Kníže Bořivoj I. si prohlíží urostlého bojovníka, který se dokáže zdatně ohánět mečem. Statečné muže na svoji ochranu potřebuje. Nevidí proto důvod, proč by se cizinec, pocházející odkudsi ze severu, nemohl přidat k jeho družině. Krátce po smrti císaře Karla Velikého (asi 747–814) se jednotná říše Franků rozpadá. Vikinští nájezdníci pronikají stále hloub Evropy. Roku 845 […]

Musel opustit vlast. Na jeho adresu putuje spousta dopisů, jejichž odesílatelem je další z jeho příznivců, bohatý nizozemsko-švédský obchodník Ludvík de Geer.  Zve ho do Švédska, kde by prý mohl Komenský reformovat školství. „Jeďte a vraťte se, až se poměry v Anglii uklidní,“ doporučují přátelé Jan Amos Komenský (1592–1670) cestu na sever. Ostatně ve Švédsku jsou protestanti […]

Štíhlé dívčí ruce zoufale mávají nad hladinou. Bloňďatá hlava se každou chvíli vynoří z vln Dunaje. Mladá dívka tu zápasí o život. Snad by se jí i podařilo udržet se nad vodou a nadechnout se nebýt jejího kata, který ji bidlem strká zpátky pod hladinu. Po chvíli už se světlovlasá hlava nevynoří a navždy zmizí ve […]

Velká hranice je připravena k zapálení. Leží na ní mrtvé tělo muže jménem Vasubandhu. Za chvíli je zachvátí plameny. Opodál postává jeho žena jménem Dattadéví. Dobře ví, že i ji nyní čeká smrt. Marně byste ale v její tváři hledali smutek nebo pohnutí. Je se svým osudem smířena. Guptové se v úrodném údolí kolem řeky Indus (na severu dnešní […]

Za otce znakové řeči lze považovat anglosaského mnicha Bedu Venerabilise (kolem r. 672–735), který sestavuje zřejmě první prstovou abecedu. O několik století později se znakováním zabývá významný františkánský filozof, teolog a světec Bonaventura (1221–1274). Zaznamenává určité znaky a jejich významy. Tehdy ale ještě ani zdaleka nejde o jazyk určený pro dorozumívání neslyšících. Hlavním účelem znakování […]

Britská královna Viktorie vběhne do pokoje své matky. Hrne se na balkon. Těší se na ohňostroj v Hyde Parku. Barevná světla létají vzduchem na její počest. „Cítím se trochu vyčerpaná,“ připustí, když po půlnoci konečně všechno utichne… Princezna Viktorie (1819–1901) je 28. června 1838 slavnostně korunována britskou královnou. Jenže obřad se neobejde bez problémů. Když ve […]

„Jídla je málo! Na někoho se vůbec nedostane!“ davem, shromážděným na moskevském Chodynském poli, se šíří panika. Lidé se tlačí směrem ke stánkům s občerstvením. Provizorní dřevěné lávky přes výmoly praskají pod vahou lidských těl. Kdo upadne, většinou už nevstane. Masa lidí se valí dál přes něj… Dne. 30. května 1896, Chodynské pole. Už od půlnoci […]

„Uděluji ti české země v léno,“ skloní se milostivě římský král Jindřich II. k českému knížeti Vladivojovi. Donedávna bezvýznamný muž se dme pýchou. Konečně není jenom něčí loutkou. Je si sám sebou jistý a svoje nově nabyté sebevědomí zapije plným pohárem vína. Bezvládí v Čechách, které v Čechách panuje po útěku přemyslovského knížete Boleslava III. Ryšavého (kolem r. 965–1037) […]

Bílá skála s puklinou a otvory se tyčí do výšky a ukrývá v sobě tajemství. Býčí skála leží uprostřed Moravského krasu mezi Adamovem a Křtinami. Už v pravěku se zde „dveře netrhly“. V jeskyni se totiž nacházejí stopy po různých kulturách od paleolitu až po novověk. Poprvé se o ní v roce 1663 zmiňuje řeholník M. A. Vigsel ze […]

Výzkumy, kdy se poprvé začalo pít víno na území dnešní Itálie, průběžně probíhají. Názor vědců na tuto otázku se přitom mění. Donedávna se předpokládalo, že se zde víno začalo lisovat zhruba v době kolem roku 1300 př. n. l. Tým amerických a italských vědců ale už v roce 2017 předložil teroii, že to ve skutečnosti bylo […]

Gotická přestavba v době vlády českého krále Vladislava Jagellonského udělá z hradu Křivoklát okázalou panovnickou rezidenci. Ačkoli panovník Vladislava Jagellonského (1456–1516) dává vystavět kapli a královský sál a vstupní bránu zdobí svým typickým dvojitým W s korunkou, příliš často tu nepobývá. Pouze v roce 1473 se sem na krátký čas uchýlí před morovou epidemií a krátké období tu stráví také v letech 1478 a 1489. Povstání rebelů Ve […]

„Přestože protektorát byl obdobím dosti krvavým a nelehkým, v Čechách a na Moravě šel život dál. Lidé žili uprostřed kultury a zabývali se například i sportem, takže probíhala sportovní utkání, konala se divadelní představení, natáčely se filmy,“ vysvětluje současný historik Petr Koura. Každý obyvatel protektorátu dostává na měsíc přesně určený počet potravinových lístků, se kterými […]