Skip to content

Chytré uniformy jsou realitou!

Od dob sumerské civilizace až do dnešních dnů neuplynul v součtu ani jediný rok, aby se někde na Zemi neválčilo. A stejně jako se vyvíjejí nové a ničivější zbraně, tak vojenskoprůmyslový komplex pracuje na důmyslnější ochraně proti nim. Nejnovějším příspěvkem v této oblasti je nová tkanina pro uniformy, která by měla vojáky ochránit před nástrahami biologických a chemických zbraní.

Příslušník římských legií by asi nevěřil vlastním očím, kdyby měl možnost spatřit vojáka ležícího v zákopech první světové války. Stejně tak armády bojující proti hitlerovskému Německu by asi kroutily hlavou při pohledu na současné vojáky. A válečníci budoucnosti? Ti se mohou těšit na maskování v podobě chameleonovské uniformy, zbraň řízenou pohledem nebo na širokou paletu mikrokamer.

Moderní uniformy pro různé typy terénů.

Současné vojenské uniformy už dávno nejsou ušité jen z obyčejné látky. V Lawrencově národní laboratoři v kalifornském Livermoru technologové pracují na nové generaci uniforem. Jejím základem mají být nanotechnologické principy. Uvnitř látky jsou umístěny uhlíkové nanotrubičky, které jsou v běžných podmínkách prodyšné, takže nehrozí, že by se člověk výrazně potil nebo že by měl nedostatek kyslíku. Nanotrubičky však mají pod čepicí. Jakmile zaregistrují nebezpečí v podobě chemických či biologických látek v okolním ovzduší, okamžitě póry v uniformě uzavřou. Nanotrubičky navíc dokážou odlišit, o jakou látku se jedná. Takže zatímco jedům je přístup skrze tkaninu uzavřen, kyslík může vesele procházet uniformou i nadále.

Moderní armádní uniformy oddělují funkci praktického a pokud možno „neviditelného“ oblečení v boji od reprezentace při slavnostech a přehlídkách.

Výhody takové uniformy jsou patrné na první pohled. Kromě vyšší bezpečnosti pro příslušníky armád je to i fakt, že taková uniforma nemusí být centrálně řízena, nanotrubičky jsou natolik chytré, že si se svým rozumem vystačí samy. Proti biologickému nebezpečí jsou odolné tak jako tak, zkázonosné bakterie jsou přece jen větší, než aby prošly miniaturními otvory v uniformě. Ale chemické molekuly by jimi prošly, proto musí chytrá tkanina póry v sobě ucpat. Nanotrubičky musejí umět odlišit, zda se pohybují v čistém nebo zamořeném prostředí. V případě, že by přece jen nedokázaly zabránit jedovatým molekulám v průniku tkaninou, mají v rezervě jinou tajnou zbraň. Jednoduše se, podobně jako lidská kůže, zamořená vrstvička uniformy odloupne. Takto by měla reagovat třeba na yperit, antrax nebo nervové plyny.

V bohatších zemích se uniformy začaly dělit na bojové či polní, pracovní, vycházkové a slavnostní.

Co dalšího skrývají uniformy budoucnosti? Armádní kombinéza bude v krátké budoucnosti vybavena podobně jako kosmický skafandr. Nebude zde scházet systém fyziologického monitoringu, který zajistí snímání životních funkcí bojovníka, třeba teploty jeho organismu, teploty kůže, pulzu, krevního tlaku, ale i potřeby spánku či dostatku tekutin v těle. Takový voják to má opravdu těžké. A to doslova. Vybavení, které s sebou tahá a vláčí, může vážit pěkných pár kilogramů. Většinou se jedná o nejrůznější přístroje. Každý takový přístroj navíc potřebuje energii a tu bere z akumulátorů, jejichž hmotnost není zrovna nejnižší. Obvykle dosahuje až desítek kilogramů a taková váha se už pronese, i když jde o trénovaného člověka. Proto se pro některé typy jednotek chystá robotická kostra, která do značné míry zvýší fyzické možnosti vojáků. S její pomocí budou vojáci schopni nést těžší náklady, rychleji se pohybovat a vydrží i delší zátěž.

Myšlenka jednotného oblečení se nejprve prosadila na starověkých panovnických dvorech a u chrámových kněží, později u královských gard a městských stráží.

Neméně zajímavé je i maskování vojáka budoucnosti. Aby totiž unikl zpozorování infračervenými čidly, jeho uniforma bude chlazena. Helma s uniformou jsou hermeticky uzavřeny, a proto se jimi vybavený člověk může pohybovat například i v radioaktivitou zamořeném pásmu. A v dlouhodobém výhledu je i možnost, že voják budoucnosti bude „neviditelný“. Kombinéza by totiž měla být schopna měnit svou barvu v závislosti na okolí. Jestliže se totiž třeba v 1. světové válce na vlastní ztráty příliš nehledělo, dnes je ochrana vlastních jednotek na prvním místě. I proto jsou podobné principy ve vývoji zatím nejdále. Kdy by se však podobné vychytávky mohly objevit v praxi? Podle vývojářů je to otázka nejbližších tří až deseti let.

 

Foto: www.interlink2k.com, Elite Readers, Polycount, wikimedia
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Zajímavosti
Zobrazit více …