Spirit a Opportunity – Mars Exploration Rover (MER), to je název kosmické mise dvou identických sond (MER-A a MER-B), vyslaných do kosmu americkou agenturou NASA. Své názvy dostala vozítka na základě studentské soutěže v roce 2002.
Vítězným se stal návrh devítileté Sofi Collisové z Arizony.
Spirit byl vypuštěn 10. června 2003 a na Marsu úspěšně přistál 3. ledna 2004. Opportunity bylo na rudou planetu vysláno o měsíc později, tedy 7. července 2003 a v cíli svého letu přistálo 25. ledna 2004. Vozítka byla vyslána každé na opačnou stranu planety.
Jedno do oblasti kráteru Gusev, druhým místem byla planina Meridiani Planum. Zaměřila se zejména na horniny, jelikož právě jejich složení by mělo dokazovat přítomnost vody.
Sofistikované zařízení
Spirit a Opportunity byly vybaveny sofistikovanými zařízeními. Součástí obou vozítek byla panoramatická kamera PanCam pro stereoskopické snímky terénu, umístěná na otočném stěžni. Vybavení zahrnovalo i kotouče filtrů pro odhad mineralogického složení hornin.
Na stěžni se dále nacházel Mini-TES, což je miniaturní spektrometr tepelných emisí, zkoumající nerosty pomocí jejich tepelného vyzařování na výklopném rameni v přední části.
Výklopné rameno v přední části mělo Mössbauerův spektrometr pro hledání sloučenin železa ve vzorku, dále byl součástí spektrometr rentgenového a alfa záření – APXS, detailní snímky hornin zařizoval mikroskopický zobrazovač – MI a nakonec bruska – RAT pro očištění a obroušení zkoumaného materiálu.
Životnost robotického vozítka Spirit skončila v březnu 2010, kdy vyslalo poslední zprávu na Zemi, nepřežilo marsovskou zimu.
Opportunity se „drželo“ do roku 2019. „Dnes (14. 2. 2019), po více než 800 pokusech kontaktovat Opportunity, ohlašujeme konec úspěšné mise na Marsu,“ uvedl ředitel NASA Jim Bridenstine.
Vozítku se stala osudnou celoplanetární bouře, která Mars zasáhla v červnu 2018.
Curiosity
Zřejmě tou nejznámější misí na Mars byla mise Mars Science Laboratory (MSL), jinak také známá jako Curiosity, pojízdná laboratoř Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA).
Na Mars rover dosedl v roce 2012. Do NASA chodily různé návrhy na pojmenování robotického vozítka, jejich počet se pohyboval kolem 9 tisíc názvů. Porota nakonec zvolila návrh, jenž podala teprve dvanáctiletá Clara Ma z města Lenexa v Kansasu. Mars Science Laboratory je nejsložitější aparát vyrobený člověkem.
Velikostně je sonda velká jako automobil Mini Cooper. Rover Curiosity byl na Mars vyslán, aby zde splnil předem vytyčené vědecké cíle.
Jednak je jeho úkolem odhalit zjištění povahy a množství organických uhlíkových sloučenin, najít základní chemické kameny života – uhlík, vodík, dusík, kyslík, fosfor a síru, identifikovat prvky, jež se nemohou účastnit biologických procesů, dále se rover snaží o výzkum chemického, izotopového a mineralogického složení povrchu rudé planety, stanovení vývoje atmosféry Marsu během posledních 4 miliard let, zjištění současného stavu, distribuce a koloběhu vody a oxidu uhličitého, měření širokého spektra povrchového záření, včetně galaktického záření, kosmického záření, solárních protonů a neutronů a v neposlední řadě výzkum procesů, které vytvořily a upravovaly horniny na Marsu.
Vozítko narazilo v roce 2018 při svém výzkumu na planetě Mars na prastarý organický materiál, který se zachoval v dávných jezerních usazeninách starých 3 miliardy let.
Tento nález dokládá fakt, že rudá planeta byla dříve plná jezer bohatých na uhlíkaté sloučeniny, takové, které se staly na Zemi nezbytností pro udržení života. O jaký druh organických látek se jedná, dosud badatelé nemají tušení.
