Sledujete rádi kriminálky, ale občas se vám zdá, že trochu tápete v pojmech? Naše abeceda Vám určitě pomůže!
Antropologická expertiza je věda, ke které přistupují kriminalisté v případech, když neznají totožnost oběti či když mají k dispozici pouze kosterní pozůstatky.
Náhodné nálezy těl v různých stupních rozkladu neumožňují snadnou identifikaci, poté přichází na řadu antropologické zkoumání. To se dá využívat jak při zkoumání kosterních pozůstatků se zachovalými měkkými tkáněmi, tak i bez měkkých tkání.
Problematiku forenzní antropologie můžeme rozdělit do tří oblastí – osteologickou expertizu, fotokomparativní zkoumání a trichologickou expertizu.
Balistika se dělí do čtyř skupin – vnitřní, přechodová, vnější a terminální. Vnitřní balistika zkoumá pohyb střely v hlavni do okamžiku, kdy ji opustí, má za úkol určit druh, tvar, rozměr prachových zrn, výpočet hmotnosti, ráži atd.
Přechodová balistika se zaměřuje na období, kdy střela opustí hlaveň do doby, než ji přestanou ovlivňovat povýstřelové plyny.
Vnější balistika popisuje, co se se střelou děje od výstřelu do dopadu, jevy ovlivňující vnější balistiku jsou gravitace a odpor vzduchu. Terminální balistika ukazuje na dopad střely.
Biologická expertiza se zaobírá biologickými stopami lidského, zvířecího a rostlinného charakteru. Kriminalistická biologie má svůj původ již v roce 1901 a určuje, zda je zkoumaný materiál lidského či jiného původu, to se provádí tzv.
Uhlenhuthovou metodou precipitačních biochemických reakcí založené na chemické reakci lidských nebo zvířecích bílkovin s precipitačními séry, které jsou uměle vyráběny postupným vpravováním lidské nebo zvířecí krve injekčně do těla laboratorního zvířete.
V případě, že se prokáže lidská bílkovina, může se provést bližší specifikace materiálu, ta vede k co největší individualizaci osoby, od které vzorek pochází. Tradiční zkouškou je sérologická zkouška krevních skupin
Daktyloskopie je nauka o kožních papilárních liniích na prstech, dlaních a ploskách nohou. Každý jedinec má specifický otisk, který je jedinečný, žádní dva lidé nemají stejné otisky prstů.
Otisky jsou během života neměnné a k trvalému odstranění může dojít pouze tehdy, když se odstraní i zárodečná vrstva pokožky. Daktyloskopie je poměrně spolehlivá a levná forma identifikace v kriminalistice. Slouží k ověření identity nejen pachatelů trestných činů, ale i obětí.
Fonoskopie jako metoda kriminalistické identifikace zkoumá lidský hlas a další stopy, vzniklé ve zvukových záznamech s cílem zjištění identity mluvící osoby.
Tato technika je založena na předpokladu, že neexistují dvě osoby, jejichž hlas je ve všech bodech totožný. Fonoskopické zkoumání lze rozdělit do tří oblastí – zkoumání hlasu, zkoumání nahrávek a zkoumání zvuku okolního prostředí.
U zkoumaného lidského hlasu se věda zaměřuje především na výšku základního tónu, hodnotu spektrální frekvence, sílu zvuku a dobu tónace.
Grafologie neboli expertiza ručního písma. Jedná se o psychologickou disciplínu, která se snaží identifikovat jak psychické, tak tělesné vlastnosti pisatele.
Do poloviny 20. století byl vývoj grafologie totožný s písmoznalectvím, dnes je všem jasné, že jde o naprosto rozdílné vědy a jejich vzájemné nahrazování je nepřípustné.
Při zkoumání daného textu se grafologové musí zaměřit např. na velikost okrajů, rozvržení textu, umístění nadpisu atd.
Chemická expertiza se zabývá zkoumáním vlastností, vnitřní stavby, složení a přeměnou různých druhů látek vyskytujících se v krimalistické praxi.
