„Nic proti těm dvěma nemám, ale rozhodně by neměli představovat svatý pár,“ řekne londýnskému soudu James Anstice v roce 2004. Udělenou pokutu za poškození nevšedního betlému v londýnském muzeu voskových figurín klidně zaplatí a unikne tak vězení.
Za tu vánoční úlevu od vzteku mu to rozhodně stálo…
Vánoce bez idylických betlémů jakoby ani nebyly. Scéna z chléva, kde podle Bible přichází na svět Ježíš Kristus, je zpodobněná různými způsoby. Ty nejznámější unikáty obdivují generace. Takové máme i u nás a těší se celosvětovému uznání.
Někdy dokáže ale i takto mírumilovná scéna pobouřit veřejné mínění a vyvolat vztek. A jak to vlastně všechno začalo?
Za městem v jeskyni
I když se za autora prvního betlému považuje svatý František z Assisi (1182-1226), je to trochu jinak. Nejstarší známý betlém pochází z roku 380 a byl nalezen v raně křesťanských katakombách.
Svatý František z Assisi vytvoří o Vánocích roku 1223 historicky první živý betlém v jeskyni poblíž italského města Greccio, kterému tehdy dá dokonce požehnání papež Honorius III. (1150-1227).
Tato vánoční připomínka biblických událostí se stane nesmírně populární záležitostí a brzy se rozšíří po celé Itálii. Postupně se dostane i do dalších zemí.
Někde se součástí vánočních oslav stane také průvod, kdy lidé v kostýmech svatého Josefa a Panny Marie chodí od domu k domu a lidé je v duchu biblických událostí posílají pryč. Cíl nakonec najdou v kulisách chléva na určeném místě, obvykle u kostela.
Postupem času živé lidi a zvířata vystřídají figuríny z různých materiálů. Betlémy se přizpůsobí místním zvyklostem a postavy se stále více podobají obyčejným lidem.
Když jde Bible stranou
Hlavní aktéři, tedy malý Ježíšek a jeho rodiče zůstávají, byť i oni jsou přizpůsobeni některým regionálním trendům, například v Jižní Americe není neobvyklé vidět Pannu Marii v šátku místních žen a svatého Josefa oblečeného do ponča.
Objevují se obyčejně i postavy tří mudrců, avšak až po Vánocích. Ale ostatní účastníci události, kteří se přijdou na právě narozeného Spasitele podívat, už jsou opravdu různorodí.
Podle toho, kdo a kde betlém postaví, se vedle Svaté rodiny objevují zástupci šlechty, měšťanů, prodavači s miniaturami výrobků, nakupující hospodyně a další. Mění se nejen podle místa, ale i podle historického období.
A někdy mohou být skutečně kuriózní, takže lokální verze betlémů vyvolají úsměv i stížnosti. Stalo se to například v roce 2009 v italské Neapoli, kde se objevila postava bývalého italského premiéra a hlavního hrdiny řady skandálů Silvia Berlusconiho (*1936).
V roce 2004 v londýnském muzeu Madame Tussauds připraví opravdu netradiční betlém.
V rolích svatého Josefa a Panny Marie se objeví fotbalista David Beckham (*1975) s manželkou Victorií (*1974), australská zpěvačka a herečka Kylie Minogue (*1968) zpodobní anděla.
Do rolí tří králů jsou obsazeni někdejší britský předseda vlády Tony Blair (*1953), americký exprezident George W. Bush (*1946) a britský princ Philip (1921-2021), vévoda z Edinburghu, zatímco britský herec Hugh Grant (*1960) a jeho americký kolega Samuel L. Jackson (*1948) spolu s irským komikem Grahamem Nortonem (*1963) vystupují jako pastýři.
I když se návštěvníci baví, kritika na sebe nenechá dlouho čekat. Podle Vatikánu je betlém velmi nevkusný, jiné církevní i veřejné autority se vyjádří mnohem drsněji.
Muzeum se nakonec omluví, ale nestačí zabránit tomu, aby betlém na protest nepoškodil jeden naštvaný věřící.
V betlémě se staženými kalhotami
Betlémy se zdají být mírumilovným vánočním symbolem, ale vzbuzují kontroverze a bouří vášně. V roce 1994 se v kalifornském San José rozhodnou nahradit Jezulátko figurkou opeřeného aztéckého boha Quetzalcoatla.
Vlastně se ani není moc čemu divit, že většina lidí je tehdy proti a uspořádá ve veřejném parku vlastní živý betlém. Naproti tomu v Katalánsku se na celou věc dívají jinak a přehnanou úctou zřejmě netrpí.
Existuje tam totiž regionální tradice, kdy je do betlémů často přidávána postavička zvaná caganer. Jde o rolníka v podřepu s holou zadnicí, který se právě vyprazdňuje.
V roce 2005 vyvolají barcelonští zastupitelé veřejné pobouření tím, že objednají na veřejné prostranství betlém, kde caganer schází. Také zvířecí osazenstvo se různí.
Zatímco tradičně se u jesliček objevují osel a vůl, později se objeví i ovce, krávy, kozy, slepice, husy, vepři a dokonce i psi nebo kočky. V mnohých částech světa si místní lidé přidávají zvířata, typická pro danou oblast.
České rekordy ohromují svět
A tak zatímco se betlémy přizpůsobují místu i době, existují takové, které jsou považovány za mimořádné a obstály ve zkoušce časem. Jsou také na našem území a zmiňují se o nich i světové zdroje stejně, jako o muzeu betlémů v Třebechovicích pod Orebem.
Mezi exponáty je unikátní a nedávno zrestaurovaný Proboštův mechanický betlém (známý jako Třebechovický betlém). Byl postaven na přelomu 19. a 20. století a jeho výroba zabrala více než 40 let.
Až do Guinnessovy knihy rekordů se dostane další jedinečný český betlém a sice Krýzovy jesličky v Muzeu Jindřichohradecka v Jindřichově Hradci, uváděný jako největší mechanický betlém na světě s délkou 17 metrů.
Jejich tvůrce, jindřichohradecký punčochářský mistr Tomáš Krýza (1838-1918), na nich pracuje celkem 60 let a výsledkem jeho úsilí je betlém s téměř 1400 figurkami lidí a zvířat, z nichž se 133 pohybuje.
A velkým lákadlem pro návštěvníky je každoročně nově upečený perníkový betlém v kostele svatého Matěje v pražských Dejvicích. Ze světových betlémů je zřejmě tím nejznámějším vatikánský, umístěný na zdejším Svatopetrském náměstí před slavným vánočním stromem.
Tradici každoročního stavění betlémů ve Vatikánu zahájí papež Jan Pavel II. (1920-2005) v roce 1982.
