Když se doslechne, že Jana Lucemburského Pražané pustili do bran města, cloumá jím vztek. Jindřich Korutanský se zavře ve svých komnatách. „Jsem českým králem a navždy jím budu,“ zuří. Po pár dnech ale pochopí, že český trůn prohrál.
Už podruhé odtáhne s ostudou ze země. Přesto se titulem českého krále i nadále chlubí.
Vražda Václava III. (1289–1306) pořádně zamíchá českými dějinami. V jeho osobě vymírá rod Přemyslovců po meči. Česká šlechta teď stojí před ožehavou otázkou, koho dosadit na uprázdněný trůn. Jeden muž se nabízí.
Vévoda Jindřich Korutanský (asi 1265–1335) si vzal za manželku Annu Přemyslovnu (1290–1313), nejstarší dceru Václava II. (1271–1305). Těšil se velké důvěře svého tchána i jeho právě zavražděného syna.
Ten ho dokonce před tím, než se nachystal na tažení do Polska, aby při jeho přípravách v srpnu roku 1306 v Olomouci nalezl svoji smrt, pověřil správou českých zemí v době své nepřítomnosti.
Stává se tak ideálním kandidátem, protože jeho manželský svazek zaručuje pokračování přemyslovských tradic. Uplyne pouhý měsíc od smrti Václava III. a česká šlechta provolává Jindřicha novým králem.
Uplácí panstvo
Rozhodnutí Čechů se ale pranic nelíbí římskému králi Albrechtovi Habsburskému (1255–1308). Domnívá se, že jedině on může rozhodnout, kdo na osiřelý český trůn nastoupí. Prohlásí ho proto za odumřelé říšské léno.
Svoje nároky si chce vynutit silou. S vojskem zamíří na Prahu a česká šlechta se rázem zalekne svého předchozího rozhodnutí a přechází na jeho stranu. Albrecht zatím prosazuje svoje zájmy. České panstvo uplácí sliby, a to se mu vyplatí.
Jedním z těch, kteří se nechají uplatit opravdu snadno, je Jindřich z Lipé (asi 1275–1329). Na obranu svojí zrady označí Korutance za rozmařilce, který nedělal nic jiného, než že zneužíval královskou pokladnu.
Dne 16. října 1306 zvolí na Pražském hradě Albrechtova syna Rudolfa (asi 1281–1307) českým králem. Nový panovník si vzápětí bere za ženu vdovu po Václavovi II., Elišku Rejčku (1288–1335).
Jindřichovi nezbývá, než 17. října 1306 ze země utéct, protože tady žádnou armádu nemá. Prchá ke svým spojencům do Polska.
Jí hlavně jáhlovou kaši
„A tak Rudolf, byv zvolen za krále českého, věnoval některým pánům některá města a hrady a měšťanům rozdělil dary, jak před svým zvolením jednomu každému slíbil, tak nyní dal.
Neboť byli někteří jak ze šlechticů, tak měšťanů, kteří volili toho Rudolfa ze strachu nebo pro dar, třebas byl schopný k panování,“ uvádí Dalimilova kronika ze 14. století o prvních okamžicích Rudolfova panování.
Čechům se ale brzy začne zajídat Rudolfova spořivost. Ani s jeho zdravím to není zrovna moc horké. Na nákladné hostiny si nepotrpí. Přezdívá se mu „král kaše,“ protože jeho stravu tvoří převážně tento pokrm – jáhlová kaše.
„Rudolf žije z mnišské stravy, kuchař mu jen kaši vaří. Snad mu řekli mastičkáři, že si posílí tak zdraví…“ poznamenává tak řečený kronikář Dalimil. Takto pohrdlivě o Rudolfovi ale ostatní mluví jenom ve chvílích, kdy to on neslyší.
Pořádek udělat nestihne
Šušká se, že moc dlouho nevydrží…Proto Albrecht nakonec v lednu roku 1307 přiměje českou šlechtu přijmout novinku v oblasti nástupnictví. Pokud jeho syn zemře bez potomků, český trůn má převzít některý z Rudolfových bratrů.
Některým českým pánům ale tenhle plán není dvakrát po chuti. Raději, než tohle by v Praze viděli Korutance. Rudolf proto přichystá vojsko, aby si zjednal pořádek. Vytáhne proti svému hlavnímu odpůrci, Bavorovi ze Strakonic.
Oblehne město Horažďovice, ale dříve, než Bavorovi ukáže, kdo je v ˇčeských zemích pánem, ho v noci ze 3. na 4. července 1307 zastihne smrt. Snad dostal úplavici, ale hovoří se i tom, že ho někdo otrávil.
Neodolatelná nabídka
Rudolfův skon zase vzbudí v české šlechtě spoustu otazníků. Má se vrátit Jindřich? Někteří páni jsou pro, jiní proti. Raději by dali přednost právě Rudolfovu bratrovi Fridrichovi (asi 1289–1330). Mají ovšem podmínku.
Za svoji choť by měl pojmout dceru Václava II, Elišku Přemyslovnu (1292–1330). K dohodě ale nakonec nedojde. Stoupenci Jindřicha Korutanského nečekají s rukama v kapsách. Rázně se ozvou.
V Praze a v Kutné Hoře vyrážejí do ulic a dochází k násilnostem, které končí oběťmi na životech. Šlechta v čele s Jindřichem z Lipé vysílá poselstvo k Jindřichovi Korutanskému s žádostí, aby se vrátil. Takové nabídce se pochopitelně nedá odolat.
Jindřich zamíří znovu do Čech. Navrátilce tu vítají lidé velice nadšeně. „Kéž by konečně přinesl lepší časy,“ šeptají si mezi sebou. Dne 15. srpna 1307 ho čeští a moravští páni podruhé zvolí českým králem.
