Každá slušně vychovaná supermasivní černá díra má způsobně sedět uprostřed galaxie a jako otesánek požírat své okolí. To není samoúčelné, protože černé díry svou gravitací drží galaxie pohromadě. Ovšem, ne každá černá díra se chová tak, jak jí předepisuje vesmírný bonton.

Tento neposedný vesmírný objekt je naštěstí dostatečně daleko k tomu, aby nás zneklidnil. Nachází se totiž 4,5 miliardy světelných let od sluneční soustavy.

A tak černou díru, která se vydala na inventuru po své domovské galaxii, můžeme vnímat jako zajímavou kuriozitu. Tedy do té doby, než něco podobného napadne černou díru, která tvoří jádro naší galaxie.

Galaxie, kde se dějí vskutku podivuhodné věci, má označení GJ1417+52. Svůj pohled na ni zaměřily hned dvě observatoře: evropská XMM-Newton a americká Chandra. Obě v ní zachytily velmi silný a proměnlivý zdroj rentgenového záření.

Což o to, taková věc se zpravidla vyskytuje uprostřed každé galaxie. Jenže tento zdroj se nacházel mimo centrum GJ1417+52. Badatelé jsou přesvědčeni, že zdejší supermasivní černá díra opustila své stanoviště a vydala se na procházku.

Co je k jejich přesvědčení vede? Tak silné rentgenové záření nevzniká samo sebou. Dosavadní pozorování ukazují, že mohutný svazek záření má vždy na svědomí černá díra. Ta totiž při své nenasytnosti k sobě stahuje veškerou hmotu ve svém okolí.

Mezi útržky hmoty přitom ve vzniklém chaosu dochází ke srážkám a ke stupňování teploty. Jedním z výsledků tohoto procesu je právě emise rentgenového záření.

Co však vedlo k tomu, že místní černá díra, jejíž hmotnost je stotisíckrát větší než Slunce, nesedí způsobně tam, kde by to astronomové předpokládali? Inu, vesmír je dynamický, proměnlivý a neustále v pohybu.

Každou vteřinu zde dojde k milionům srážek malých i gigantických objektů. A tak se kdysi stalo, že původní galaxie, která byla pro toulající se černou díru domovem, se srazila s jinou. Vznikla tak nová galaxie, která je však poněkud nesymetrická. Jednu z černých děr gravitační síly „vykoply“ na galaxijní periferii.

Naštěstí černá díra uvnitř naší galaxie Mléčné dráhy, která je od nás vzdálená 26 000 světelných let, je v klidu. Zatím. Za necelé čtyři miliardy let však může být vše jinak. Rychlostí 120 kilometrů za vteřinu se k Mléčné dráze přibližuje galaxie Andromeda. Až se obě galaxie srazí, i „naše“ černá díra možná zažije bouřlivé stěhování.