Do dějin se zapíše jako muž, který na nelítostný souboj vyzve jednu z nejobávanějších chorob v lidské historii, které podlehnou stovky milionů lidí.
Před 225 lety rodák z anglického hrabství Gloucestershire provede první účinné a bezpečné očkování vakcinálním virem a započne tak boj, který lidstvo nakonec vyhraje.
Epidemie prudce nakažlivých pravých neštovic, způsobených virem z čeledi Poxviridae, pročesávají lidskou populaci již od dob starověku.
Jejich následky se dochovají například na mumifikovaném těle egyptského Ramesse V., který Egyptu vládne v polovině 12. století př. n. l. Přibližně ve stejné době se onemocnění objevuje i v Číně a Indii, později začne pronikat i do Evropy.
Jejich šíření podporují objevitelské a dobyvatelské výpravy, které je postupně přenesou do všech tehdy známých koutů světa. Tomu se v roce 1796 rozhodne učinit přítrž jeden vesnický lékař původem z anglického městečka Berkeley.
Za vším hledej krávu
Na svět přichází jako Edward Jenner (1749–1823) a v dětství onemocnění sám prodělá. Díky otci se mu dostane velmi dobrého základního vzdělání a ve 14 letech nastupuje do učení k chirurgovi Danielu Ludlowovi a o 7 let později k Johnu Hunterovi (1728–1793).
U nich získá vzácné zkušenosti potřebné k tomu, aby sám mohl započít kariéru úspěšného lékaře. Na anglickém venkově jeho pozornost upoutají dojičky krav, které jsou vůči onemocnění pravými neštovicemi podle všeho imunní.
Jak se totiž ukáže, již prodělaly mírnější neštovice kravské, kterými se nakazily při kontaktu s hnisem ve vřídcích na vemenech dobytka.
Odvážný experiment
Dá si tedy dvě a dvě dohromady, a s pevným odhodláním se pouští do práce. K ruce si vezme mladou dojičku Sarah Nelmesovou, jejíž paže hyzdí čerstvý výsev kravských neštovic.
Je sobota 14. května 1796 a Edward rázným krokem míří k domu svého zahradníka, jehož osmiletý syn James Phipps (1788–1853) je pro jeho odvážný experiment ideálním adeptem.
Do těla mu vytvořením dvou drobných ranek na rukou vpraví část obsahu několika puchýřků na ruce Sarah. A čeká.
„Sedmý den si stěžoval na nepříjemný pocit v podpažních jamkách, devátý byl zimomřivý, trpěl nechutenstvím a lehkou bolestí hlavy,“ poznamená si Edward do zápisníku.
Královské odmítnutí
Osobní vítězství může slavit s příchodem dne desátého, kdy se chlapcův stav výrazně zlepší. Po úspěšné rekonvalescenci mu podá virus pravých neštovic a příznaky onemocnění se u Jamese podle jeho předpokladu neprojeví.
Výsledky svého výzkumu zašle britské Královské společnosti, ta je ale odmítne publikovat. Edward se však nevzdává – nově objevenou metodu úspěšně vyzkouší ještě na více než 20 lidech a závěry roku 1798 zveřejní na vlastní náklady.
Dnes již všeobecně zažitý pojem „vakcína“ odvodí z latinského slova vacca neboli kráva.
Spící hrozba
Jeho metoda si získá obrovskou popularitu a brzy pronikne za hranice Británie, a to i do českých zemí, kde se na základě císařského dokumentu začíná očkovat roku 1821. Díky soustředěnému očkovacímu programu počet úmrtí na pravé neštovice rychle klesá a v květnu 1980 je obávaná nemoc Světovou zdravotnickou organizací prohlášena za zcela vymýcenou.
Ani dnes však vítězství nemusí být definitivní. Přestože vývoj a použití viru roku 1972 zakáže konvence OSN, vojenské laboratoře některých zemí ho dál skladují v nemalém množství, které by se dalo využít jako biologická zbraň.