Skip to content

Bitva o dobytí Austrálie: Kdo si na svoje konto připíše vítězství?

Holandská loď se ocitá na dohled jakési pevniny. Námořník ve strážním koši vysoko na stěžni pozoruje, jak se hřbety vln tříští o skaliska. Ostré špičky skal prozrazují, že tady se přistát nedá. Příboj by plachetnici navzdory její bytelné konstrukci nejspíš rozbil o kameny.

V tomhle místě australského břehu nedosáhnou.

Když Holanďané hledají nejvhodnější cestu na ostrov Jáva, dostávají se i na dohled pobřeží západní Austrálie. Odtud plují na sever. Plavba je ale dost obtížná, nejednou se přihodí, že se lodě za bouře rozbijí o skály.

Přesto jako první Evropan na břeh Terra Australis, jižního kontinentu vystoupí Holanďan Willem Janszoon (kolem 1570–1630).

Holanďan Willem Janszoon stane na půdě nového kontinentu.

Stane se tak v roce 1606. U břehů zakotví jeho loď Duyfken. „Samý písek a sucho. A s těmi naháči nás stejně žádný obchod nečeká,“ říkají si mořeplavci, když prozkoumají nehostinné pobřeží a seznámí se polonahými domorodci.

Když porovnají nabídku této země, v žádném případě nemůže konkurovat zboží z Indie nebo Persie. Moc se proto do kolonizace nehrnou. Navíc nejsou jediní, kdo se tu zastaví. Cestu kolem má i jejich portugalská konkurence.

I ta ale zřejmě dojde k názoru, že z téhle pevniny nijak nezbohatne.

Na dvoře anglického krále Jindřicha VIII. se Portugalci chlubili svými mapami.

Slibují mlčení

„O cíli svých cest nic neprozrazujte,“ klade na srdce portugalským námořníkům kapitán jejich lodi. Ti velice ochotně slíbí mlčení. Své cesty pečlivě tají, a proto je i pro jejich současníky někdy těžké zjistit, kdy jejich lodě poprvé přirazily k neznámým pevninám a kudy po moři vlastně pluli.

Nikdo proto není schopen vyloučit, že mohli v boji o australský kontinent předběhnout Holanďany. Nejspíš se vylodili na pobřeží a zavítali i do vnitrozemí.

Po španělském mořeplavci Luisovi Vaez de Torresovi je pojmenován průliv, který objevil.

Mluví portugalské mapy pravdu?

Na portugalských mapách, pocházejících ze 40. let 16. století, překvapivě nechybí zakreslený kontinent kdesi mezi Papuou-Novou Guinejí a Indonésií. Pokud mapy nelžou a je to opravdu Austrálie, její objev se tak posouvá zhruba o šedesát let zpátky.

Pro pravdivost map ostatně hraje skutečnost, že se jimi Portugalci pochlubili na dvoře anglického krále Jindřicha VIII. (1491–1547) krátce před jeho smrtí.

Terra Australis čili neznámá země na jihu, dále je zde zobrazen nekompletní Nový Zéland a Nové Holandsko. (Austrálií).

Španělé touží po zlatě

V dobývání neznámých končin ovšem v 16. století hrají prim Španělé. Myslí si, že se zlato nenachází jenom na nedávno objeveném americkém kontinentu, ale i jinde. Jedna z mnoha jejich expedicí proto v roce 1567 zamíří na Šalamounovy ostrovy nedaleko Austrálie.

Výprava ale skončí krvavým masakrem a stejně dopadnou i jejich další cesty v letech 1595 a 1605. V roce 1606 ale španělský mořeplavec Luis Vaez de Torres (1565–1607) propluje průlivem oddělujícím Novou Guineji a Austrálii.

I Španělští mořeplavci tedy mají australskou zemi doslova na dosah. První příčku v boji ale zřejmě opravdu obsazují portugalské lodě. „Portugalci mezitím postoupili z Indie na jih až na Timor a snad i k pobřeží Austrálie,“ popisuje vývoj na počátku 17.

století současný australský historik Stuart MacIntyre.

Foto: Wikimedia Commons
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články