Tzv. zdravotní negramotnost se podle aktuálních údajů z mezinárodní výzkumné studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) o zdraví a životním stylu školáků projevuje až u pětiny dětí ve věku mezi 13 a 15 lety.

Výzkumu se účastnilo 9 tisíc školáků z 230 škol ze všech krajů Česka.

Do studie HBSC je zapojeno 48 států světa, v Česku experti testují zdravotní gramotnost pravidelně každé čtyři roky od roku 1994.

Děti se málo hýbou

„Tyto děti vykazují nižší úroveň pohybové aktivity, mají například nižší konzumaci ovoce, zeleniny.

Taky neplní spánková doporučení, jsou nervóznější nebo mají vyšší úroveň depresí,“ popisuje hlavní řešitel studie z Univerzity Palackého v Olomouci Michal Kalman.

Velkou roli pro zdravotní gramotnost dítěte bezesporu hraje jeho socioekonomické zázemí. Ze studie rovněž vyplynul fakt, že dívky jsou na tom mnohem lépe než chlapci – dívek je ve vybrané věkové kategorii zdravotně negramotných 16 %, chlapců 20 %.

Rozdíl mezi městem a venkovem

„Není rozdíl mezi vesnicemi a městy, ale jsou poměrně větší mezikrajské rozdíly.

Například sever Čech, zejména Ústecký a Liberecký kraj, vykazuje nižší míru zdravotní gramotnosti, naopak nejlépe vychází Praha, Kraj Vysočina a Zlínský kraj,“ doplňuje vědec z Univerzity Palackého.

U osob s nízkou úrovní zdravotní gramotnosti se projevují vyšší sklony (až dvojnásobné riziko) k užití alkoholu či drog. Riziko, že se z nich stanou pravidelní kuřáci, je dokonce téměř trojnásobné.

Tyto děti mohou mít také častější psychosomatické obtíže, je u nich vyšší riziko depresí nebo mají nižší celkovou životní spokojenost.

Doučí se stravovací návyky

Výrazný vztah je zejména mezi nízkou gramotností a stravovacími návyky. Děti z této skupiny jedí málo ovoce a zeleniny, často vynechávají snídani a více pijí např. energetické nápoje. Jsou rovněž méně pohybově aktivní a více trpí nedostatkem spánku.