Je talentovaným spisovatelem, přesto si Leopold von Sacher-Masoch (1836–1905) nerad vyslouží slávu jinak – jmenuje se po něm masochismus.
„Je to dobrá dušinka, hotový andílek,“ hladí ho matka po vlasech. Leopoldek miluje příběhy o svatých. Rodiče ani nenapadne, že za touhle mánií ani zdaleka není náboženský zápal. Většina svatých totiž umírá mučednickou smrtí.
A na těch drsných obrázcích může Leopold oči nechat. Otce zase těší, jak se chlapec zajímá o jeho práci. Devítiletý hoch si neváhá překreslovat obrázky poprav, vražd a míst činů z policejní kartotéky!
V 10 letech zažije Leopold první lásku – k tetičce, hraběnce Xenobii! Ta mu dovoluje čistit jí boty. Jednou se chlapec schová do skříně. Náruživá teta vzápětí vkročí do pokoje – bok po boku cizího muže!
Domů se ale předčasně vrátí Xenobiin manžel. Rozlíceně vrazí do ložnice. Hraběnka odkudsi vytáhne bič a všechny vyžene z místnosti! Vyjevený Leopold sebou leknutím cukne a dveře šatníku se otevřou. Chlapec dostane za vyučenou.
Zjistí, jak moc se mu tahle situace líbí.
Rodina se roku 1848 stěhuje do Prahy. V Čechách Leopold exceluje. Během pár týdnů se naučí perfektně německy a začne dokonce psát čtivé povídky. Roku 1855, již ve Štýrském Hradci, kam otce přeloží, skládá doktorát.
Přednáší na univerzitě, píše básně a historické studie, a nadbíhá manželce svého nadřízeného, Anně von Kottowitzové. Manžela však neopustí, a vztah s Masochem tak vezme za své. Náhradnice na sebe nenechá dlouho čekat.
Jmenuje se Fanny Pistorová a Leopoldovi splní snad všechny zvrhlé sny spřádané od dětství pod dekou. Z Masocha si udělá regulérního otroka – a aby si to náhodou nerozmyslel, zaváže si ho smlouvou! Sacher je ale v sedmém nebi.
Do role služebníka se vžije tak dobře, že si nechá říkat Gregor.
Fanny s nadšením listuje Masochovou Venuší v kožichu. Stane se pro ni zdrojem inspirace. Když s Leopoldem, respektive Gregorem, míří na dovolenou do Itálie, koupí mu lístek do nejlevnější třetí třídy a sama má kupé v první!
Fanny má prý jej jednu nevýhodu. Intelektuálně nesahá svému sluhovi ani po kotníky. Není se co divit, že Masoch zamiluje do spisovatelky Aurory Rumelin. Roku 1873 si ji dovede k oltáři. Aurora se rozhodne posunout hranici o kus dál a pozve na návštěvu další muže a ženy.
Swingers párty obvykle končí ponižováním a bitím jejího manžela. Jejich sexuální hrátky jsou již veřejným tajemstvím. A to takovým, že se o ně zajímá i rakousko-německý psychiatr Richard von Krafft-Ebing (1840–1902)! Masocha ve svém díle Psychopathia sexualis vydaném roku 1886 představí jako protipól markýze de Sade – a termín masochismus je na světě!
Tohle veřejné zostuzení Masoch těžce nese. Psychicky se hroutí. Tohle je poslední kapka. Rok před vydáním knihy totiž umírá Alexandr, jediný potomek jeho a Aurory. Dojde na další partnerku. Hulda Meisnerová je emancipovaná dáma, která se stane poslední životní družkou Leopolda Masocha.
Teprve poté se ukáže, že mít za exmanželku spisovatelku, není žádné terno. Aurora totiž roku 1905 vydá knihu, která již nikoho nenechá na pochybách, že Masoch je nejchlípnějším mužem století! Stárnoucí literát s přibývajícími lety ukáže i odvrácenou tvář.
Stává se agresivním, Huldu někdy napadne. Leopold navíc trpí halucinacemi a někdy bezduše bloumá po domě a na nic nereaguje. 55. narozeniny skromně oslaví po dohledem bílých plášťů. 9. března 1895 vyjde v novinách Sacher-Masochův nekrolog.
Hulda manžela uklidila z očí veřejnosti. Masoch totiž žije dál – ale aby Hulda zabránila dalším drbům, raději ho nechá prohlásit za mrtvého. Opuštěný literát v léčebně umírá až o deset let později.
