Skip to content

Česko jako světová velmoc v těžbě stříbra: Kdy a kde se ho vytěžilo nejvíc?

Když se řekne těžba stříbra v Čechách, řadě lidí se vybaví Kutná Hora 14. století. I když šlo o významné ložisko, nejvíce stříbra se u nás vytěžilo jindy a jinde. Na přelomu 18. a 19. století byla hlavním producentem stříbra v Evropě Příbram, pocházelo z ní až 97 % veškerého stříbra v celém Rakousko-Uhersku. Jak se vlastně stříbro těžilo? Jaká skýtala těžba rizika?

Stříbro na našem území těžili už Keltové. Nejstarší důl v Čechách vznikl v roce 1188 a nacházel se ve městě Stříbro na Tachovsku.  V průběhu 13. století vzkvétala těžba stříbra v Jihlavě, ovšem povrchová naleziště se rychle vyčerpala. Získávání rudy z větších hloubek bylo nákladnější, proto se od něj postupně upustilo. Ostatně na konci 13. století vypukla stříbrná horečka jinde, a to v Kutné Hoře. Doly se tam zpočátku zakládaly bez rozmyslu, jen po směru žil. Horníci se na místo sjížděli ze všech stran, i z Německa. Nejprve se těžilo v povrchových dolech, kde bylo stříbro v čisté podobě, později bylo potřeba vydat se hlouběji a stříbro čistit od příměsí.

Mniši jako experti na hledání stříbra

Jak se vlastně stříbro nacházelo? Často náhodou při orbě, po úderu blesku do skály či v řece. Odborníky na hledání stříbronosných žil byli v Kutné Hoře cisterciáčtí mniši, kteří zde v roce 1142 založili klášter. Ti uměli podle druhů rostlin a stromů určit, kde má smysl začít kopat. Ke kopání používali horníci jen dva nástroje, mlátek a želízko, kterými bušili do skály. Využívali také techniku tzv. sázení ohně, kdy na konec štoly nanosili dřevo, které pomazali blátem, a zapálili ho. Díky tomu byla skála křehčí a snadněji se opracovávala.

Odborníci na hledání stříbra byli zpočátku mniši.

Zbožní pijáci piva

Hornická práce byla nesmírně namáhavá a nebezpečná, některé ženy horníků byly i sedminásobnými vdovami. Kvůli každodennímu boji o holý život byla většina z nich velmi zbožná. Mocnou patronkou horníků, uctívanou ve všech historických hornických zemích Evropy, byla svatá Barbora. V Čechách pak také svatý Prokop. Stavba kostela (a pozdějšího chrámu) svaté Barbory započala v Kutné Hoře roku 1388. Ovšem horníci zároveň velmi holdovali pivu, proto se zde nacházelo rovněž 60 pivovarů. I tak bylo třeba tento zlatavý mok ještě dovážet z okolí.

Uznávaný stříbrný pražský groš

Mezi roky 1290 až 1350 se v Kutné Hoře těžilo až 55 kilogramů čistého stříbra denně, což představovalo asi třetinu veškeré tehdejší evropské produkce. Razily se z něj především mince, které byly pro středověkou společnost velice důležité. Prvními mincemi byly denáry, doplněné v roce 1210 brakteáty. Do mincí byla později přidávána měď, a lidé proto přestali věřit jejich hodnotu. To se snažil změnit král Václav II. (1271–1305), který v roce 1300 zrušil všechny mincovny v Čechách a ražbu peněz přenesl do Vlašského dvora v Kutné Hoře. Zavedl pražský groš, celoevropsky uznávanou silnou a velmi hodnotnou minci. Později se mince opět mohly razit i jinde.

Pražský groš se stal celoevropsky uznávanou měnou.

Nejbohatší je Osel

Těžba stříbra v Kutné Hoře byla postupem času nákladnější, jak se muselo dolovat ve větších hloubkách. Další ohrožení těžby představovala voda, která doly zaplavovala, včetně toho nejbohatšího se jménem Osel (dnes se neví, kde se nacházel). V roce 1496 horníci vstoupili kvůli poměrům v dolech do stávky, za což 12 z nich zaplatilo životem. Ještě roku 1505 vydal důl 92 kg stříbra, a i když ložiska slábla, stříbro se zde těžilo až do roku 1845. Tehdy došlo k vodnímu průvalu a definitivnímu uzavření dolů.

