V souvislosti s tím, jak v Čechách ve 13. století roste obliba světských kamenných staveb, objevuje se také povolání zednické a kamenické. Platí, že zedník „sestavuje z kamenů zdi a spojuje je maltou, kameník pak vyrábí ornamenty kamenné ke stavbám“. Kamenictví je prestižnější.
První zednický a kamenický cech vzniká v Praze až roku 1458. Se zedníky se tehdy v metropoli ale doslova roztrhne pytel.
Jenom v letech 1436–1526 jich tu působí více než 250. Objevují se i specialisté, třeba „dynchéři“ čili omítkáři, kteří „lepili zdi a obmršťovali je“.
Měšťané chtějí šetřit
Zednické dílo se platí hůř než kamenické, protože se považuje za nižší řemeslo. Dokonce i kamenický tovaryš si vydělá víc než zednický mistr. Přitom mnozí zedníci umí zhotovit kamenická díla, a tak si měšťané zjednávají jenom zedníky – významně ušetří.
Dům prodají i třikrát
Neexistují jiní řemeslníci, kteří by v 15. a 16. století za svůj život tolikrát kupovali a prodávali domy. Někteří zedníci to zvládnou i třikrát. Levně koupí starší dům, opraví ho a se ziskem prodají.
„V jejich případě lze soudit, že se chovali stejně jako dnes realitní developeři,“ míní současný spisovatel Vlastimil Vondruška.
