Domů     Co si psal do deníčku strůjce holocaustu Heinrich Himmler?
Co si psal do deníčku strůjce holocaustu Heinrich Himmler?
20.5.2021

Nenápadný úřednický vzhled druhého nejmocnějšího muže nacistického Německa mátl. Jen málokdo by odhadl, jakou zrůdou Himmler ve skutečnosti byl. Sám se ovšem postaral o to, aby lidé zjistili pravdu. Psal si totiž detailní deníky o svém každodenním životě. Jaké zrůdnosti odhalují?

V roce 2011 nabídli odborníci z Německého historického institutu Rusku, že vypomohou s tříděním materiálů ukrytých v archivech.

Díky tomu se roku 2016 podařilo objevit další Himmlerovy deníky, a to z let 1938, 1943 a 1944. Jedná se o více než tisíc strojopisných stránek.

Díky nim bylo možné zrekonstruovat určité rozhodovací procesy, ke kterým v nacistickém Německu došlo, stejně jako jména 1600 osob, s nimiž se Himmler v této době setkal.

Materiály jsou o to cennější, že část pochází z doby, kdy už Německo na válečných frontách ustupovalo. Těch je k dispozici málo.

reklama
Himmler vypadal spíš jalo úředník než jako šéf policie. Foto: Paul RickenWikimedia Commons/Volné dílo
Himmler vypadal spíš jalo úředník než jako šéf policie. Foto: Paul RickenWikimedia Commons/Volné dílo

Strůjce holocaustu nesnášel pohled na krev

Mezi vysoké nacistické pohlaváry se Heinrich Himmler nedostal díky květnatým proslovům, jako mnozí jiní, ale zejména díky oddanosti Adolfu Hitlerovi, svým organizačním schopnostem a neuvěřitelné pracovitosti.

Vypadal spíše jako bankovní úředník než šéf nacistické policie. Nenápadného muže s brýlemi popisovali jeho nejbližší spolupracovníci jako člověka bez emocí a bez nervů. Přitom nesnášel pohled na utrpení a krev.

Hnojiva a kompromitující informace

Narodil se v rodině učitele. Vystudoval gymnázium a následně zemědělskou fakultu Vysokého učení technického v Mnichově a nějakou dobu pracoval jako asistent u firmy na výrobu umělých hnojiv.

Roku 1923 vstoupil do NSDAP, o šest let později byl jmenován vůdcem jednotek SS, které měly působit jako osobní stráž Adolfa Hitlera. Formálně ovšem spadaly pod úderné jednotky SA, vedené Ernstem Röhmem (1887–1934).

V roce 1932 pak Himmler založil tajnou bezpečnostní službu SD, která sbírala kompromitující informace na vysoké činitele Říše. Ty měly sloužit k jejich případnému vydírání.

Narodil se do rodiny učitele. Foto: Neznámý autor/Wikimedia Commons/Volné dílo
Narodil se do rodiny učitele. Foto: Neznámý autor/Wikimedia Commons/Volné dílo

Úředníček šéfem nacistických bezpečnostních složek

Přelomovým okamžikem v Himmlerově kariéře se pak 30. června 1934 stala „Noc dlouhých nožů“, při níž došlo k násilnému odstranění velení SA. Do dvou let od události se Himmler stal velitelem všech bezpečnostních složek nacistického Německa, a to včetně obávaného gestapa.

Hitler ho nazýval „věrný Heini“. Když roku 1941 vůdce poprvé použil slovní spojení „konečné řešení židovské otázky“, byl to právě Heini, kdo zřídil první koncentrační tábor určený k masovému zabíjení.

Málem omdlel, když mu mozek znečistil kabát

V červnu 1941 zaútočili nacisté na Sovětský svaz. V srpnu téhož roku začali v okolí běloruského Minsku s popravami Židů a dalších lidí. Účastnil se jich i Himmler. Do deníku si poznamenal, že mu vystřelený mozek oběti znečistil kabát a on málem omdlel.

Na základě této skutečnosti pak nařídil, aby popravy Židů probíhaly humánnějším způsobem, s použitím plynu ve speciálně upravených vozech, které vypadaly jako stěhovací.

Večere v kasinu a prohlídka ghetta

K návštěvě varšavského ghetta dne 9. ledna 1943 si do deníku zapsal: „Večeře v kasinu státní policie, rozhovor s plukovníkem, projížďka ghettem.“ Po prohlídce koncentračního tábora v Buchenwaldu, v němž nacisté zavraždili na 56 000 lidí, si zase poznamenal:

„Výborně jsem se najedl v Buchenwaldu.“. Jindy zase popsal „kamarádský oběd v Dachau“, tedy v táboře pro politické vězně, kde zemřelo na 40 000 lidí.

