Někdo ho miluje, někdo nesnáší. O období, kdy příroda po dlouhé letní party zklidňuje tempo a pomalu se chystá ke spánku, panuje řada mýtů i zajímavých příběhů.

Připomeňte si ty nejznámější.

1/ Kdy vlastně začíná?

Letos se dočkáme 22. září ve 21 hodin a 21 minut. Jiný rok může první podzimní den připadnout na 23. září, výjimečně i na 21. nebo 24.

Jednodušší je řídit se polohou Země – podzim zkrátka začíná v okamžiku, kdy se Slunce dostane do přesné linie s nebeským rovníkem (zemským rovníkem promítnutým na oblohu) a nastává rovnodennost.

Skutečně tehdy trvá den i noc stejně dlouho? Ne tak docela! I když střed Slunce je nad horizontem přesně 12 hodin, my vidíme zářivý kotouč už ve chvíli, kdy vyleze pouhý okraj. Stejně tak při západu nám zmizí horní lem Slunce až pár minut po jeho středu.

A díky ohybu paprsků spatříme světlo naší hvězdy dokonce i malou chvíli před tím, než vyleze onen první kousek! Čím déle od rovníku se nacházíme, tím je náš den během rovnodennosti delší. Jde však jen o minuty.

2/ Listy barvy nemění!

Kde se bere ta temně červená, zářivě oranžová či elegantně žlutá? Byly tu pořád, jen konečně dostaly šanci se ukázat v celé své krátce!

Na listech totiž pomalu skládá zbraně jindy nejmocnější chlorofyl. Zelené barvivo, díky němuž rostliny zachycují energii ze Slunce, už není zapotřebí – s ubývajícím množstvím světla ustává i fotosyntéza a květiny se ukládají ke spánku.

Vládu přejímají flavonoidy, karotenoidy či antokyany, které stromy rozzáří všemi barvami. Za některé odstíny mohou i cukry, hromadící se na listech s klesající teplotou.

3/ Doba padání

A proč ty nádherně zbarvené listy nakonec spadnou ze stromu? V zimě se do půdy nevsakuje tolik srážek a stromy by je nezvládly všechny zásobovat vodou. S úbytkem slunečního záření začnou tedy produkovat hormon, který podpoří růst buněk mezi listy a větvemi. List je zkrátka donucen odpadnout na zem!

Není však čeho litovat. I kdyby se na podzim stromy neobnažily, všechny listy, zmrzlé a uvadlé, by to beztak spadly během zimy.

4/ Den, kdy unesou Persefónu

V řecké mytologii podzim začíná smutně a romanticky. Bůh podsvětí Hádés se zamiluje do dcery nejvyššího boha Dia a bohyně úrody Démétry, krásné Persefóny!

Přestože Zeus slíbí Hádovi svou dceru za ženu, ona ani její matka nic netuší a Hádés Persefonu v netušenou chvíli unese!

Když utrápená Démétra dceru nenachází, ze zoufalství a šíleného hněvu se rozhodne zničit veškerou úrodu na zemi. Teprve, když se Persefóna vrátí (a podle dohody s Hádem se bude vracet každý rok), začne zase jaro.

5/ Děti štěstěny?

Také jste se narodili na podzim? Podle seriózní studie vědců z univerzity v Chicagu máte nadprůměrnou šanci, že se dožijete 100. narozenin! Ze zhruba 1500 stoletých lidí zahrnutých do průzkumu se jich minimálně třetina narodila v některém z podzimních měsíců.

A rozhodně to není náhoda! Měsíc narození určuje, jaké prostředí bude ovlivňovat vyvíjející se plod v děloze. Nebo poté křehké miminko v prvních týdnech po narození.

Podle výzkumů jsou také děti podzimu v průměru vyššího vzrůstu. Možná proto, že matka v těhotenství přes léto vstřebávala hodně vitamínu D. Výsledkem je statnější postava a pevnější kosti.

Ani tím bonusy nekončí! S datem narození od září do listopadu jste dostali do vínku i předpoklady k lepším studijním výsledkům. A tedy i vyššímu vzdělání. I když jsou prý závěry britských vědců jednoznačné, důvod zatím nikdo netuší…

6/ Libido stoupá

Podle dlouhodobých statistik Facebooku právě na podzim velké množství lidí vymění na profilu status „nezadaný“ za „ve vztahu“. Oproti tomu k nejvíce rozchodům dojde během léta.

Podle psychologů právě příchod chmurného a chladného počasí podvědomě vede lidi k tomu, aby si byli blíž. A v nejvíce depresivní zimě málokdo chce být sám.

Rovněž hladina testosteronu je jak u mužů, tak i žen, na podzim vyšší než v jiné části roku. S ním roste sebevědomí, odvaha, chuť riskovat ale i sexuální touha. Muži často vnímají ženy jako atraktivnější, něž jim připadaly v létě. A nejsou sami.

Pro řadu zvířat právě na podzim nastává období páření, u některých dochází k růstu pohlavních znaků.

7/ Nepřijdeme o vlasy?

Na podzim nepadá jen listí. Ve větším množství i naše vlasy! Potvrzují to švýcarští dermatologové, dlouhodobě sledující vlasy stovek mužů a žen.

Tělo nejspíš potřebuje dohnat proces přirozené obnovy – v létě se snažilo udržet vlasy na hlavě, aby měla ochranu proti slunci.

8/ Méně infarktů a více kil

Na jaře změnou času ztrácíme jednu hodinu a trpíme nevyspáním. Na podzim však těch 60 ztracených minut dostaneme zpět, což je pro naše zdraví hotovým balzámem!

Podle lékařského časopisu New England Journal of Medicine se Američanům například přihodí nejméně infarktů za rok právě v pondělí následujícím po víkendu, kdy se hodina přičítala.

Na druhou stranu zas s příchodem podzimu máme větší tendenci tloustnout! Pokles vitamínu D mimo jiné způsobuje, že tuk se hůře odbourává a tvoří tak „zimní“ zásoby v těle.

9/ Veverky jsou chytřejší!

Veverky mají na podzim pěkně napilno. Schovávají si oříšky a semínka na stovkách různě rozprostřených míst, aby se dostatečně zabezpečily na zimu.

Všechny ty skrýše vymyslet a ještě pak na žádnou nezapomenout ale není jen tak – veverka potřebuje, aby jí to zatraceně dobře myslelo!

A skutečně, konkrétně u veverek popelavých je dokázáno, že mají na podzim oproti zbytku roku až 15% větší hipokampus, centrum v mozku starající se o paměť či emoce.

10/ Podzimní záře

Co se stane, když se mrak nabitých slunečních částic srazí s magnetickým polem naší planety? Část jich tento ochranný štít odrazí zpět do vesmíru, část si ale schlamstne pro sebe a stáčí po spirálách směrem k magnetickým pólům země.

Když tyto částice reagují s atmosférou, vznikají úchvatné polární záře! Za jejich sledováním se vydejte ideálně okolo podzimní rovnodennosti (anebo i té jarní). Díky pozici Země vzhledem ke Slunci k nám solární vítr pronikne snáz a efekt je silnější!