Když byl v roce 2009 přečten neskutečně dlouhý genetický kód kukuřice, obsahující 32 tisíc genů – tedy přes dvě miliardy písmen, vědecká obec jásala.
A podobné ovace se odehrály také před dvěma lety, když byl rozlousknut další oříšek v podobě jejího B chromozomu.
Rok 2021 se stal významným nejen pro české výzkumníky z olomoucké laboratoře Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd ČR, ale také pro obyčejnou kukuřici. Ve spolupráci s americkým a čínským týmem se totiž podařilo přečíst její B chromozom.
Postradatelné, ale ceněné
B chromozomy se vyskytují u mnoha organismů rostlin, ale také živočichů. Jejich počet v buňkách není podle vědců stálý, což znamená, že se bez nich organismy obejdou. To ale není podle výzkumného mezinárodního „tria“ to zajímavé.
Skutečnou vědeckou bombou je totiž fakt, že se neřídí Mendelovými zákony dědičnosti.
To znamená, že se nerozdělí rovnoměrně do pohlavních buněk – spermatické buňky proto následně obsahují jejich různé počty. „Jsem nesmírně rád, že se nám jako prvním na světě podařilo přečíst dědičnou informaci B chromozomu u kukuřice.
Tento výsledek je o to cennější, že je to vůbec první referenční sekvence tohoto druhu v celé rostlinné říši,“ prohlásil v roce 2021 vedoucí výzkumné skupiny olomouckého pracoviště ÚEB, Jan Bartoš.
Od rostlin k člověku
Čeští odborníci jsou přesvědčeni, že závěry jejich studie by mohly sehrát klíčovou roli v objasnění evoluce dědičné informace u rostlin. Tzv.
nondisjunkce, neboli proces chybného rozestupu chromozomů při mitóze nebo meióze (typy buněčného dělení), totiž nese zodpovědnost také za spoustu genetických poruch.
A to také u člověka.
Za všechny můžeme zmínit například Downův syndrom. Pokud by se tedy podařilo principy tohoto mechanismu vysvětlit u rostlin, mohlo by se v blízké budoucnosti jednat o klíč vedoucí k vyřešení dalších medicínsko-genetických záhad.
