Firma Baťa sice ve 30. letech prosperuje, ale nad Evropou se stahují mračna. Demokratický režim prohrává a v řadě zemí jsou nastoleny autoritativní a totalitní režimy. Československo nejvíce ohrožuje německý nacismus. Nacisté se k moci dostávají v roce 1933 a od té doby postupně uskutečňují své zrůdné plány. V roce 1938 je Československo nuceno odstoupit […]

„Stříbrné jádro nahraďte mědí. Na povrchu vytvořte stříbrný povlak,“ nařizuje mincmistr v žatecké dílně na ražbu denárů. Píše se 2. polovina 11. století a na českém trůně tehdy sedí první český král Vratislav II. Znalec by žatecké mince bez váhání označil za padělek. Jenže tahle falza vznikají na přímý pokyn panovníka… Mincmistři si s požadavkem svého vladaře […]

„Jen tím ho můžeme zničit, že v klidu ho nenecháme, srážkami dílčími ustavičně ho unavovati budeme…jeho posily pokaždé rozprášíme, než k jeho armádě dospějí,“ mluví maršál Radecký o své strategii jak u Lipska porazit Napoleona I. Bonaparta. Podaří se mu ji splnit. Francouzského císaře napadnou 18. října 1813 hned čtyři armády. Po definitivní porážce Napoleona I. Bonaparta […]

„Nejvíc mi vadí, že se tu člověk musí člověk svlékat. Stydím se,“ svěřuje se své matce mladá dívka, která v roce 1830 leží v nemocnici v dnešní pražské ulici Na Františku. Její soukromí se na několik týdnů smrsklo na jednu postel ledabyle zataženou záclonami. V roce 1354 vzniká v Praze v dnešní ulici Na Františku špitál pod patronací českého krále Karla […]

„Bolí mne na prsou,“ stěžuje si vysoce postavený úředník faraonova dvora knězi-lékaři kolem roku 1400 př. n. l. Doktor svému pacientovi nařídí klid na lůžku. Dobře odhadne příznaky a ví, že tady zřejmě už nemůže nijak pomoci. Má bohužel pravdu. Muž ulehne a už nevstane. Zemře o dvě hodiny později. Dnešní diagnóza by zněla: infarkt […]

 „Dnes je všeobecně známo, že jak denní listy, tak veškerý ostatní tisk v Čechách a na Moravě nepodléhá vůbec žádné cenzuře. Veškerý náš tisk má fakticky plnou svobodu v psaní,“ nechá se slyšet v roce 1946 komunistický ministr informací Václav Kopecký. Ve skutečnosti se už tou dobou začíná nad demokratickým tiskem smrákat. Osvobození Československa v květnu 1945 má přinést […]

Přestože je vyhlazení Lidic považováno za jeden z nejbrutálnějších válečných zločinů, rozhodně to není jediné krveprolití, ke kterému na našem území došlo. Vždyť při masakru na Pražačce zahynula téměř stovka nevinných lidí! Budova pražského gymnázia na Pražačce se stala svědkem jednoho z nejbrutálnějších masakrů v Česku. Během květnového povstání v roce 1945 zde totiž němečtí […]

V jedné z největších krizí Etiopie dvorní komoří císaře oznámí lidu, že bojovat je povinnost. Že musejí bojovat všichni Etiopané. „Jestli nebudete ochotni prolít svou krev, Stvořitel vás za to pokárá a vaši potomci vás proklejí,“ řekne v době, kdy do země vpochoduje obrovská italská armáda… Bez oficiálního vyhlášení války. Navzdory celosvětovým protestům. I přes členství […]

Austrálie je plná kriminálníků a věcí, které se vás snaží zabít, říká jedno žertovné úsloví. Úplně daleko od pravdy však není. Stejně jako Severní Amerika, slouží i vlast Aboriginců někdejšímu britskému impériu jako odkladiště nepohodlných osob. K cestě na druhou stranu světa stačí drobná krádež. Za ty, které v hodnotě přesáhnou 5 šilinků, už se totiž věší. […]

Atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha v roce 1942 je jednou z nejslavnějších událostí druhé světové války na našem území. Kdo všechno v ní sehrál roli? Jozef Gabčík a Jan Kubiš Dvojice výsadkářů, kteří podstoupili výcvik ve Skotsku. V rámci operace Anthropoid byli shozeni na území Čech, kde 27. května 1942 zaútočili na Heydricha v jeho autě. Nenáviděný nacista zemřel […]

Příběhy o dracích a princeznách, udatných rytířích a boji dobra se zlem tvoří základ kulturního dědictví každého národa. Pohádky, která dnes známe a milujeme, jsou však oproti svým původním verzím jen krotkými odvary. Jádra mrazivých příběhů, z nichž kdysi povstaly, v nich nicméně přetrvávají dodnes. Valná většina pohádek, jak je dnes známe, se zachovává díky úsilí sběračů lidové […]

18. září 1986 se německý občan Johann Dick procházel nedaleko německo-československých hranic, pochopitelně na německé straně. Od hranic byl vzdálen asi 200 metrů hluboko, když na něj zahájili palbu českoslovenští pohraničníci. Pohraničníci se nejspíš domnívali, že Dick je jedním ze dvou Poláků, kteří se ten den pokusili překročit československo-bavorské hranice. Českoslovenští vojáci poté odvlekli smrtelně […]

Výstavba Berlínské zdi v roce 1961 šokovala celý svět. Východoněmecký režim v součinnosti s Moskvou tak chtěl zabránit útěkům svých obyvatel z komunistického „ráje“ do svobodného světa. Dne 12. srpna 1961 uzavírá ministerská rada NDR na popud sovětského vůdce Nikity Chruščova usnesení o nasazení ozbrojených sil země na hranicích v Berlíně a o jejich uzavření. […]