Které tvory na Zemi můžeme označit za nejchytřejší? Samozřejmě, vyšší primáty včetně nás, lidí. A kdo dál? Delfíni? Mravenci? Chobotnice? Nejinteligentnějšími ptáky jsou bezesporu krkavcovití.

Řada vědců se však překvapivě shoduje, že může jít o nejinteligentnějšími tvory hned po primátech – a většinu z nich dokonce strčí do kapsy.

Její drsně znějící krááá si jen těžko spletete s jiným ptákem. Umí ale i relativně tiše „zpívat“. Do své múzické tvorby občas zařadí zvuky jiných zvířat. A někdy dokonce lidskou řeč.

Pokud u nás žijící vráně černé (Corvus corone) z čeledi krkavcovitých věnujete dostatek pozornosti, může se naučit i několik slov. Vrány jsou monogamní. V době dospělosti, která začíná třetím rokem, si najdou partnera a zůstávají s ním celý život.

A jak poznáte vránu od havrana polního (Corvus frugilegus)? Pokud se na ni podíváte v letu, má na rozdíl od něj rovný ocas.

Co dokáže naše vrána?

Vrána černá se dožívá až 19 let. Zní to jako úctyhodná délka, ale třeba vrána havajská (Corvus hawaiiensis) by oslavila ještě desatery narozeniny navíc. Pokud chtějí „naše“ vrány poobědvat třeba ořech, snaží se k jádru dostat rafinovanými způsoby.

Třeba tak, že vyletí do výšky a pouští jej na tvrdý povrch. Ovšem havajské nebo americké (Corvus brachyrhynchos) vrány jdou ještě dál. Když se jim nedaří dostat k potravě v podobě červíků, vyloví je za pomoci vhodného nástroje.

Královnami mezi vraními konstruktéry a fyziky jsou ovšem vrány novokaledonské (Corvus moneduloides). Setkat se s nimi můžete jen v pacifické Nové Kaledonii na ostrovech Grande Terre a Maré.

Vědcům vyráží již několik let dech jejich schopnost kombinatoriky i pochopení fyzikálních jevů.

V zrcadle se nepozná, ale vyrobí hák

Lidé se začínají v zrcadle rozpoznávat zhruba od 18 měsíců a výš. V zrcadle se identifikují ale i třeba delfín skákavý (Tursiops truncatus), straka obecná (Pica pica) nebo holubi (Columba). A co slavné novokaledonské okřídlené krasavice?

Zřejmě nejinteligentnější pták světa bohužel ne. Naopak – odraz v zrcadle soustavně napadá coby konkurenci. Zato dokáže řadu věcí, které nesvede ani šimpanz (Pan). Aby se dostala k potravě, změní se v konstruktéra.

Vyrobí si hák a jde z těžko dostupných hloubek tlejících pralesních kmenů lovit tučné červy. Pokud se výrobek obzvlášť vydaří, schová si ho.

Většina vran má tak po ostrovech v různých schovávačkách za kůrou nebo třeba pod kořenem poschovanou řadu užitečných nástrojů. A světe div se, mají i schopnost, kterou by jim mohla většina lidí závidět: pamatují si, kde je který nástroj uložený.

Zkouška z fyziky? Za jedna!

Kolik to váží? Jakou to má hustotu? Tyhle otázky si pokládáme až na základní škole. Pokud jim v rámci experimentu podrobíme šimpanze, neuspějeme. Zato novokaledonské vrány vědce zaskočí.

Fyzikální pokusy, díky kterým mohou získat laskominy za odměnu, řeší lépe, než leckterý šesťák. V některých případech dokonce jako vůbec první zástupce říše zvířat! Vědci na ostrovech odchytí 12 vran.

Jejich pobyt pod vědeckým dohledem připomíná stipendium na prestižní univerzitě. Vrány se rozdělí do dvou studijních skupin o šesti jedincích. Cvičení z fyziky začíná. Chce-li vrána zákusek, musí do úzké nádoby hodit předmět těžší, než voda.

Druhá skupina má úkol přesně opačný. Může něco tak sofistikovaného fungovat? Překvapivě ano!

Show před ventilátorem

Výjev chvílemi připomíná absurdní komedii, jde ale o pře vratný pokus. Ventilátor si pohrává s kusem lepenky. Vrány na ten výjev zírají. Brzy pochopí, že různé materiály mají odlišné vlastnosti.

Z pohybu věcí ve větru vydedukují, které unesou a které naopak ne. A dokonce i to, co je vhodné hodit do nádoby s vodou, aby dostaly pamlsek. Když vrány pochopí zadání – různé pro každou ze skupin, vybírají převážně vhodné předměty.

Jedna skupina těžké, druhá lehké. Jak se pozná, že jde o cílenou aktivitu? Pokud byly do pokusu zařazeny věci, které ptáci neviděli poletovat před ventilátorem, berou do zobáku materiály zcela náhodně.

Kdo bude bez oběda?

Vědci z Oxfordské univerzity a Společnosti Maxe Plancka zastřešující německý výzkum dají hlavy dohromady a objeví další unikátní schopnost vran. Pokud se k potravě nedostanou pomocí jediného nástroje, dokážou jich zkombinovat hned několik.

Vyrobí si tak neotřelou pomůcku. Tohle zvládnou mimo novokalendonských vran jen někteří primáti. A jako u lidí i zvířat, také u vran je vidět rozdíl v inteligenci.

Když dostane 8 pokusných vran krabici s jídlem, které se dá vydolovat jen větvičkou, nezaváhá jediná. Napodruhé ale lstiví výzkumníci jídlo v krabici posunou tak, aby na ně krátká větvička nedosáhla. Řešení? Ptáci musí větvičku zkombinovat s jiným materiálem. Tady už poobědvá jen půlka vran.

Mango Einsteinová

Jmenuje se Mango – nebo jí tak alespoň vědci říkají. Mezi osmi náhodně vybranými novokaledonskými vránami je za génia. Když ostatní vrány marně strkají věci do známé nádoby, ona jediná zkombinuje dokonce tři předměty a dostane se k laskominám.

Spíše pro forma udělá anglicko-německý tým ještě další kolo. Primadona Mango opět exceluje. Bez problému kombinuje vhodným způsobem i čtyři předměty.

Vědci tak tuší, že některé novokalendonské vrány mohou mít v určitém ohledu inteligenci srovnatelnou až s pětiletým dítětem.

A když si vezmeme, že v první třídě základní školy občas i nějaké pětileté dítko najdeme, jde o průlomové poznání o inteligenci konkrétních druhů fauny.

EPOCHAplus.cz ve víru evoluce:

„Nemáme tušení, jak to dělají. Alespoň zatím ne.

Možná využívají nějakou formu virtuální simulace problému a vybírají pak z různých scénářů, které shledají použitelnými,“ rozebírá pozoruhodnou mysl novokaledonských vran zoolog se specializací na evoluční biologii, oxfordský profesor Alex Kacelnik.

Zkoumání inteligence vran má přesah i pro člověka. Může nám ukázat, jak probíhala naše vlastní evoluce.

Mnozí evoluční biologové se domnívají, že schopnost kombinace více nástrojů souvisela i s vývojem řeči a dohromady posunuli člověka na další příčku inteligence.