Pokud bychom byli jen kost a kůže, naše tělo zůstane bezvládnou hmotou. Naštěstí máme svaly!

Jen díky nim můžeme chodit, hýbat se či ovládat mimiku obličeje (kosterní svaly), díky nim pracují naše orgány (hladké a srdeční svalstvo).

Kdybychom chtěli svaly spočítat, jen těch kosterních má každý z nás více než 600. Polovina z nich sídlí na nohou, asi 28 % na rukou a zbytek a hlavě a trupu.

Hůř už by se nám počítaly tisícovky mikroskopických svalových vláken – základních jednotek svalu, tvořených v podstatě jedinou buňkou.

Všechna vlákna jsou v těle připravena již ve chvíli, kdy se narodíme, a u průměrného dospělého dosahují úctyhodných 40 % hmotnosti těla.

A jaký je to vůbec materiál? Významnou část svalů tvoří bílkoviny, více než 70 % je však voda!

Týmoví hráči

Samotný sval toho většinou moc nezmůže, potřebuje pomocníky! Pokud chceme třeba udělat krok, v pohotovosti je hned 200 svalů najednou!

Nejvíce se nadřou lýtkové svaly, které posouvají nohu vpřed. Stehenní a hýžďové svaly musí táhnout tíhu končetiny, zádové a břišní držet rovnováhu těla a svaly paží a ramen jsou nutné pro pravidelné tempo chůze.

Ani k vyjádření emocí nám jeden sval nestačí. Uvádí se, že 17 svalů potřebujeme k tomu, abychom se usmáli. Raději se budete mračit? V tom případě musíte svalů zapřáhnout celých 43!

Spolehliví pracanti

A jak vůbec svaly pracují? Jednoduše se stahují a natahují, čemuž se odborně říká svalová kontrakce. Tímto cvičením nejen umožňují pohyb, ale samozřejmě produkují teplo – dokonce až 85 % veškerého tepla v těle.

I proto se začnou rychle stahovat neboli třást, když je nám zima. Produkce tepla se na chvíli o něco zvýší a svaly nás tak chrání před podchlazením. Dokud se tedy nevyčerpají energetické zásoby v těle.

Na zvířata nemáme!

Oproti zvířatům nás příroda moc neobdařila, Třeba slon africký má 100 000 svalů, jen 40 000 v samotném chobotu!

V poměru počtu svalů na velikost těla vyniká housenka, kterou protkává neuvěřitelných 400 svalů. Může být díky tomu například vnitřní částí těla o krok napřed než končetinami, což vytváří její typický vlnivý pohyb.

Pokud jde o velikost a sílu svalů, obdařeni jsou koně, krávy, buvoli, nosorožci či medvědi. K mimořádným kulturistům patří klokani!

Nejdelší, nejmenší, nejsilnější…

Ten úplně nejmenší sval v těle najdeme ve středním uchu. Jmenuje se třmínkový, měří sotva 2 milimetry, ale je cenným ochráncem našeho sluchu. Při velkém hluku se stáhne, tím omezí pohyb třmínku a dovnitř ucha se nedostane tolik energie.

Největším obrem je oproti tomu velký sval hýžďový, pověřený řadou důležitých funkcí. Pomáhá nám udržovat vzpřímený postoj, ovládá kyčelní kloub a podporuje pohyb kolene.

Co když ale chceme měřit délku a nikoliv celkovou mohutnost? Pak vede štíhlý krejčovský sval, táhnoucí se šikmo podél stehna až k vnitřní straně kolene.

Kdyby si svaly daly závody v síle, zvítězily by ty na jazyku. Díky nim prý jazyk unese až 90 kilogramů! Mimochodem jako jediné svaly v těle jsou umístěné pouze na jednom konci.

Téměř všechny svaly po těžké práci někdy odpočívají. Sval srdeční nikoliv! I když se po celý život stahuje a natahuje bez zastavení, nikdy se neunaví – jak to dělá?

Oproti kosterním svalům má mnohem více mitochondrií, speciálních útvarů v buňkách, které dodávají potřebnou energii.

Žádnou velkou pohodičku však nemají ani oční svaly, které vykonají více než 100 tisíc pohybů denně. 10 tisíc pohybů uskuteční třeba i za jedinou hodinu, když si v klidu čtete knížku.

Nechybí vám některý z nich?

„Co je to za zvláštní útvar?“ Když se v 90. letech 20. století začne masově chodit na vyšetření mamografem, u některých žen se v oblasti hrudníku objeví něco „navíc“. Nádor to však není!

Ukáže se, že jde o sval sternalis, úzký proužek na hrudníku, přítomný asi jen o 8 % populace. Jeden ze skupiny svalů, které evoluce postupně lidem vymazává, protože již ztratily svou funkci. U všech ale ještě nezmizely!

Stejně jako occipitalis minor na týlu, který umožňoval našim předkům hýbat ušima, dlouhý sval dlaňový, který napomáhal pohybu lokte a zápěstí, nebo sval plantaris na vnitřní straně lýtka, jehož původním úkolem je pomoc při ohybu kolena.

10 % lidí ho však nemá a kolenem hýbe bez problémů.

Na prstech je nehledejte

Svaly pokrývají celou naši kostru. Nebo spíš skoro celou – výjimkami jsou třeba prsty. I přesto, že hlavně těmi na rukou mohutně hýbeme.

O pohyb se tu starají šlachy, napojené nad zápěstím jsamozřejmě na sval! Jmenuje se hluboký ohýbač prstů a vede podél celého předloktí.

Upravte si je podle svého!

Čím víc svaly používáme, tím jsou větší a silnější! Toho si lidé všímají již v antice, kdy si tvarují tělo prostřednictvím zvedání závaží.

Ovšem až koncem 19. století, ruku v ruce s věděckým výzkumem efektů silového cvičení, vzniká kulturistika jako samostatný sport.

Za duchovního otce je považován Eugen Sandow (1867–1925), Němec žijící v Londýně, kde si dobře vydělává senzačními siláckými kousky. O pěstování svalů ale píše i odborné knihy a na přelomu 19. a 20. století pořádá první profesionální kulturistické soutěže.

Místo posilovny červené víno

Cvičení vám nestačí? Existuje samozřejmě spousta potravinových doplňků. Ale dá se jít i jinou cestou…

Před dvěma lety například lékaři z Harvardu přicházejí se zjištěním, že blahodárné účinky na sílu a objem svalů má červené víno! Přesněji látka resveratrol, obsažená ve velkém množství ve slupkách tmavých hroznů.

Když vědci potkanům nasimulují sníženou gravitaci, která oslabuje svaly astronautů ve vesmíru, díky dávkám resveratrolu zůstávají v plné síle!

Budeme mít umělé?

Všechno, co v těle nefunguje, prý jednou půjde nahradit. A výjimkou nejsou ani svaly! Na těch umělých už pracuje řada vědeckých týmů.

Nadějnou metodou jsou nanotrubičky z grafenu, který umí převádět elektrické napětí do pravidelného rozvinování a stahování.

A se zajímavou vychytávkou přijdou před pár lety i vědci z Tchaj-wanu. Umělé svaly doplní buňkami z cibule, pro lepší vodivost potaženými vrstvou zlata! K každém případě by prý umělé svaly měly být až 10x silnější než ty pravé.