkoumání naznačí, že zřejmě nejde ani o lydit. Ostatně u většiny předmětů na výstavě zkoumání pod rentgenem naznačí, že jde jen o podvrhy.

Zařadit disk do určitého časového období není podle Hammerové možné.