O tom, jak jsou důležité nedělní návštěvy svatostánku a pozorné naslouchání kázání se učí v náboženství již malé děti. O tom, že to může být skutečně prospěšné se na vlastní kůži přesvědčil Američan Joseph Cullen Root.
V červenci 1882 slyší kázat reverenda o dřevorubcích, kteří tvrdou prací v lese zabezpečují své rodiny a dostává nápad, díky kterému dodnes fungují dvě velké pojišťovací společnosti v USA.
Joseph Cullen Root ( 1844 – 1913 ) zakládá 5. ledna 1883 ve městě Lyons v americkém státě Iowa organizaci s názvem Modern Woodmen of America ( MWA), která si klade za cíl finančně zabezpečit své členy a jejich rodiny.
Život (nejen) v Americe 19. století totiž rozhodně nepřipomíná procházku růžovou zahradou.
Bezpečnost práce je neznámým pojmem, medicína si neví rady se spoustou nemocí a zdravotních problémů, nejrůznější epidemie i občanská válka také vykonají zkázonosné dílo. Úmrtí živitele uvrhne mnoho rodin do naprosté bídy.
Tato situace nahrává vzniku nových tajných společností, které se objevují jako houby po dešti po celých Spojených státech. Jejich hlavním záměrem je nabízení životních pojistek.
Vstup do podobných bratrských organizací však předpokládá u zájemců o členství spořádaný způsob života a dodržování morálních zásad.
Obezřetnost je důležitá
Také zakladatel nové společnosti je při výběru členů opatrný. Na jednu stranu je jeho ideou vytvořit bratrskou dobročinnou společnost, kde nebude hrát roli náboženské vyznání.
V jednom sdružení tak mohou být Židé, Mormoni, katolíci, protestanti, agnostikové i ateisté.
Na stranu druhou, ve snaze předejít finančnímu krachu, který zničil řadu jiných podobných společností, jako například Knights of Honor po epidemii žluté zimnice, však stanovuje jistá omezující kriteria pro vstup do jeho bratrské organizace.
Jakkoliv se mohou tato restriktivní opatření jevit jako diskriminační, jde vlastně o ukázku žádoucí činnosti, která by měla provázet start každého nového projektu. Dnes ji nazýváme risk management.
A že se pragmatický přístup k věcem vyplácí, to si Joseph Cullen Root ověřil v praxi již mnohokrát. V době založení MWA je totiž dlouholetým úspěšným podnikatelem.
Vyvolení? Pouze bílí venkované v produktivním věku
Členy nové bratrské organizace se mohou stát pouze bílí muži ve věku 18 – 45 let z dvanácti „nejzdravějších“ států, kam patří Ohio, Indiana, Illinois, Michigan, Wisconsin, Minnesota, Iowa, Missouri, Jižní a Severní Dakota, Nebraska a Kansas – tedy státy, kde není příliš rozvinutý průmysl.
Kandidáti na členství však nesmějí pocházet z velkých měst. Vyloučeny jsou také profese, u kterých hrozí větší riziko usmrcení, nemoci z povolání či pracovního úrazu.
O vstup do MWA se tak nemohou ucházet například zaměstnanci železnic, továren na výrobu střelného prachu, námořníci, profesionální hráči baseballu, hasiči, výrobci anebo obchodníci s alkoholem, profesionální vojáci v době války, závodní řidiči, barmani a další podobná zaměstnání.
Lesníci, které miluje celá Amerika
Jedním z nejviditelnějších prvků organizace jsou pochodové jednotky s názvem „The Foresters“ ( přel. „Lesníci“ ). Tyto jednotky se staly celonárodně známými a velmi oblíbenými kvůli veřejným akcím, které pořádaly.
Celkem existovalo 10.000 jednotek „Lesníků“, které čítaly více než 160.000 mužů. Každý skupina přitom měla jiný styl a barvu uniformy. Účastnili se různých veřejných akcí a také pořádali ve městech napříč celými Spojenými státy proslulé Duhové přehlídky.
Jejich umění ocenil dokonce prezident USA Herbert Hoover ( 1874 – 1964 ). Poslední Duhový průvod v Chicagu zastavil provoz na více než dvě hodiny.
Woodmen of the World a poněkud morbidní benefit pro členy
Stabilita MWA je v roce 1890 ohrožena konfliktem. Jeho účastníky jsou zakladatel Joseph Cullen Root a vedoucí lékař organizace, dr. P. L. McKinnie.
