Auguste Marie Louis Nicholas Lumiere se narodil jako první ze dvou bratří. Louis Jean jej následoval příchodem na svět o dva roky později. Kdo by tehdy řekl, jak moc tihle kluci postrčí svými vynálezy lidstvo kupředu?
K filmu, ačkoliv v té době ještě neexistoval, neměli vlastně daleko. Jejich otec totiž pracoval coby provozovatel fotografického podniku a oba synové mu odmala pomáhali.
Auguste oplýval větší výřečností nežli jeho milovaný bratr, zastával tedy funkci jakéhosi manažera prodeje. Historické encyklopedie označují za většího fyzikálního nadšence Louise Jeana, nicméně Auguste za ním příliš nezaostával.
Fotografiím rozuměl stejně dobře, jen nepřicházel s tolika inovacemi vedoucími k lepšímu zachycení skutečnosti. I tak si ovšem vydobyl za své jméno, stejně jako jeho bratr, lichotivý přídavek „vynálezce“. A to velmi úspěšný.
Roku 1892 zemřel otec a provozovna zůstala k užívání talentovaným synkům.
Těžko říci, zdali je předtím držel otec při zemi a jejich počáteční filmové nápady jim vymlouval (aby se drželi obrázků nepohyblivých), nicméně po jeho smrti se krůček za krůčkem blížili k objevu, který měl ovlivnit celý svět.
Patentovací úřad zahrnovali novými a novými postupy, až se nakonec dopracovali k filmové kameře. Na filmovém pásu vytvořili ozubené díry a promítání mohlo začít.
Nejdříve předvedli svůj vynález úzké skupince lidí – v březnu roku 1895. Veřejná projekce následovala až o několik měsíců později. Proběhla ve světoznámém pařížském Grand café. Film to na dnešní poměry nebyl moc poutavý.
Trval jen 45 sekund a zachycoval dělníky, odcházející z továrny, kterou bratři vlastnili.
Kinematograf, jak se onen nový přístroj jmenoval, toho uměl na svou dobu opravdu hodně – nejen film zaznamenal, ale i ho promítl, popřípadě rozmnožil. Bratři s ním natočili ještě mnoho snímků, například dítě, které jí, zahradníka, krasojezdce na koni atd.
Filmem v dnešním slova smyslu se však jejich dílka ještě nazývat nedala – neměla děj. Neexistoval střih, ani dnes tak nepostradatelný zvuk.
S čím Auguste Marie Louis Nicholas Lumiere určitě nepočítal byl fakt, že jej tento vynález zaspal do historie lidstva jednou provždy. Osobně filmu moc budoucnosti nedával.Začal se proto raději věnovat věcem v jeho očích důležitějším. Vývoji barevné fotografie.
S bratrem po boku slavil další úspěch. Lumiérův Autochrom se stal skutečností. Od roku 1903, kdy jej bratři patentovali, jsme mohli začít fotit barevně. I díky tomu získal tehdy Auguste s Louisem monopolní postavení na trhu.
Tím však jejich pověst vynálezců nezačala zahálet. Můžeme jim také poděkovat například za reproduktor, který se jako první také objevil v jejich slavné fabrice. 10. dubna 1954 v Lyonu opustil starší z bratrů, Auguste, svět.
Mnoho lidí na něj v anglosaských zemích vzpomínalo jako na „světlo civilizace“, neboť jeho jméno – Lumiere – překládali jako „světlo“ a samozřejmě také pro to, že lidstvo spolu se svým bratrem posunul o řádný kus dále…
