Varuje před zkaženým jídlem či nebezpečným kouřem, vyvolává silné emoce a ovlivňuje sexuální přitažlivost. Řeč je o čichu – nejméně doceněném, ale nejprimitivnějším lidském smyslu, který dokáže ovládat naše chování, aniž bychom si to uvědomovali.

Na rozdíl od ostatních smyslů nejdříve vyvolává emoce, vzpomínky či náladu. Pak teprve přichází myšlenkové zpracování. Podle výzkumů je s čichem spojeno až 75 % lidských emocí.

A dokonce až 85 % lidí si vzpomene na své dětství ve chvíli, kdy ucítí pach obyčejných pastelek! Tento fenomén je známý jako Proustův efekt, kdy vůně dokáže vyvolat živé a emocionálně nabité vzpomínky.

Zní to až neuvěřitelně – čich si s lidmi dělá, co chce. Ovlivňuje jejich emoce a chování, sexuální přitažlivost i náladu, a to aniž o tom vědí! A dokonce i ve chvílích, kdy prakticky žádnou vůni či zápach nevnímají. Jak je to možné?

Na rozdíl od zraku, hmatu či chuti putují čichové vjemy přímo do limbického systému (tzv.

čichový mozek je název komplexního uskupení mozkových struktur, ležících po stranách thalamu), který řídí emoce, paměť a chování, zatímco vliv na logické a racionální vnímání světa má malý.

Tato přímá neurologická spojení vysvětlují, proč nás některé vůně dokážou okamžitě rozesmutnit nebo naopak rozveselit, aniž bychom přesně věděli proč.

Naopak to, co vidíme a slyšíme, zpracovává několik center v mozku. Cílem je analýza a ucelený logický obraz světa. Čichové vjemy však tuto kontrolu obcházejí, což z nich dělá nejmocnější, ale zároveň nejméně předvídatelný smysl.

Vůně dokáží ovlivnit naše rozhodnutí více, než si připouštíme – od výběru partnera po nákupní zvyklosti.

Čich funguje jako přímé spojení mezi vnějším světem a naším emočním centrem. Zatímco zrak a sluch analyzují, čich okamžitě cítí – a to často dříve, než si to vůbec uvědomíme.

Právě tato bezprostřednost z něj dělá nejmocnější, ale zároveň nejméně kontrolovaný smysl, který formuje naše prožitky a vzpomínky způsobem, jaký si jen málokdy plně uvědomujeme.