Je to sám rakouský arcivévoda Ferdinand Tyrolský, který v roce 1555 pokládá základy nezvyklé stavby s pravidelným půdorysem šesticípé hvězdy. Tou stavbou je letohrádek Hvězda. Podivuhodné stavení, které v budoucích staletích mlčky uschová celou řadu záhad a tajemství. Místo pro stavbu letohrádku Ferdinand Tyrolský (1529–1595) nevybral náhodou. Stavět se bude v oboře Hvězda, kterou nad vsí Liboc založil o […]

Je časné podzimní ráno. Silný déšť bičuje přední sklo, zatímco řidič s nohou na plynu upřeně hledí na zastřenou okolní krajinu. Jeho spolujezdec si právě přesedl na zadní sedadlo. Chce mít klid, otevřít si kufřík a jeho obsahem v klidu listovat. Vypadá to na normální pracovní den, dokud se neozve silný náraz a svět nezčerná. […]

O sídle s nejkratším jménem u nás, západočeské Aši, najdeme první zmínku už v roce 1232. Tehdy ovšem má jméno německou podobu Asch. Dala mu ho ryba lipan (v němčině Äsche), která se ve svém trojím provedení nacházela už na městské pečeti z roku 1635. Dnes ji najdeme vyobrazenou v městském znaku. Nepravdivé teorie Existují ovšem i jiná vysvětlení, […]

Patří mezi nejvýznamnější dominanty Prahy, obdivují ho místní i turisté a jeho vyzvánění doplněné průvodem apoštolů se smrtkou tahající za provaz zvonu umíráčku je nezapomenutelné. Řeč je o Staroměstském orloji na stejnojmenném náměstí. Hlavní město České republiky zdobí tato stavba již několik století. Kdo stál za jejím vznikem a kdy přesně byla postavena? Jaká tajemství […]

Antičtí myslitelé dlouho předpokládali, že mozek pouze ochlazuje krev, a tak všechny duševní poruchy bez rozdílu připisovali „příliš horké krvi“. Už v 5. století př. n. l. ale provádí řecký filozof Anaxagoras (asi 500–428 př. n. l.) pitvu lidského mozku a o století před ním další řecký filozof a lékař Alkmaión zkoumá mozek zvířat. Oba […]

Nejstarší doklady o existenci severomoravského města Karviná se týkají solné koncese z roku 1268. Známe české i německé jméno sídla. Zatímco Němci mu říkali Arnoldsdorf (v překladu Arnoldova ves), Češi si vymysleli Karwin. Odkud se tento poněkud zvláštní název vzal? Představitelé skotu Jméno městu dali představitelé skotu. Vzniká ze staroslovanských slov označujících dobytek: karw – býk a […]

Italské Benátky se v renesančním 15. a 16. století stávají městem rozkoše. Dokonce zde existuje i katalog, nabízející luxusní kněžky lásky. Zdejší ostrov Murano, proslulé centrum sklářství, nabízí také skleněné erotické pomůcky. Lehké ženy zde prý také už v té době používají jakési první předchůdce kondomů. Pravidly praktikování sexu se musí zabývat i benátský dóže a celá […]

Podle pověsti se v místech dnešního slezského města Opava kdysi dávno sešli dva mocní páni. Přenocovali zde a ráno narazili na průvod kupců, kteří jim nabízeli své zboží. Ukázali jim také nádherného ptáka. Oba páni ho chtěli získat každý pro sebe, a proto se strhla hádka. Moudřejší nakonec ustoupil a oba se usmířili. Nemohli vymyslet jméno […]

O středočeském městě Beroun existují první doklady už z roku 1179, kdy se nazývalo Brodt, protože se u něho lidé brodili přes dolní tok řeky Mže (dnes Berounka). Za vlády českého krále Přemysla Otakara II. (asi 1233–1278) ale dostává nové pojmenování – Verona (zmiňované v roce 1265). Německy Verona zní Bern nebo také Beronia a odsud je […]

Třicetiletá válka se chýlí k závěru, když švédská vojska dorazí k české metropoli. Ta jim ale statečně odolává. Na obraně Prahy před Švédy v roce 1648 mají velký podíl měšťanské milice a studentská  legie, díky nim se podařilo město uhájit. Pražskou vojenskou posádku totiž tehdy tvořil jenom pěší pluk Maxmiliána z Valdštejna (†1654), který měl 1200 mužů. V červnu k nim […]

Dějiny svetru se začaly psát ve starověké Číně a Mezopotámii. Už tehdy se pletly první oděvy podobné dnešním svetrům. Na počátku našeho letopočtu se pak svetry objevily v Řecku a Římě. Přibližně v polovině 19. století pak začali lidé nosit tzv. kardigany. Šlo o druh svetru, který se nenatahoval přes hlavu, ale měl otevřenou přední stranu. Buď […]

Zdá se, že v dávné minulosti to obyvatelé Olomouce s pitím trochu přeháněli. Ve městě si nejspíš dopřávali spoustu dobrého piva, neznali míru a potom hlučně vyváděli! Jak je to se jménem Olomouce ve skutečnosti? Podle jednoho z výkladů názvu města Olomouc totiž první část slova, praslovanské –ol, znamená pivo a druhá část –mouc možná pochází ze staročeského […]

Platy ústavních činitelů upravují v době první republiky v letech 1918–1938 dva zákony č. 94/1918 Sb. a č. 317/1920 Sb. Předseda vlády má podle nich roční plat 70 000 Kč (asi 5833 Kč za měsíc), ministři 60 000 Kč (5000 Kč měsíčně). Kromě toho se jim vyplácí i tzv. roční „činovní příplatek“ ve výši 40 000 Kč. Předseda […]