Jáchymovské stříbro

Další bohatá naleziště stříbra byla objevena v 16. století v Jáchymově, Březových Horách (Příbramsko), v Rudolfovském revíru u Českých Budějovic a na řadě dalších míst. Město Jáchymov bylo založeno roku 1516 právě poté, co zde bylo nalezeno stříbro. V roce 1519 se zde začal razit jáchymovský tolar. Město patřilo hraběcímu rodu Šliků, který díky těžbě velmi zbohatli. Po smrti posledního z nich, Štěpána Šlika (1487–1526), v bitvě u Moháče se právo ražby vrátilo koruně.

V Jáchymově se začaly ražit

Utopené doly Rožmberků

Těžba v rudolfovském revíru začala nabývat na významu od roku 1544. Ovšem roku 1570 zatopila všechny hlavní doly v Rudolfově voda až do výšky 120 cm a těžba se tak přesunula do okolí Libníče. Tam měli rozhodující vliv Rožmberkové. Když roku 1611 zemřel poslední z nich, Petr Vok (1539–1611), těžba zde utichla. Ve stejném roce zanikla i českobudějovická mincovna, která zpracovávala stříbro z rudolfovských dolů a razila z něj tolary.

Odkud pochází nejvíce stříbra?

Nejstarší zmínka o těžbě stříbra na příbramsku pochází z 12. století, postupně nabývala na významu. Ovšem věhlasu dosáhla až na přelomu 18. a 19. století, kdy se zde těžilo až 97 % veškeré produkce stříbra na území Rakousko-Uherska. Lokalita Březové Hory byla v té době jedinou na území Čech, která se vyplácela a obstála i v konkurenci levného amerického stříbra. Ještě okolo roku 1750 se zde těžba pohybovala v hloubkách jen okolo 100 m. Obrat ve vývoji hornictví znamenalo zavedení parních strojů do těžby v roce 1870.

Světový rekord patří Čechům

Byl to právě parní stroj, který umožnil dostat se až do hloubky 1 km. Vůbec poprvé na světě se to povedlo roku 1875 v dole Vojtěch na Příbramsku. Této slávy se účastnil i císař František Josef I. (1830–1916). Roku 1896 pak byly kvůli svému významu Březové Hory povýšeny císařem na královské horní město. Také další doly (Anna, Prokop, Marie a Ševčinský důl) postupně dosáhly hloubky přes 1 km a dlouhá léta patřily k nejhlubším na světě.

Nejhorší důlní neštěstí

Dne 31. 5. 1892 vypukl ve 29. patře dolu Marie požár, který se tehdy stal největší důlní katastrofou na světě a dodnes patří k nejtragičtějším ve střední Evropě. Zahynulo při něm 319 horníků. Příčinou požáru byl vyhořelý knot z důlního kahance. I když zdejší doly měly na rozdíl od uhelných nevýbušné prostředí a odhazování knotů patřilo k běžné praxi, tentokrát od něj chytila důlní výdřeva. Vedení rozhodlo o tom, že se požár bude hasit. Nikdo netušil, že dusivý kouř nebude stoupat nahoru, ale že ho voda zažene do podzemí. Horníci neměli šanci mu uniknout.

Nebezpečné osvětlení

Právě manipulace s otevřeným ohněm v dolech bývala častou příčinou požárů. V roce 1816 proto sir Humphry Davy (1778–1829) přišel se svým důlním bezpečnostním kahanem, jehož plamen byl od okolí oddělen kovovou síťkou. Postupně byl vynález vylepšován a zaveden i u nás. Jednou z odnoží byla například benzinová lampa, která svítila jasněji než olejová a manipulace s ní byla bezpečnější. V roce 1886 pak bylo používání otevřeného ohně ve všech dolech zakázáno a začalo se svítit žárovkami.

Kolik stříbra se vytěžilo?

Nejdůležitější stříbronosnou lokalitou v Čechách byla Příbram s celkovou těžbou přes 3400 tun stříbra. Následována byla Kutnou Horou, kde se ho vytěžilo 2700 tun. Přibližně 405 tun se vydolovalo v Jáchymově a 400 tun v Jihlavě. V Příbrami vzniklo Hornické muzeum, které dnes umožňuje prohlídku několika kilometrů štol, svezení hornickým vláčkem, jízdu po skluzavce k obřímu vodnímu kolu i seznámení se s unikátním parním těžebním strojem.

Foto: Shutterstock.com, wikimedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie
Zobrazit více …