Tato hvězda vychází,“ mumlá si pro sebe Arab. „Zítra by mělo být slunečno,“ zadoufá tiše, že mu předpoklad vyjde. Arabové ovládají astronomii a ani v předpovědích počasí nejsou v raném středověku žádnými nováčky.
Obratně odhadují počasí z konstelací, v nichž se vůči sobě právě nachází Měsíc a hvězdy. Pozorují východy a západy 28 stálic na nebi, umístěných ve dvojicích. Jakmile jedna zapadne, další vyjde. Jiné hvězdy vycházejí každých 13 dnů.
Toto období poté Arabové vždy spojují s určitým počasím. Sluneční rok si tak rozdělí na 28 dílů po 13 dnech (dohromady 364 dní). Způsob jejích předpovědí se podobá řeckým parapegmatům.
Racionálně vysvětluje změny
Řeckými autory se ostatně Arabové hodně inspirují. Učenec Al-Kindi (801–873) přímo vychází z Aristotelových názorů. V 9. století se stává autorem dvou dopisů, které líčí předpovídání počasí založené na racionálním vysvětlování jeho změn.
Snaží se vyvarovat astrologických předpokladů, v jeho době tolik oblíbených. Ovšem i on je občas využívá, když si neví rady. Líčí vlhko, déšť a jeho vznik. Měsíc a jeho určité fáze jsou podle něj příčinou dešťů.
Jestliže Měsíc přibývá, je kvůli jeho působení s ostatními planetami větší pravděpodobnost, že bude pršet. Naopak jestliže měsíční kotouč ubývá, mohou se lidé těšit spíše na sušší počasí.
Tajemství duhy odhaleno
Na obloze se klene nádherná duha. Lidé zůstávají užasle stát. Domnívají se, že něco podobného mohou stvořit jen nadpozemské síly.
Jenže arabského astronoma Ibna Al Haythama, zvaného také Alhazen (965–1039) nebeské úkazy nezaskočí.
Už na počátku 11. století zkoumá lom světla v atmosféře a s výpočty výšky atmosféry si zvládne poradit téměř stejně jako dnešní moderní přístroje.
Tajemství barevného oblouku na nebi definitivně rozluští jeho následovník Kamal al-Din al-Fārisī (1267–1319/1320). Jak?
„Rozsáhlé vědomosti z optiky získal studiem v perských knihovnách i na základě vlastních pokusů, které prováděl se skleněnými koulemi,“ píše Krška.
Fārisī pochopí, jak se lámou sluneční paprsky na vodních kapkách a jak se vytvoří kruhový oblouk (protože k lomu dochází v celé kapce a ve všech rovinách).
