Domů     Budoucnost lidstva: Jak budeme vypadat za 100 000 let?  
Budoucnost lidstva: Jak budeme vypadat za 100 000 let?  
12.6.2019

Člověk se za dobu své existence neustále přizpůsoboval klimatickým podmínkám, které způsobily i změny jeho vzhledu. Tento proces stále pokračuje a bude se dít i v budoucnosti. Jaké znaky bude člověk vykazovat za 20 000, 100 000 nebo 50 000 000 let?

Před 800 000 lety prošel vzhled člověka vlivem prudkých klimatických zvratů výraznými fyzickými změnami. Lidem se ztrojnásobila velikost mozku a lebky, zvýšilo se čelo.

Změnila se i naše kostra, která už není tolik robustní, jelikož nepotřebujeme přežít v drsné přírodě a lovit zvěř, abychom se uživili. V budoucnu tak můžeme očekávat další vývoj způsobený jednak přírodou, ale také genetickou manipulací.

Nové výzkumy

Americký grafik Nikolaj Lamm a hongkongský genetik Alan Kwan z Washingtonské univerzity vytvořili scénář, jak se bude člověk vyvíjet v příštích desítkách tisíc let.

reklama

Ve své předpovědi ale neberou v úvahu možné genetické úpravy, které by vzhled člověka posunuly úplně jiným směrem. Kwan je přesvědčen, že se lidská těla začnou měnit a přizpůsobovat během osidlování planet dále od Slunce.

Život na nových planetách

Kvůli nedostatku světla se lidem vyvinou větší oči s tlustšími víčky. Menší gravitace zase způsobí návrat k výraznějším nadočnicovým obloukům, jaké měli neandertálci.

Kvůli nižšímu tlaku a umělé atmosféře nově osídlených planet se budou zvětšovat i nosní dírky.

„Život v nižší gravitaci navíc oslabí naše svaly. Kvůli ochraně před ultrafialovými paprsky získáme tmavší pleť,“ vysvětluje Lamm.

Lidé budoucnosti se budou mít také hustší vlasovou pokrývku v důsledku potřeby vyrovnání možných větších tepelných ztrát u větších hlav.

V budoucnosti možná budeme moci osidlovat i jiné planety.
V budoucnosti možná budeme moci osidlovat i jiné planety.

Je možný život na Marsu?

Lidstvo se už teď pokouší o vývoj technologií, které by umožňovaly kolonizace nových planet.

V úvahu připadá planeta Mars, plánované první pokusy o její osídlení se pojí s rokem 2034. Na rudou planetu totiž přichází o 2/3 méně slunečního světla než na Zemi a gravitace na Marsu dosahuje hodnoty pouhých 38 % té zemské. S nižší gravitací by mělo lidské tělo více růst.

Přirozeně rosteme

Výšku ale nemusí určovat pouhá gravitace. Už na Zemi se člověk neustále zvyšuje. Ještě v roce 1880 činila průměrná výška Američana jen 170 cm, dnes měří v průměru 178 cm. Je tedy teoreticky možné, že tento trend bude pokračovat i v budoucnosti.

Kromě naší vnější schránky se ale změní i vnitřek těla. Už v současné době se experti pokoušejí kombinovat geny, díky kterým by se naše tělo mělo stát odolnějším vůči obyčejným, ale i smrtelným nemocem.

Předpokládá se, že „už“ za tisíc let vědci tuto technologii dotáhnou k dokonalosti a genové inženýrství bude mít na vývoj člověka obrovský vliv.

Oči se budou lidem přizpůsobovat a zvětšovat.
Oči se budou lidem přizpůsobovat a zvětšovat.

Jak je to vlastně s mozkem?

Jak už víme, velikost lidského mozku a lebky se během let neustále zvětšovala. Podle vědců se lidem od dob středověku rozšířilo čelo a zvětšil mozek. Existují ale jiné výzkumy, které tvrdí, že se naše mozkovna v posledních 2000 až 3000 letech zmenšila.

Jedním dechem ale vědci argumentují tím, že mozek dnes pracuje efektivněji. Tuto hypotézu potvrzují i neurologové, kteří připisují zmenšení mozku více zvrásnělé šedé kůře mozkové.

A co inteligence?

Vědci se také obávají, že inteligence celkově u lidstva už neporoste a dosáhne velmi brzy svého maxima. Na řadu pak přijdou technologické vychytávky, které nás učiní schopnějšími ve chvíli, když už příroda nebude stačit.

Orgány nebo končetiny tak nebude problém nahradit novou a lepší technologií. Podle vědců se lidstvo kvůli tomu rozdělí na dva neslučitelné tábory.

Ti bohatí budou krásní, zdraví a budou dlouho žít, zatímco chudí zůstanou odkázáni pouze na to, co jim nadělila příroda.

Inteligence lidí se v dějinách zvyšovala. V budoucnosti ale k rapidnímu nárůstu nedojde.
Inteligence lidí se v dějinách zvyšovala. V budoucnosti ale k rapidnímu nárůstu nedojde.

Zmenšení zubů

Evoluce se nevyhne ani ústní dutině. Již v současnosti jsou osmičky přebytečné a jen nám přidělávají problémy, jejich růst úplně ustane. Ostatní zuby se budou dál zmenšovat a za 100 000 let budou menší o polovinu.

A to z důvodu, že už nebudeme muset hryzat, trhat a žvýkat potravu. Zmenší se také čelisti.

Čtyři prsty u nohou

I naše končetiny projdou významnou změnou. V minulosti, než se člověk nepřímil, sloužily nohy hlavně k lezení, šplhání a udržení rovnováhy ve větvích stromů. Jak jsme v průběhu evoluce pomalu slézali ze stromů, naše prsty na nohou se zmenšily do dnešní podoby.

Při chůzi je pro udržení rovnováhy důležitý palec, nikoli malíček. A je tedy pravděpodobné, že o něj za několik tisíc let přijdeme. Něco podobného se stalo během evoluce koní – i ti mívali kdysi tři prsty.

Jako dnešní Brazilci

Lidé se v budoucnosti navíc nebudou tolik odlišovat jako dnes. Pokožka bude v průměru tmavší kvůli ultrafialovému záření. Proto budou blonďaté a zrzavé vlasy raritou, stejně tak i modré oči. Zmizí lidské pihy.

Podle nynějších odhadů bychom obecně mohli vypadat zhruba jako dnešní obyvatelé Brazílie.

Jak budeme vypadat za 20 000 let?

větší hlava a mírně širší čelo

implantované miniaturní zařízení, které bude spolupracovat se speciálními čočkami. Ty budou fungovat místo dnešních telefonů a počítačů.

Jak budeme vypadat za 60 000 let?

rodiče si budou moci zvolit určité rysy jejich dítěte, třeba barvu očí nebo vlasů

oči i hlavy budou větší

větší pigmentace kůže

Jak budeme vypadat za 100 000 let?

větší hlava

více pigmentovaná kůže – ta zmírní negativní dopady škodlivého UV záření

větší oči – ty se budou muset přizpůsobit tmavému prostředí. Navíc se naučí mrkat do stran.

silnější víčka nebo nadočnicový oblouk – zmírní dopady nízké nebo žádné gravitace

ztráta malíčků na nohou

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Starý dobrý vypínač: Z jakých důvodů se světlo zapíná právě takhle?
Stačí jediný pohyb prstu a místnost se zalije světlem. Vypínač patří k nejběžnějším předmětům v domácnosti, přesto jeho podobu, umístění i způsob ovládání provází překvapivě zajímavý příběh. Když se elektřina stěhuje do domácností, nemění totiž jen způsob osvětlení. Učí člověka novému každodennímu rituálu. Ještě před nástupem elektřiny lidé rozsvěcují plynové lampy otáčením malého kohoutku. Když […]
Věda a technika
Proč se nám chce spát po vydatném obědě? Za ospalostí není jen plný žaludek
Zná to téměř každý. Dojíme poslední sousto, opřeme se o židli a najednou máme pocit, že bychom nejraději zavřeli oči a na chvíli zmizeli ze světa. Odpolední ospalost přitom není pouhým důsledkem přejedení. Svou roli hrají biologické hodiny, hormony, složení jídla i signály, které si mezi sebou posílají střeva a mozek. Proč nás po obědě […]
Věda a technika
Pro lásku k moři: Co dalo lidem svobodu pod vodní hladinou?
Ještě v prvních desetiletích 20. století bylo potápění spojeno s těžkou objemnou výstrojí.  Neforemné skafandry s přilbami byly závislé na dodávce vzduchu z hladiny. Pak však přišel zlom, který cestu do světa pod vodní hladinou zpřístupnil i pro laiky. Ba co víc, poskytl jim netušenou svobodu! V době druhé světové války se ve Francii zrodil […]
Věda a technika
Ferrari: červená nádhera
Když se narodí, cesty patří povozům s koňmi. Nikdo nečeká, že by se mělo něco změnit. Pak se tu a tam objeví automobil. Jeden, dva… a vůně motoru je omámí. Najednou chtějí také v ruce držet volant, závodit, osedlat si tu neskutečnou sílu. Ti nejšikovnější se navždy zapíší do dějin. Rachot motorů na závodním okruhu je ohlušující. […]
historie
Výbuch v dole Courrières: Pekelné dny pod povrchem
Je 06:30 ráno a na kalendářích bychom našli sobotu 10. března 1906. Krajinou otřese exploze. Skla v oknech se sypou na zem. To je ale jen maličkost. Hluboko pod povrchem severofrancouzského dolu Courrières právě začíná boj o život těch, kteří měli to štěstí v neštěstí a výbuch přežili. Co ho způsobilo? To není dodnes jasné. Možná vzplanul […]
Božský vítr: Zachránil kdysi nejen Japonsko, ale i dalmatské město Korčula
S galérami si vichr pohrává jako s dřevěnými třískami. Vesla se lámou a muži na palubách lodí propadají zoufalství. Ještě před několika okamžiky to byla hrdá válečná flotila. Posádky čekaly boj a krev. Zdá se však, že město nevěřících zachránila síla mimo tento svět! Píše se rok 1571. Dalmatské město Korčula uchránil před vpádem osmanských vojsk ničivý […]
Ikonické kleště průvodčích. Děrovačka jízdenek a kód, který nikdo nečte
Obyčejná jízdenka, kovové kleště a cvaknutí, které kdysi patřilo k cestování stejně jako rachot kol. Jenže dírka v papírku není jen památkou na průvodčího s brašnou. Může prozradit, kdo ji udělal, jaký lístek cestující drží v ruce a někdy i to, jak důmyslně se dopravci brání podvodníkům. Dopravní historie se zkrátka občas vejde do otvoru […]
Španělská invaze do Anglie: Nepřemožitelná Armada? Cha!
Na anglický trůn usedá 17. listopadu 1558 protestantská Alžběta I. (1533–1603). Španělský král Filip II. (1527–1598) to nemůže snést. Ještě před chvílí byl přeci anglickým spoluvládcem své ženy Marie I. Tudorovny (1516–1558) a země musela být nekompromisně katolická! Filip má ze zámořských kolonií až desetkrát vyšší příjmy, než Alžběta, a tak se rozhodne vrátit ostrovní […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz