Český jazykovědec Václav Machek (1894-1965) spojoval s bylinou čertkus luční slovo „čert”.
Ostatně v souvislosti s čertem je tato rostlina zmiňována již i v herbáři z 16. století „Herbář neboli bylinář“, jedné z nejvýznamnějších botanických knih 16. století, jehož autorem je významný renesanční lékař a botanik italského původu Pietro Andrea Mattioli (1501-1507).
Zásah Panny Marie
Tato rostlina je opředena celou řadou legend a pověstí.
Již v herbáři z roku 1486 „Gart der Gesundheit“ (Zahrada zdraví) se popisuje, jak ďábel kdysi v dávných dobách touto rostlinou způsobil mezi lidmi mnoho neštěstí, až nakonec soucitně zasáhla Bohorodička a zařídila, že už s pomocí této rostliny nemohl učinit nic zlého.
Ochranná moc
Traduje se například, že kdo u sebe nosí čertkus, na toho nemůže ďábel ani žádná čarodějnice. V některých kulturách byla tato rostlinka dokonce údajně považována za magickou bylinu, která měla chránit před zlými duchy a nemocemi. Věřilo se kupříkladu, že dokáže vyléčit rovněž i mor.
Bílá varianta
Čertkus luční kvete obvykle v modravém odstínu, avšak existuje i bílý. Tato varianta je ale vzácná, a tak bývala považována za skutečně mimořádně účinnou, zejména v ochraně před uřknutím.