„Pandemický“ ročník soutěže L´Oréal UNESCO Pro ženy ve vědě, Česká republika – talentový program si budou vítězky – Lucie Augustovičová, Zuzana Jirásková Zákostelská a Zuzana Musilová – pamatovat zřejmě napořád.

Ačkoli přípravě svého projektu věnovaly množství času, kvůli nejisté situaci se neustále měnily termíny ústních prezentací před odbornou porotou, která rozhodovala o laureátkách 14. ročníku.

„Kvůli pandemické situaci v zemi jsme museli posunout několik událostí spojených s talentovým programem české edice L´Oréal UNESCO Pro ženy ve vědě a slavnostní ceremonii dokonce zrušit.

Ani koronavirus nás však nezastaví, abychom podpořili a ocenili práci žen ve vědě,“ sdělila Brigitte Streller, generální ředitelka L´Oréal Česká republika.

Vítězky 14. ročníku L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě, Česká republika – talentový program:

Ing. Lucie Augustovičová, Ph.D. – zkoumá, jak ochladit látku na teploty miliardkrát nižší než v mezihvězdném prostoru a vytvořit podmínky pro výzkum nové fyziky a jeho využití pro konstrukci a fungování budoucích kvantových počítačů

RNDr. Zuzana Jirásková Zákostelská, Ph.D. – zkoumá mechanismy, které vedou ke vzniku nežádoucích kožních projevů při biologické léčbě onkologických pacientů

Mgr. Zuzana Musilová, Ph.D. – studuje genetiku zraku ryb s vizí využít tyto poznatky pro léčbu nemocí lidského zraku

„Částku mohou oceněné vědkyně využít libovolně, ať už k přímému či nepřímému rozvoji své pracovní kariéry,“ dodala Brigitte Streller.

Vítězky v předchozích letech využily finanční podporu například na financování pracovní stáže, vybavení laboratoří, výpomoc s hlídáním dětí či nákup automobilu pro zjednodušení logistiky v rodině.

Otázkou, jak skloubit vědecký výzkum a péči o rodinu, se ostatně zabývají i dvě z letošních vítězek. Zatímco Lucie Augustovičová se v mezičase čekání na finále stala maminkou, Zuzana Jirásková Zákostelská již pečuje o dvě malé děti.

„Mám velké štěstí v tom, že mě v mé práci maximálně podporuje manžel, který si snížil svůj pracovní úvazek a naše dvě malé děti vychováváme společně a zároveň nám velmi pomáhají moji rodiče, kteří hlídají, kdykoli potřebuju,“ říká Zuzana Jirásková Zákostelská.

„Je důležité podporovat zejména mladé vědkyně na počátku kariéry, aby se nevzdávaly svých ambic a stejně jako jejich mužští kolegové pokračovaly ve výzkumu i přes prvotní nezdary, které je mohou potkat.

Jsme rádi, že přispíváme k tomu, aby se vědkyně staly potenciálním vzorem pro mladé dívky a motivovaly je zvolit cestu vědy pro své budoucí povolání,“ dodává Brigitte Streller.

K účasti na české edici mezinárodního programu se letos přihlásilo 50 vědkyň, které splnily podmínku věku do 40 let a dosažení titulu Ph.D. ve vědeckých oblastech.

Do červencového semifinále, v němž odborná porota složená ze zástupců Akademie věd ČR a České komise pro UNESCO posuzovala jednotlivé projekty, jich postoupilo 13. Ve dvoukolovém hlasování porota vybrala tři vítězky.

České laureátky L´Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě 2020

Ing. Lucie Augustovičová, Ph.D. Pracuje pro Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy

Jak ochladit látku na teploty miliardkrát nižší než v mezihvězdném prostoru? A vytvořit tak podmínky, za nichž se hmota chová abnomálně a které otevírají překvapivá pole pro zkoumání nové fyziky?

Pokud by se nám podařilo takového stavu dosáhnout a zároveň pochopit s ním spojené vnitřní zákonitosti, vedlo by to k experimentálnímu pozorování předpovězených kvantově-mechanických jevů.

Ty jsou využitelné například pro kvantově informační procesy nebo pro realizaci kvantových simulátorů, které zkoumají klíčové problémy ve fyzice kondenzovaných látek.

Podařilo se mi vybudovat teorii a odhalit určité jevy, pomocí nichž bude možné ochladit molekuly až na miliardtinu stupně Celsia nad absolutní nulou.

Tím se otvírá cesta k dosud nepozorovaným exotickým skupenstvím hmoty, jako je molekulární Bose-Einsteinův kondenzát, k efektům využitelných při návrhu kvantových počítačů a zcela jistě i k dalším nečekaným objevům.

RNDr. Zuzana Jirásková Zákostelská, Ph.D. Pracuje pro Mikrobiologický ústav AV ČR

V rámci svých experimentů bych se ráda zabývala mechanismy, které vedou ke vzniku nežádoucích kožních projevů při léčbě onkologických pacientů pomocí terapie EGFR inhibitory.

Cílená léčba inhibitory epidermálního růstového faktoru (EGFR) je využívána k léčbě rakoviny plic, slinivky, prsu, hlavy a krku a kolorektálního karcinomu.

Tato léčba má však až u 80 procent pacientů nežádoucí kožní účinky, které významně ovlivňují kvalitu života pacienta a často vedou k úpravě dávkování léčiva či dokonce k přerušení léčby.

Cílem projektu bude testovat souvislost mezi kožní toxicitou a lokální imunitní odpovědí na mikrobiální antigeny a zároveň souvislost mezi kožní toxicitou a aktivací imunitních buněk, jež přišly do kontaktu se střevní mikroflórou.

Budeme proto analyzovat změnu ve složení kožní a střevní mikrobioty, imunitní odpověď na mikrobiální antigeny a srovnávat tyto nálezy se vznikem nežádoucích kožních projevů během léčby.

Pochopení mechanismů, které k nim vedou, nám pomůže efektivněji zvládat tyto projevy a následně zvýšit úspěšnost léčby.

Mgr. Zuzana Musilová Ph.D. Pracuje pro Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, katedra zoologie

Pracuji v týmu, jenž se zabývá zrakem ryb, konkrétně genetikou, která je spojena s vnímáním barev. Zajímají nás zejména adaptace a modifikace zraku, které se v evoluci vyvinuly v různých vodních prostředích.

Před časem jsme například objevili unikátní zrakový systém, který mají hlubokomořské ryby, a který tak posouvá naše znalosti toho, čeho je zrak u obratlovců schopen.

Je možné, že tyto ryby vidí mnoho odstínů modrozelené barvy, i když přesný mechanismus jejich zraku stále úplně neznáme.

Aktuálně pracujeme na lepším pochopení toho, jak vlastně hlubokomořské ryby svůj svět vnímají a jestli pro ně různé barvy opravdu něco znamenají.

Dále se zajímáme o to, jak se zrak přizpůsobuje prostředí, ve kterém ryby žijí během svého života. To už se týká i našich ryb, například ryby z kalných vod se potýkají s jinými výzvami než ty z průhledných vod. Občas přitom narazíme na nečekané propojení.

Genetická podstata zraku u obratlovců je totiž společná, pro ryby i pro člověka.

Například při nedávném studiu genů zodpovědných za adaptace zraku ryb v hlubokých kráterových jezerech se zjistilo, že se uplatňují stejné geny, které se podílejí na problémech s nitroočním tlakem při zeleném zákalu u lidí.

Pochopit funkci a evoluční historii těchto genů by pak mohlo být do budoucna užitečné i pro nás.