Domů     Asijská sršeň v západní Evropě: Agresorka bude do pár let u nás!
Asijská sršeň v západní Evropě: Agresorka bude do pár let u nás!
4.9.2018

V dodávkách s exotickým zbožím se občas do Evropy dostanou i černí pasažéři v podobě nepůvodních druhů zvířat včetně těch nebezpečných, jako jsou třeba sršně. V roce 2004 se do Evropy s dodávkou bonsají dostane sršeň asijská a pár let po ní ještě obávanější sršeň mandarinská.

Co se týká jedu, je sršeň asijská (Vespa velutina nigrithorax) pro člověka stejně nebezpečná jako sršeň obecná (Vespa crabro). Rozdíl je hlavně v tom, že je vůči člověku útočnější a také vytrvalejší v pronásledování.

Zatímco sršeň obecná to po pár desítkách metrech vzdá, tmavší a menší sršeň asijská vytrvá i několik set metrů. Vyznačuje se méně výraznými žlutými pruhy, než má sršeň obecná, a je také asi o centimetr menší.

Zajímavé je, že si jako jediná ze sršní buduje dvě hnízda na jednu sezonu – první je provizorní a má sloužit k vychování určitého počtu jedinců. To následně opustí a staví si druhé, větší hnízdo. Spadeno mají asijské sršně hlavně na včelí úly.

Jejich obyvatelky dokážou kompletně zlikvidovat během několika hodin. Z původního místa invaze ve Francii se šíří, podle údajů francouzských včelařů, každoročně asi o 100 km všemi směry. Česku se vyhýbají. Zatím.

reklama

Podle vědců můžeme jejich první návštěvu na našem území očekávat v rozmezí tří až pěti let. Ze začátku má jít o jednotlivé nálezy, v hojnější míře k nám mají dorazit během pěti až osmi let.

Sršeň mandarínská je největším a nejnebezpečnějším druhem sršně na planetě.
Sršeň mandarínská je největším a nejnebezpečnějším druhem sršně na planetě.

Obryně mezi sršněmi

Pár let po své asijské kolegyni se do Evropy dostává i sršeň mandarínská (Vespa mandarinia), nejnebezpečnější a největší druh sršně na světě. Měří až 5 centimetrů a její jed dokáže zabít i člověka.

Stačí jí k tomu několik žihadel, které díky vysoké koncentraci acetylcholinu v jedu navíc bolí jako čert. Smrtící látkou je mandarotoxin, který způsobuje zvyšování srdeční frekvence. Mandarínské sršně zabijí v Asii ročně několik desítek lidí. V České republice se naštěstí prozatím nevyskytují.

Jak na ně

Japonské včely se učí využít svoji početní převahu. Mandarínské sršně zabíjejí tím, že se na jednu sršeň sesype okolo 500 včel. Jelikož by jejich malá žihadla nepronikla kutikulou sršně, přicházejí s jiným způsobem, jak jí ublížit – kmitají křídly.

Kmitáním zahřívají své svaly, tím i svou teplotu těla, která se vyšplhá na 47 °C. Sršně na takovou teplotu nejsou stavěné, a tak se uvaří zaživa. Kromě působení tepla se v klubku včel děje ještě něco dalšího, co přispívá k zabití sršně.

K sršni zvenčí neproniká vzduch, zvyšuje se koncentrace oxidu uhličitého, který včely vydechují, a tak se sršeň udusí.

Sršně asijské vypadají jako „naše“ sršně obecné. Jsou ale mnohem agresivnější.
Sršně asijské vypadají jako „naše“ sršně obecné. Jsou ale mnohem agresivnější.

Pivo s cukrem

Evropské včely se sršním nejsou schopny samy bránit, a tak jim musí pomoci člověk. Protože likvidace hnízd zatím moc nepomáhá, zkoušejí drobní zemědělci jinou metodu.

Zjara lákají královny na plastové láhve obsahující černé pivo s cukrem. Proti zmíněným sršním se dají použít i biologické zbraně v podobě teoretických přirozených nepřátel.

I když tyto sršně v Evropě přirozené nepřátele nemají, jejich hnízda mohou v zimě vydrancovat někteří ptáci, jako žluny, sojky a sýkory.

Včelojed lesní (Pernis apivorus) a vlha pestrá (Merops apiaster) dokážou ulovit několik jedinců. Vzhledem k velmi početným populacím, čítajícím i 20 000 jedinců sršní, je to ovšem zanedbatelná část.

Masožravá past

Vědci zjišťují, že masožravá rostlina špirlice dokáže nalákat asijskou sršeň, což je zajímavé, protože ostatní druhy sršní ani vos v její láčce nalezeny nebyly.

Špirlice pochází ze Severní Ameriky, nikdy se s asijskou sršní nesetkala, a i přesto si vytvořila velmi selektivní léčku v podobě nektaru a feromonů.

V současné době vědci zkoumají molekuly, jež tato rostlina uvolňuje do okolí, a doufají, že by mohly posloužit jako lákadlo do pasti na asijské sršně.

Sršeň asijská už kolonizuje Francii, dostala se do Španělska a do pěti let by měla provést invazi i k nám.
Sršeň asijská už kolonizuje Francii, dostala se do Španělska a do pěti let by měla provést invazi i k nám.
Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Co skrývá tajemná půlnoční zóna?
Své ploutve o rozpětí až čtyř metrů si s oblibou vyhřívají na sluníčku. Není se co divit, že manty chilské kvůli tomu získají pověst tvorů, kteří se s oblibou drží u hladiny. Až výzkumy ale ukážou, že se tyto majetní ryby řadí k pravidelným návštěvníkům temných oblastí oceánu. Potopit se umí až do dvou kilometrů!   Panuje tu […]
Věda a technika
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
Věda a technika
Proč někdy otevřeme lednici a nevíme proč? Mozek nás umí „odpojit“
Stojíte před otevřenou lednicí, díváme se na její obsah a marně pátráte v hlavě po důvodu, pro co jste vlastně šli. Chtěli jste mléko? Něco sníst? Nebo jste jen potřebovali zkontrolovat, jestli tam náhodou nepřibylo něco zajímavého? Podobné okamžiky zažívá téměř každý. Mozek totiž není dokonalý archiv, který nepřetržitě zaznamenává každou naši myšlenku. Někdy jednoduše […]
Věda a technika
A přece se točí! Příběh zemské rotace
Proč Slunce ani hvězdy nezůstávají na jednom místě, ale cestují po obloze? Ona zvláštnost nedá spát lidem už od starověku, ovšem najdou pro to vysvětlení.: „Obloha se točí kolem Země!“ Dává to smysl. Anebo ne? Jako jeden z prvních kroutí hlavou Hérakleidés z Pontu (asi 387–312 př. n. l). „Netočí se nebesa, ale Země se […]
věda a technika
Plovoucí elektrárny: Pevnině dojde šťáva, pomoc připluje po moři
Řešení energetické krize na Kubě opět ukázalo na jedno originální technické řešení, které představují plovoucí elektrárny.  Největším provozovatelem specializované flotily plovoucích elektráren je nyní společnost Karpowership, dceřiná společnost tureckého holdingu Karadeniz Holding. Turecké plovoucí elektrárny v kubánských přístavech měly společných několik rysů. Vznikly přestavbou starších nákladních lodí a jsou palivově flexibilní. Co to znamená? Mohou […]
Gran Canaria 1936: Tajný let odstartoval občanskou válku
Počátek krvavé španělské občanské války zahájila událost jako vystřižená ze špionážních filmů. Na letišti na Kanárských ostrovech se připravoval ke startu britský dvouplošník De Havilland Dragon Rapide. Na jeho palubě je na první pohled bezstarostná skupina turistů. Nebýt tohoto letu, možná by se dějiny Španělska ubíraly jiným směrem. Proč? V roce 1936 působil budoucí španělský diktátor […]
Proč si pamatujeme trapné okamžiky celé roky?
Stačí jediná nešťastná věta pronesená před plnou místností a člověk se při vzpomínce na ni červená ještě po deseti letech. Zato co měl včera k obědu nebo kam položil klíče, to si často nedokáže vybavit už po několika hodinách. Lidská paměť totiž nefunguje jako kamera. Mnohem víc než na běžných událostech záleží na tom, jaké […]
Starý dobrý vypínač: Z jakých důvodů se světlo zapíná právě takhle?
Stačí jediný pohyb prstu a místnost se zalije světlem. Vypínač patří k nejběžnějším předmětům v domácnosti, přesto jeho podobu, umístění i způsob ovládání provází překvapivě zajímavý příběh. Když se elektřina stěhuje do domácností, nemění totiž jen způsob osvětlení. Učí člověka novému každodennímu rituálu. Ještě před nástupem elektřiny lidé rozsvěcují plynové lampy otáčením malého kohoutku. Když […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz