Je 25. prosince, když se zasněženým chlévem rozezní novorozenecký pláč. Maminka děťátko uloží do jesliček. Z jedné strany na něj dýchá pro zahřátí oslík, z druhé voleček. Zatím se schyluje k masovému krveprolití: Všichni chlapci mladší dvou let budou muset zemřít!
Ježíšek se narodil v chlévě?
Verdikt: MOŽNÁ
Shánění ubytování pro těhotnou Marii a jejího chotě Josefa vypadá beznadějně. Navíc je jisté, že mladičké děvče každou chvíli začne rodit. V bezvýchodné situaci přijmou ubytování v… Kde že? Vážně odstartoval Ježíšek svou pozemskou pouť v chlévě?
Narození v chlévě není totiž vůbec jisté. „Vešli do domu, a když tam uviděli dítě s jeho matkou Marií, padli na kolena a klaněli se mu,“ líčí evangelista Matouš. To ale ještě není konečná: Ve hře je totiž podle Bible dokonce i jeskyně!
Letopočet počítáme od roku narození Ježíše
Verdikt: NE
Nejen, že nevíme datum, my dokonce nevíme ani rok Ježíšova narození! Náš letopočet se přesto od něj odvíjí. Systém Anno Domini, v překladu z latiny „léta páně“, vyvine v Římě roku 525 mnich Dionysius Exiguus (asi 470–544).
Dionysius zahrne výpočet Ježíšova roku narození do své hlavní práce: Určení data Velikonoc. Ovšem, lidově řečeno, se přepočítá.
Jako jeden z důkazů stačí říct, že Matoušovo evangelium klade narození Krista rok před úmrtí Heroda Velikého, tedy absurdně do roku 5 př. n. l. Ze všech dostupných indicií nejsou ve shodě ani dnešní vědci:
Nejčastější interval jeho zrození je však kladen do období 7 až 4 př. n. l.
Ježíš se narodil v Betlémě
Verdikt: ANO
Pokud jsou důvodné pochybnosti o datu narození, snad alespoň lokace bude jistá… Jenže nad tím se někteří odborníci jen nakysle pousmějí. Je pravděpodobnější, že se Ježíš narodil v Betlémě.
Ovšem najdou se i teze, že mohlo jít o Nazaret, tedy místo, kde žijí jeho rodiče. My si ale nechejme ve hře jen Betlém. Ale ouha, ony jsou dva…
První, ten slavnější, najdete 8 kilometrů od Jeruzaléma, ovšem dnes již leží na území Palestinské autonomie. Druhý musíme hledat na severu. „Neexistují důkazy, že by Židé v prvním století žili v Betlémě,“ vysvětluje izraelský archeolog Aviram Ošri.
A naráží na ten, kam každým rokem míří zástupy věřících. Naopak druhý Betlém prokazatelně obydlený byl. Který je asi ten pravý?
Na Ježíška dýchají zvířátka
Verdikt: NE
Abychom si rozuměli, my dnes již samozřejmě nemůžeme s jistotou říci, kdo na Ježíška po jeho narození dýchal či nedýchal. A samozřejmě se to bude do značné míry odvíjet od toho, kde byl porozen.
Co však můžeme udělat, je vysledovat některé tradice až do chvíle jejich zrození…
Tím okamžikem je v tomto případě datum 24. prosince 1223, kdy se František z Assisi (1182–1226) rozhodne ztvárnit Ježíškovo narození ve středoitalské vesničce Greccio. Když místní vystoupají k jeskyni nad obcí, spatří jesličky, oslíka a telátko.
Od té chvíle na Ježíška musí dýchat z jedné strany oslík, a z druhé telátko, kravička nebo volek! František ještě doplní atmosféru čtením Lukášova evangelia.
Zrození Ježíše provázel astronomický úkaz
Verdikt: ASI ANO
Stavíte si doma betlém? Možná ho také máte i s připevněnou hvězdou nad chlévem s jesličkami. Co je to však za podivný úkaz? Proletěla snad tou dobou blízko Země kometa? O tom, že dobu Ježíškova zrození provází astronomický jev, asi nemusíme výrazně pochybovat. Ale jaký?
EPOCHA pátrá:
Již německý astronom Johannes Kepler (1571–1630) dne 17. prosince 1603 fascinovaně hledí na konjunkci Jupiteru a Saturnu. Usoudí, že právě tento jev mohou spatřit i tři mudrcové jdoucí do Betléma. Roku 7 př. n. l. je dokonce v trojnásobné konjunkci:
V květnu, září a prosinci. Dnešní astronomové pro změnu uvažují nad explozí supernovy, konkrétně v Galaxii v Andromedě. 23. února 4 př. n. l. zřejmě právě tento úkaz okrášlí pozemskou oblohu nad Asií.
Přišli tři králové
Verdikt: NE
Dne 6. ledna opět oslavíme svátek tří králů: Kašpara, Melichara a Baltazara. Právě oni, vedeni „betlémskou hvězdou“, přinesou Ježíškovi do Betléma tři vzácné dary: zlato, kadidlo a myrhu.
Jenže, tyto dary jsou ve skutečnosti jedinou jasnou informací, kterou o těchto vzácných a zjevně bohatých mužích máme…
Že známe jejich jména? Kdeže. Ty jim určí až mnohem později západní křesťané. Stejně tak určitě nejde o krále. V původním znění jsou to mágové – a poté mudrcové. A hlavně: Ani nevíme, kolik jich je! O počtu totiž Bible nehovoří, jasné je jen množné číslo. Prostě se předpokládá, že tři dary přinesou tři muži.
Herodes vyvraždil betlémská nemluvňata
Verdikt: MOŽNÁ
Herodes Veliký (asi 73–4 př. n. l.) je od roku 37 až do své smrti králem Judeje. V Bibli jde o jednu z nejzápornějších postav. Vždyť nechá vyvraždit z obavy o vlastní trůn chlapce do dvou let!
Kromě Bible neexistuje jiný pramen, který by o vraždění nemluvňat mluvil. To je zvláštní, vzhledem k tomu, jak skvěle je Herodes zmapovanou osobou. Betlém je navíc tou dobou malá obec – demograficky by tu nemělo být víc, jak 20 chlapců odpovídajícího věku.
Pokud se akce skutečně udála, měla mnohem menší rozsah. Anebo byla zaměněna. Herodes totiž nechá popravit své tři syny za podezření ze spiknutí!
