Když archeolog Valerios Stais roku 1902 prohlížel zkorodované bronzové fragmenty z vraku lodi potopené v 1. století př. n. l., narazil na něco nečekaného: ozubené kolečko. Netušil, že právě otevřel cestu k jednomu z nejzásadnějších objevů moderní archeologie.

Antikythérský mechanismus navždy změnil naše chápání technické vyspělosti starověkých Řeků.

Geniální mozky minulosti

Během následného pátrání se podařilo objevit dalších asi 70 úlomků ozubených kol, číselníků a ručiček, ale také dřevěné a kovové destičky popsané řeckými znaky.

Jak se ukázalo, zařízení starověkých Řeků přesně předvídalo pohyby nejen pěti tehdy známých planet v průběhu roku, ale i Slunce a Měsíce, u nichž dokázalo předpovědět i jejich zatmění.

Dlouho se vědci snažili zrekonstruovat mechanismus, který ono zařízení poháněl, ale marně. Až letos se vědci z University College London nechali slyšet, že celý přístroj v podobě digitálního modelu zcela rekonstruovali, včetně potřebných výpočtů.

Kdo to byl a proč?

„Zpochybňuje to všechny naše předsudky o technologických schopnostech starých Řeků,“ žasnou vědci.

„Také se hodně diskutuje o tom, pro koho přístroj byl a kdo ho postavil. Řada lidí věří, že to byl Archimedes,“ vysvětluje spoluautor odborné studie Adam Wojcik.

Na základě virtuálního modelu nyní vědci plánují vytvořit i fyzickou podobu mechanismu v reálné velikosti.

Antikythérský mechanismus je jedním z nejdůležitějších artefaktů, které byly kdy nalezeny. Je to důkaz, že starověcí Řekové měli neuvěřitelné technologické schopnosti a že jejich mozek fungoval stejně jako ten náš.