Zkouška plynových komor a banket SS

Po inspekci dalšího vyhlazovacího tábora si do deníku poznačil: „Ráno. Navštívil jsem Sobibor, prověřil efektivnost fungování plynových komor. Večer.

Zúčastnil jsem se banketu pro důstojníky SS.“ V Osvětimi si zase dal malou svačinku, než vyrazil zplynovat stovky vězňů. Jindy si po ránu dopřál dvouhodinovou uvolňující masáž, poté zavolal domů manželce a dceři, aby následně nařídil popravu deseti Poláků.

Himmler před popravami dělal vcelku všední věci. Foto: Neznámý autor/Wikimedia Commons/Volné dílo
Himmler před popravami dělal vcelku všední věci. Foto: Neznámý autor/Wikimedia Commons/Volné dílo

Něžné dopisy manželce a dceři

Právě pro svoji schopnost kombinovat roli milujícího otce rodiny a chladnokrevného vraha si vysloužil přezdívku „bestie plná rozporů“.

S manželkou Margou, plavovlasou a modrookou, o 7 let starší již rozvedenou ženou, se seznámil roku 1927 ve vlaku a záhy si ji vzal.

O tom, jak hluboce ji miloval, svědčí jeho dopisy, ve kterých vyjadřuje starost, zda jí už nebolí „její dobrá zádíčka“, na která jí doporučil ohřívací láhev. Z pracovních cest rodině posílal čokoládu, kávu i sýr a tisíc pusinek „nezbedovi“ čili dceři Gudrun.

Chápavé manželce milenka nevadí

Zajímavé je, že citový vztah manželů nenarušila, jak se dá usoudit z dopisů, ani skutečnost, že od roku 1938 měl Himmler milenku. Byla jí jeho sekretářka Hedwig Potthasová, se kterou měl syna a dceru.

Jeho žena po těžkém porodu dcery Gudrun totiž už další děti mít nemohla.

Zřejmě však souhlasila s prohlášeními manžela, a nebránila mu, aby k tomu přispěl, že německé ženy mají rodit co nejvíce, aby bylo dost mladých nacistických vojáků i obyvatel nově získaných německých území.

Manželka Margaret přehlížela i Himmlerovi milostné avantýry.. Foto: Neznámý autor/Wikimedia Commons/CC BY-SA 3.0 de
Manželka Margaret přehlížela i Himmlerovi milostné avantýry.. Foto: Neznámý autor/Wikimedia Commons/CC BY-SA 3.0 de

Program na tvorbu elity

Za tímto účelem dokonce vytvořil Himmler program Lebensborn, v jehož rámci byly dívky splňující ideály árijské rasy na speciálně určených „farmách“ k dispozici mladým příslušníkům SS, aby společně zplodili dokonalého nordického potomka.

Ten byl následně vychováván přívrženci nacistické ideologie podle národně socialistického ideálu. Himmler dokonce požadoval, aby váleční hrdinové z řad SS mohli, či spíše museli, uzavřít i druhý sňatek, aby plodili další příslušníky elity národa.

„Běžný proslov“ o vyhlazení Židů

V říjnu 1943 si do deníku Himmler poznamenal část své řeči, kterou vedl ke svým nacistickým kolegům. Posteskl si v ní nad nerozhodností některých Němců v otázce vyhlazování Židů:

„Jenže pak tu máme 80 milionů spořádaných Němců a každý z nich zná nějakého slušného Žida.“ Oproti tomu jeho záznam ze 4. října 1943 byl značně stručný, zapsal ji jen:

„17:30. Projev k důstojníkům SS.“ Přitom se za ním skrýval proslov, v němž hovořil o „snadném vyhlazení Židů.“ K holokaustu přistupoval značně rutinně.

K holokaustu přistupoval značně rutinně. Foto: Neznámý autor/WIkimedia Commons/Volné dílo
K holokaustu přistupoval značně rutinně. Foto: Neznámý autor/WIkimedia Commons/Volné dílo

Spolčení s nepřítelem

V dubnu 1944 bylo už i Himmlerovi jasné, že válku na dvou frontách nemůže Německo nikdy vyhrát.

Snažil se proto za Hitlerovými zády vyjednávat se západními Spojenci o separátním příměří a společné válce vedené proti SSSR. Když se o tom dozvěděl Hitler, zbavil ho všech funkcí a nařídil mu domácí vězení.

V tajných záznamech britské zpravodajské služby v Londýně však byly nalezeny záznamy o tom, že se na konci války Himmler pokusil získat v zemi politický azyl pro sebe a 200 předních nacistů výměnou za 3 500 Židů, kteří byli odeslání ve dvou nákladních vlacích do Švýcarska.

Himmler raději zvolil smrt než soud. Foto:Common Good/Wikimedia Commons/Volné dílo
Himmler raději zvolil smrt než soud. Foto:Common Good/Wikimedia Commons/Volné dílo

Radši sebevražda nežli soud

Po ukončení války prchal na západ spolu se svými dvěma pobočníky v přestrojení za běžného vojáka a s doklady na jméno Heinrich Hitzinger. I když byl 21. května 1945 zajat Brity nedaleko Brém, nebyl poznán.

Ke své skutečné identitě se přiznal poté, co se po prvním výslechu psychicky zhroutil. Následně spáchal ve své cele sebevraždu, a to prostřednictvím ampule cyankáli, kterou měl ukrytou v umělém zubu.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Kleopatra poblázní hlavy i nejmocnějším Římanům
V ložnici se mihotá světlo svíček. Na stolku leží tác s ovocem, na loži leží královna ovocem obložená – jinak na sobě nemá vůbec nic. Když jeden z generálů smí konečně ochutnat, výměnou za tuhle odměnu královně splní přání. Mohla by mu to prostě rozkázat, ale proč to dělat tak jednoduše? Na trůnu nesedí jenom muži, ale i […]
Historie
Co se skrývá v penálu? 5 papírnických značek, které dobyly svět
Má za sebou těžký den, ještě teď mu v uších duní výstřely, které sviští nad jeho hlavou ukrytou v zákopu. Chce napsat domů, a tak ve svých věcech vyštrachá pero a několik zvláštních namodralých tablet. Ty rozmíchá ve vodě a hned má k dispozici inkoust a může se vrhnout do psaní. Nebýt jich, nemáme čím psát. A když […]
Historie
Stuhleck-Semmering: Místo, kde se Evropa naučila lyžovat
V roce 1854 protnula dolnorakouský horský průsmyk Semmering unikátní horská železnice. Impozantní inženýrské dílo však odstartovalo i zásadní proměnu těchto dříve odlehlých oblastí v kolébku moderního alpského lyžování. Jak k tomu došlo? Které sudičky se zde opíraly o lyžařské hole? V roce 1848 dostává rakouský inženýr Carl Ritter von Ghega nesnadný úkol. Měl navrhnout a postavit první horskou železnici […]
Historie
Výbuch v dole Courrières: Pekelné dny pod povrchem
Je 06:30 ráno a na kalendářích bychom našli sobotu 10. března 1906. Krajinou otřese exploze. Skla v oknech se sypou na zem. To je ale jen maličkost. Hluboko pod povrchem severofrancouzského dolu Courrières právě začíná boj o život těch, kteří měli to štěstí v neštěstí a výbuch přežili. Co ho způsobilo? To není dodnes jasné. Možná vzplanul […]
historie
Božský vítr: Zachránil kdysi nejen Japonsko, ale i dalmatské město Korčula
S galérami si vichr pohrává jako s dřevěnými třískami. Vesla se lámou a muži na palubách lodí propadají zoufalství. Ještě před několika okamžiky to byla hrdá válečná flotila. Posádky čekaly boj a krev. Zdá se však, že město nevěřících zachránila síla mimo tento svět! Píše se rok 1571. Dalmatské město Korčula uchránil před vpádem osmanských vojsk ničivý […]
Ikonické kleště průvodčích. Děrovačka jízdenek a kód, který nikdo nečte
Obyčejná jízdenka, kovové kleště a cvaknutí, které kdysi patřilo k cestování stejně jako rachot kol. Jenže dírka v papírku není jen památkou na průvodčího s brašnou. Může prozradit, kdo ji udělal, jaký lístek cestující drží v ruce a někdy i to, jak důmyslně se dopravci brání podvodníkům. Dopravní historie se zkrátka občas vejde do otvoru […]
Španělská invaze do Anglie: Nepřemožitelná Armada? Cha!
Na anglický trůn usedá 17. listopadu 1558 protestantská Alžběta I. (1533–1603). Španělský král Filip II. (1527–1598) to nemůže snést. Ještě před chvílí byl přeci anglickým spoluvládcem své ženy Marie I. Tudorovny (1516–1558) a země musela být nekompromisně katolická! Filip má ze zámořských kolonií až desetkrát vyšší příjmy, než Alžběta, a tak se rozhodne vrátit ostrovní […]
Napoleonské války na vlnách: Co se semlelo u Trafalgaru?
Už jste byli na slavném Trafalgarském náměstí v Londýně? Jméno dostane po Bitvě u Trafalgaru, což je mys ležící na atlantickém pobřeží Španělska. Právě tady se strhne 21. října 1805 jedna z nejslavnějších bitev napoleonských válek – minimálně, pokud se budeme bavit o těch námořních.   Stane tu francouzsko-španělské válečné loďstvo proti britským silám. Prvnímu velí […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz