Pod zkratkou ARIEL se nenachází pohádková postava mořské panny ani prací prostředek, nýbrž nová technologie, jejímž spuštěním odstartuje další éra výzkumu planet, obíhajících kolem jiné hvězdy, než je Slunce – tzv.

exoplanet. Realizace ambiciózního projektu byla již oficiálně potvrzena.

V laboratořích Evropské vesmírné agentury (ESA) pracují ti nejpovolanější na výrobě zcela nového kosmického teleskopu.

Podle nejoptimističtějších odhadů by k jeho spuštění mělo dojít nejdříve v roce 2028, kdy odstartuje z evropského kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně na palubě nosiče Ariane 6. ARIEL (Atmospheric Remote-sensing Infrared Exoplanet Large-survey) je specificky navržen tak, aby s ním bylo možné studovat složení atmosfér více než tisíců vzdálených exoplanet.

Zrcadlo z hliníku

Vědci jsou nyní ve fázi samotné stavby, při níž budou vyrobeny různé části, které budou dále testovány. Co je však obrovskou výzvou, je konstrukce primárního zhruba metrového zrcadla, jež bude vyrobeno z hliníku a poté potaženo stříbrem.

Zrcadlo se bude muset vypořádat mimo jiné i s teplotami nižšími než -230 stupňů Celsia. „Je to vůbec poprvé, co někdo staví tak velký teleskop z hliníku.

Volba pouze jednoho kovu je z toho důvodu, že v chladu se to všechno smršťuje dohromady, takže celá věc zůstává funkční, i když se zmenšuje,“ prohlásila národní projektová manažerka ARIELu Rachel Drummond z britského výzkumného ústavu RAL Space.

Za hranicemi sluneční soustavy

Teleskop bude vyslán na cestu dlouhou přibližně 1,5 milionu kilometrů, ocitne se ve stínu Země v druhém Lagrangeově bodu směrem od Slunce, kde zůstane po dobu 4 let.

Podle vedoucí projektu z londýnské University College profesorky Giovanny Tinettiové jsme první generací schopnou studovat planety kolem jiných hvězd.

ARIEL se chopí této jedinečné příležitosti a odhalí podstatu a historii stovek rozličných světů v naší galaxii. „ARIEL umožní planetární vědu daleko za hranicemi naší vlastní sluneční soustavy.

Přijetí mise Ariel upevňuje závazek ESA k výzkumu exoplanet a zajistí evropským astronomům přední postavení v tomto revolučním oboru nejen v nadcházejícím desetiletí, ale také po té,“ doplnil Günther Hasinger, vědecký ředitel ESA.

Podíl Čechů na mezinárodní misi

Český podíl na misi spočívá v detekci a mapování následků drtivých impaktů asteroidů a komet na povrch exoplanet. Mladé planetární systémy procházejí fází tzv. velkého bombardování, kdy na povrch již zformovaných planet stále padá „smetí“ zbylé po akreci.

Čeští odborníci jsou toho názoru, že účinky impaktů i samotné prostředí horkých kráterů zalívaných vodou hraje zřejmě určující úlohu v chemické evoluci planety a ve vzniku života tam, kde jsou k tomu vhodné podmínky a kde se život udrží.

„Půjde o Cassegrainův dalekohled vybavený mimoosým parabolickým zrcadlem o rozměrech 0,7 x 1,1 metru.

V porovnání s Hubbleovým či Webbovým teleskopem bude vypadat jako „blecha“, dostane však do výbavy sadu tří pokročilých spektrometrů pracujících v oblastech tepelného sálání, v nichž lze zaznamenat unikátní spektrální signatury – tedy jakési nezaměnitelné „otisky prstů“ řady plynů, iontů, těkavých látek a aerosolů,“ popsal jeden z hlavních českých zástupců mise RNDr. Martin Ferus, Ph.D., vedoucí Oddělení spektroskopie Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského.