Nikoliv Praha, ale Brno se může pyšnit českým primátem v oblasti hromadné dopravy. Právě zde v roce 1869 vyjela koněspřežná tramvaj. V rámci Rakouska-Uherska patřil Brnu pomyslný bronz, hned za Vídní a Budapeští.
Trať vedla od dnešního Moravského náměstí do tehdy samostatné obce Královo Pole. V dobových novinách se tak mohlo psát: „Do Králova pole vyjela slavnostně první koněspřežná tramvaj.
Tramvaje pravidelně vyjíždějí na trať v šest hodin ráno a do vozoven zatahují v deset hodin večer. Interval mezi spoji je 15 až 30 minut podle denní doby“. Jenže Brňáky koňka nijak moc nezaujala. Vozy jezdily prázdné, a tak v roce 1874 byl její provoz ukončen.
Po nějaké době se sice do ulic Brna vrátila, ale v roce 1880 jí odzvonilo definitivně. Brno pak v letech 1884 až 1899 brázdila parní tramvaj.
V roce 1900 začala v Brně rakouská společnost „Österreichische Union Elektrizitäts Gesellschaft” s výstavbou a provozem pouliční dráhy s elektrickým pohonem.
Někdy v té době se také zrodil termín „šalina“ z původního německého označení tramvajových linek „Elektrische Linie“. Bouřlivý rozvoj tramvajové dopravy nastal podobně jako v Praze po vzniku samostatného Československa.
Síť se rozšiřovala směrem na Žabovřesky, Židenice nebo Řečkovice. V neblahém roce 1938 bylo v Brně v provozu celkem osm tramvajových linek. V té době už Brnem jezdily i autobusy.
Ty se do Brna poprvé podívaly v roce 1930 a o osm let později zde již fungovalo 11 linek. Podobně jako jinde, válečná léta brněnskou dopravu negativně poznamenala.
Boje, které se v roce 1945 v Brně vedly, zničily velkou část dopravního vybavení, například bylo poškozeno 60 % trolejí. Nicméně, na konci roku 1945 už brněnská městská doprava opět funguje. Tramvaje tehdy jezdily na deseti linkách.
Autobusovou dopravu bylo po válce nutno začít budovat znovu od základu, neboť většinu provozuschopných autobusů zabavila ustupující nacistická armáda.
Podobně jako Praha, i Brno využívá lodní přepravu, konkrétně na svratecké přehradě. To je však samozřejmě jen doplněk, i když zajímavý. V roce 1949 se v Brně na třech linkách objevují trolejbusy.
Provoz trolejbusové dopravy v Brně byl v roce 1949 zahájen vozy Škoda 6Tr, kterých bylo dodáno 15. Šlo o první československé dvounápravové trolejbusy, jež byly vyvinuty speciálně pro Brno. V 50. a 60. letech se dopravní brněnská síť příliš nerozvíjí.
Od konce 60. let se stavěly rychlodrážní tramvajové na některá nová brněnská sídliště. První úsek tohoto typu se nacházel mezi Komínem a Bystrcí a byl otevřen v roce 1969. V roce 1977 se dočkala otevření i meziměstská linka spojující Brno s Modřicemi.
Trolejbusy pak obsluhují menší brněnská sídliště, například Žabovřesky. Brno má v současnosti nejrozsáhlejší trolejbusovou síť v celé České republice.
Při jízdě narvanou šalinou si leckterý Brňák povzdechne, že by si druhé největší město v republice zasloužilo metro. Myšlenka je to sice lákavá, ale v současnosti zejména z ekonomických důvodů nereálná. Byť určité plány existují.
Severojižní kolejový diametr, mezi lidmi nazývaný brněnské metro, má mít šestadvacet zastávek a propojit Tišnov a Slavkov u Brna. Část od brněnských Řečkovic až do Černovic, tedy asi 10 kilometrů, má vést pod zemí.
Projekt navíc do jisté míry souvisí s odsunem místního nádraží. Tato otázka Brno trápí už mnoho let.
Zatím si však obyvatelé druhého největšího města republiky budou muset vystačit s tramvajemi, trolejbusy a autobusy. Dopravní podnik města Brna dnes disponuje 292 tramvajemi, které jezdí na 11 linkách, celková délka tratí dosahuje přibližně 70 km.
Vozový park tvoří především tatrovky, škodovky a tramvaje Vario. V noci v Brně tramvaje nejezdí a noční brněnskou dopravu zajišťují výhradně autobusy.