Zjišťuje hlavně technické příčiny požárů, zkoumá léčiva, drogy, pohonné hmoty, mazadla, příčiny a následky biologických havárií a mnoho dalších. V současné době se toto odvětví rozvíjí díky nárůstu analytických metod, může tak docházet k detailnějšímu zkoumání.
Identikit je snaha o vytvoření možné podoby pachatele či oběti. Svědci popisují stavbu jeho obličeje, oči, usazení lícních kostí, vlasy, nos, rty aj.
V dnešní době existuje mnoho programů, které policie využívá k sestavení co nejvěrnější podobizny dle paměti svědků. Identikity se následně šíří médii, aby byla šance nalezení osoby co největší.
Kost a kostní nálezy jsou pro policii velmi přínosné k získání informací, jak přesné budou, se vždy odvíjí od stáří a zachovalosti materiálu. Základní metodou získávání informací je fenol-chloroformová extrakce.
Stěžejním je získání nukleové kyseliny – DNA. Tato metoda je velmi časově náročná, ale velice přesná, existují další dvě metody izolace jaderné DNA, chelexová extrakce a extrakce pomocí FTATM papírků, ty jsou však maximálně zjednodušené a méně přesné.
Krev je suspenze buněčných elementů erytrocytů, leukocytů a trombocytů v krevní plazmě. Za stálého složení cirkuluje v uzavřené cévní soustavě. U dospělého člověk činí objem krve přibližně 4,5 l – 6 l a je schopen dobře snést ztrátu asi 10 %.
Stopy krve jsou v kriminalistice velmi významné, zejména pro identifikaci osob pomocí analýzy DNA. Zda se na místě činu vyskytují krevní stopy lze zjistit mnoha způsoby, např. pomocí UV lampy, Hemophanu, HemoDirektu… Z krve se dá určit i pohlaví, a to za zjištění přítomnosti Baarova tělíska – sex-chromatinu, ten se vyskytuje pouze v samičích buňkách.
Modus operandi je typický, ať už chtěný či nechtěný, způsob provedení činnosti. V kriminalistice se jedná o charakteristickou posloupnost činů, které pomáhají odhalit pachatele na základě typických vzorců zvyklostí, chování nebo vlastností.
Nástroje jsou pomůcky, které použil pachatel ke spáchání trestného činu (vloupání, ublížení na zdraví, vražda). Identifikací těchto prostředků se zabývá kriminalistický obor – mechanoskopie.
Pachatelé při vloupání musí překonat mnoho překážek – dveře, zámky, mříže, a k tomu potřebují odpovídající nástroje, každý takový nástroj zanechá specifickou stopu, ať už to je vzor ozubení pilky nebo oprýskaný lak z kladiva, tomu se říká ztotožnění použitého nástroje se stopou, jedná se o individuální identifikaci.
Odorologie je metoda, která využívá k odhalení pachatele jedinečný pach. V současné době má tato technika uplatnění při hledání výbušnin nebo drog, k tomu jsou používáni speciálně vycvičení psi.
Výbušniny čichem ale vyhledávají i jiná zvířata, v Africe cvičí krysy, ty jsou díky své malé váze a perfektnímu čichu ideálními hledači min. Odorologie je také hojně uplatňována při stopování, pomáhá k tomu specifické složení lidského potu.
Polygraf, také známý jako detektor lži, je přístroj, jenž na člověku zaznamenává, na základě kladených otázek, hned několik fyziologických změn – srdeční puls, krevní tlak, dýchání, elektrický odpor kůže apod.
Polygraf samozřejmě neříká, jestli zkoumaný jedinec lže nebo ne, to určuje až technik po přezkoumání vydaného záznamu hodnot. Detektor lži nepatří mezi nejspolehlivější, některé osoby dokážou projevy svého těla ovládnout.
Sperma a poševní sekret mají vysokou důkazní hodnotu pro identifikaci pachatele analýzou DNA. V kriminalistické praxi se tyto stopy často vyskytují ve směsi s dalšími tělními tekutinami.
Často jsou těžko viditelné, k jejich zjištění se používají UV lampy, pod kterými bíle svítí. I z velice malého množství těchto tekutin lze vyčíst specifický vzorec DNA, k jeho zjištění se používají stejné metody jako u získávání DNA z krve.
Sériová vražda označuje několik za sebou jdoucích vražd. Ty nemusí spojovat místo ani čas, naopak, časová prodleva mezi jednotlivými činy je poměrně dlouhá.
Vrah většinou není schopný sám přestat a jsou zdokumentované případy, kdy policii podával indicie, aby mohlo dojít k jeho dopadení. Část z nich ale nebyla nikdy dopadena.
Jednotná definice sériového vraha neexistuje, podle FBI je však takovým člověkem ten, jenž spáchá alespoň dvě (některé publikace uvádí alespoň tři) vraždy během odlišných akcí. Tím se odlišuje od masového vraha, který zabíjí na jednom místě a ve stejný čas.
Trasologie je kriminalistický obor zabývající se stopami nohou, bot, pneumatik apod., tyto stopy mohou být plošné nebo objemové.
Stopy se získávají různými způsoby, u objemových stop lze udělat odlitek, kdy se otisk nohy odlije sádrou, voskem nebo jinou tuhnoucí směsí. U plošných stop se využívá technika sejmutím daktyloskopickou folií, podobně jako u otisků prstů. Stopy lze získat i fotografováním, a to jak objemové, tak i plošné.
Ultrafialové záření je nezbytné pro vyhledávání stop. Využívá se především pro určování biologických stop, které pod jeho zářením fluoreskují, či se ukazují pouze jako tmavé skvrny. Hojně se také využívá v ověřování pravosti dokumentů.
Úhel dopadu je jev, který popisuje, jaký směr měla tekutina, nejčastěji krev, poté, co opustila tělo. Čím menší je úhel dopadu, tím podélnější je výsledná kapka, kdežto kapka dopadající kolmo na povrch vytváří kruhový obrazec.
Krev dopadající pod úhlem 10° vytváří obrazec, jehož délka bude několikrát delší než šířka. Podle tvaru ještě poznáme, z jaké strany kapka na objekt spadla. Také povrch plochy, kam kapka dopadne, je faktor, na který je třeba se zaměřit.
Bude rozdíl, pokud padne na tvrdý povrch či třeba na textilii. Aby se dala určit vzdálenost objektu, od něhož krev pochází k povrchu, na který dopadne, je třeba vzít v úvahu i rozptyl kapek. Čím větší rozptyl, tím větší vzdálenost.
Důležitá, při zkoumání odstříknutí kapek, je také rychlost, ta ovlivní její deformaci na povrchu objektu, kam dopadla. Pomalé kapky mají rychlost asi 2m/s, střední 10m/s a rychlé kolem 100n/s.
Vlasy a ochlupení se zkoumají za pomoci trichologické expertizy. Díky této chemické analýze lze rozdělit vzorky na lidské a zvířecí. Vzorky vlasů neznámé oběti mohou v některých případech přispět k identifikaci osob.
Vlasy se ale používají i ke zjištění přítomnosti látek v těle např. drog.
Drogový test z vlasů zjišťuje její přítomnost z vlasového váčku, a to až půl roku zpětně po požití, při odebrání části vlasu, bez kořínku, se doba, po kterou lze zjistit užívání drogy zkracuje na asi 3 měsíce.
Přítomnost zakázaných látek lze zjistit i z jakéhokoli jiného ochlupení na těle.
Žhářství je čin, při kterém pachatel vědomě a zcela úmyslně založí požár. Žhářství může mít několik příčin, může jít o zakrytí jiného trestného činu, pojistný podvod, závist, nenávist či projev pyromanie.
Pyromanie je posedlost ohněm, může se jednat o patologický projev duševní choroby. Žhářství je vždy posuzováno jako trestný čin, jenž nabyl skutkové podstaty obecného ohrožení.
