Klikatá čára na obloze, záblesk, dunění hromu a někdy i pořádný liják. Takové impozantní divadlo však není jediné, co s sebou blesky přinášejí. Mohou mít nečekané účinky na lidi a zanechat po sobě věci, které byste nečekali. Ale to není všechno: někdy to dokonce vypadá, že si blesky i hvízdají!
Někdo se blesků bojí, pro jiného jsou fascinující. A když potom pořádně zahřmí, je to dokonalý zážitek. Jen tak na okraj:
věděli jste, že některé blesky nejsou doprovázeny jen hřměním, ale i slabým pískáním, které je slyšitelné pouze pomocí speciálních přístrojů? Jde o záblesky nízkofrekvenčních rádiových vln, které lidské ucho běžně nezachytí. Bouřka však také často způsobuje citlivým lidem bolesti hlavy.
Desítky kilometrů daleko
Vědci z americké University of Cincinnati zjistili, že nemusíte být ani v její bezprostřední blízkosti, abyste pocítili účinky. „Mnoho studií ukazuje, jak počasí, včetně faktorů jako je barometrický tlak a vlhkost, ovlivňuje nástup bolesti hlavy.
Naše studie však velmi jasně popisuje přímou souvislost mezi blesky a těmito obtížemi,“ vysvětlují výzkumníci.
Podle jejich poznatků se zvyšuje riziko vzniku bolesti hlavy o 31 % a o 28 % vzrůstá pravděpodobnost migrény u pacientů s chronickými bolestmi hlavy tehdy, když blesky udeří do 40 kilometrů od místa, kde se právě nacházejí.
Dokonce i dobrovolníci bez anamnézy chronické bolesti hlavy vykazovali 23% nárůst bolestí hlavy a migrén. Výzkumníci použili matematické modely pro výpočet, jestli příčinou je samotný blesk anebo zda by nárůst bolestí mohl být přičítán i jiným faktorům.
Zrod života i antihmota
Podle výsledků mají blesky svůj vlastní jedinečný vliv na bolest hlavy. A nejde podle všeho jen o jeden mechanismus. Přesný způsob však zatím není známý, avšak vědci mají základ, ze kterého mohou vycházet, a více informací jim poskytne budoucí výzkum.
Ale i když blesky mohou mnoha lidem život znepříjemnit, kdysi zřejmě byly činitelem, který přispěl k jeho vzniku na naší planetě. Ranou Zemi zasahovalo každoročně až 5 miliard blesků, z nichž značná část udeřila přímo do povrchu planety.
V důsledku toho se vytvořila obrovská ložiska fulguritu, což je geologický útvar vzniklý úderem blesku do písku, hlíny či hornin – odtud pochází i jeho český název bleskovec.
Proces uvolní dostatek fosforu a dalších látek do okolního prostředí a podpoří tak vznik a rozvoj prvních forem života. A co antihmota? Zní vám to jako ze sci-fi? Popravdě, objevuje se i na Zemi!
Podle výzkumu japonských vědců stojí za jejím vznikem – jak jinak – zase „obyčejné“ blesky.
Kreativní výboje
Pomocí citlivých přístrojů zaznamenali, že blesk po úderu vydává gama záření a téměř okamžitě vytvoří pozitrony, tedy částice antihmoty, které jsou „protějšky“ elektronů.
Blesky jsou tedy ještě záhadnější, než jsme si mysleli, a umí produkovat i exotické částice. Kromě antihmoty je to třeba kvazikrystal: pevná látka, jejíž strukturní jednotky (atomy, molekuly) jsou uspořádané, ale nikoli periodicky jako u tradičních krystalů.
Dlouho byly kvazikrystaly dokonce považovány za hypotetické. Objevují se na místech dopadů meteoritů a jaderných výbuchů a ukázalo se, že je mohou někdy produkovat i blesky. A když blesk udeří do skály, může uvnitř kamene vytvořit síť bublin.
Tyto duté koule vznikají poté, co teplo při nárazu odpaří látky jako je voda, oxid uhličitý a kyslík. Zároveň fungují jako přírodní „teploměr“, protože jejich velikost a rozložení odhalují, jak rychle se materiál po nárazu zahřál i jak dlouho zůstal horký. Také umožňují odhadnout teplotu, která při nárazu vznikla.
