„Co bude k večeři?“ ptá se 12letý Honza maminky. Uslyší obvyklou odpověď: „Hrachová polévka.“ Po návratu ze směny v továrně nemá Hana na vaření moc času.

Rychlovku od firmy Maggi, která přišla v roce 1886 na trh v podobě buď hrachového, nebo fazolového extraktu, stačí jenom zalít vařící vodou a celá rodina se může pustit do jídla.

Své porce se dožaduje i otec Václav, který už také přišel z práce. Oči má hlavně pro dceru, šestiletou Haničku. Staršímu Honzovi sotva odpoví na pozdrav. Podezírá ženu, že kluk není jeho.

Před jeho narozením se hádali a soused Lojza se kolem Hanky podezřele moc točil…

Spojení genealogie a DNA

Typický obrázek chudé dělnické rodiny z přelomu 19. a 20. století, který jenom potvrzuje studie, jež vloni proběhla na univerzitě v belgické Lovani. Spojila analýzu DNA a genealogických informací.

Posuzovala data týkající se biologického otcovství za posledních 500 let.

Muži, kteří mají společného předka z otcovy strany, by měli ve své genetické výbavě nést stejný chromozom Y. Když tomu tak není, byl otcem některého z jejich předků někdo jiný než partner ženy.

Když dítě není partnerovo

V 19. století vzrostl zejména ve městech v chudších, dělnických vrstvách obyvatel počet případů, kdy ženy počaly dítě s jiným mužem než se svým partnerem. V průměru 6 ze 100 chlapců potom vychovával někdo jiný než jejich biologický otec. Silný vliv na rozvoj tohoto jevu měla průmyslová revoluce.