Joseph Cullen Root poté opouští organizaci a 6. června téhož roku zakládá v malém hotelovém pokoji ve městě Omaha ( stát Nebraska ) téměř identickou společnost. Pojmenuje ji Woodmen of the World ( WOW ).
Jednou z novinek, kterou záhy zavádí, je poskytování nevšeního benefitu. Každý člen má nárok na svůj náhrobek. Mají podobu kamenného pařezu a na výběr je široká škála stylů i výšek. Ty jsou dodnes k vidění na hřbitovech po celých Spojených státech.
Náhrobek je ozdoben řadou symbolů WOW, jako je například sekera, klín, palice anebo také holubice s olivovou ratolestí.
Je na nich umístěn i kulatý medailon s latinským mottem společnosti Woodmen of the World „Dum Tacet Clamat“ ( přel. „I když tichý, mluví“ ) a stejně tak fráze „Here rests a Woodman of the World“ ( přel.
„Zde odpočívá Woodman of the World“ ). Prvních 10 let, tedy v letech 1890 – 1900 jsou náhrobky pro členy zdarma. Výrobní náklady se však postupně zvyšují a tak v prvních dvou dekádách 20. století si už členové musí připlatit 100 dolarů.
Ani to však není dostačující a tak je tento program ukončen v roce 1920 jako příliš nákladný.
Zájemci o členství dostali výprask a jezdili na koze
Bratrské organizace měly většinou určitý slavnostní iniciační rituál pro své členy. Mnohé přitom vycházejí ze starých zednářských obřadů. Obě organizace, MWA i WOW vykonávaly své specifické rituály. Autorem většiny z nich je sám Joseph Cullen Root.
Při některých je po kandidátech požadováno, ať vloží své ruce do roztaveného olova ( samozřejmě jeho pouhé napodobeniny, což ovšem rekrut netuší ), jiní zakoušejí výprask od stroje, speciálně zkonstruovaného pro tuto činnost anebo jsou nic netušící posazeni na židli, která se pod nimi zhroutí.
Legendou se pak stává jízda na mechanické koze, která však není provozována pouze těmito dvěma společnostmi.
Ve zlatém věku fraternalismu v USA na konci 19. a na počátku 20. století ji používá při svých rituálech celá řada dalších organizací. „Bratrské dodavatelské firmy začaly vyrábět několik verzí kozí hlavy a trupu, osazených na konstrukci s koly.
Model „Fuzzy Wonder“ nabízel jízdu tryskem, kolébání, kopání i stavění se na zadní,“ uvádí Lynne Adele a Bruce Lee Webb, autoři knihy As Above, So Below, zabývající se americkými bratrskými společnostmi v letech 1850 – 1930. Jízda na koze se podle nich v té době stává synonymem pro zasvěcení do tajného spolku.
Úspěšná cesta obou „dřevorubeckých“ organizací
Dokladem toho, že Woodmen of the World zvolili dobrou strategii, je skutečnost, že již v roce 1898 má organizace více než 88.000 členů ve všech státech USA. Vstup do 20. století je velmi úspěšný. Nová budova, patřící WOW je otevřena v roce 1912 v centru města Omaha.
Se svými devatenácti patry je ve své době nejvyšší stavbou mezi Chicagem a Pacifickým oceánem.
Členská základna se dále rozrůstá, v roce 1915 překoná jejich počet číslo 750.000. O jedenáct let později, přesně 2. dubna 1923 zní v étéru první vysílání vlastní stanice s názvem WOAW. V roce 1949 zahajuje své vysílání WOW-TV. V roce 1969 je postaveno sídlo organizace o třiceti patrech, které zůstává nejvyšší budovou v Omaze až do roku 2002.
WOW se objevila také ve filmu „About Schmidt“ ( „O Schmidtovi“).
Americký herec Jack Nicholson (*1937) se v roli zaměstnance pojišťovací společnosti, odcházejícího do důchodu, pohybuje přímo v kancelářích sídla společnosti na Farnam Street v Omaze.
Od 1. června 2015 vystupuje organizace Woodmen of the World jako WoodmenLife. Obě organizace, jak Modern Woodmen of America, tak také Woodmen of the World se vydaly každá svou cestou. Dnes jsou stabilními a uznávanými společnostmi ve Spojených státech.
Časy rituálů, padacích židlí, kostýmů a mechanických koz tak jsou, zdá se, definitivní minulostí.
