Forum Inferius, Dolní trh (jako protějšek k Hornímu, dnes Zelnému trhu), tak se ve středověku říká náměstí, které tvoří srdce Brna. Prameny se o něm poprvé zmiňují už ve 13. století.

Za trochu neobvyklý trojúhelníkovitý tvar náměstí mohou trasy dálkových obchodních cest. Bohatá šlechta si zde podél nich začíná stavět svá sídla. Pozoruhodný je i vývoj názvu prostoru. Z Dolního trhu se v 18. století stává Velké náměstí.

15. prosince 1915 získává název po císaři Františku Josefovi I. (1830–1916) a na konci prosince 1918 se poprvé setkáváme s pojmenováním náměstí Svobody. 17. března 1939 se na pouhý jeden den mění na náměstí Adolfa Hitlera. Svoboda se do jeho jména definitivně vrací 10. května 1945.

Pranýř pro hříšníky

Dominantu tvoří morový sloup, vybudovaný roku 1679. Od středověku až do 19. století se tu konají velké výroční trhy. Stojí tu chlebné a masné lavice, ve kterých své zboží nabízejí pekaři a řezníci. Nechybí ani pranýř pro hříšníky.

Zásadní změny náměstí potkávají na přelomu 19. a 20. století. Staré domy jsou srovnány se zemí a na jejich místě vyrostou novorenesanční stavby.

Přicházejí cizinci

Už ve středověku zde cizí kolonisté vytvářejí osadu kolem kostela sv. Jakuba. Přicházejí sem obyvatelé pocházející z Německa a Flander. Objevují se zde ale také francouzsky mluvící Valoni, pro které v roce 1231 uprostřed náměstí vystaví kostel sv. Mikuláše.

Ten funguje až do doby vlády císaře Josefa II. (1741–1790), kdy dojde k jeho odsvěcení a uzavření. Roku 1901 protne náměstí tramvajová trať, o dva roky později se plocha pyšní novými dlažebními kostkami.

Novodobé přestavby způsobí, že vše získává úplně nový kabát. Pouze čtyři z domů s čísly 1, 7, 8 a 17 v sobě ukrývají středověké jádro.

Zbylou starou zástavbu zničí i spojenecké nálety v letech 1944 a 1945. Náměstí Svobody má v Brně dvě nej – je nejstarší a největší.