Za necelé tři miliony let své existence člověk dokázal urazit slušný kus cesty. Ovládl primitivní nástroje, ochočil zvěř, svedl nespočet bitev, rozvinul technologii, dobyl vzduch a nakonec i vesmír.

Jedna otázka mu však už dlouhá staletí nedá spát – je v jeho nekonečných hlubinách sám?

Během minulých staletí si lidé po celém světě začínají pohrávat s myšlenkou existence inteligentní formy života na jiných planetách.

Již v 19. století je příběhům a spekulacím o mimozemských bytostech věnována celá řada knih, roku 1900 pak dokonce vzniká ocenění Prix Guzman, jehož součástí je suma 100 000 franků.

Ta poputuje do kapsy prvnímu člověku, který úspěšně naváže meziplanetární či mezihvězdnou komunikaci.

Pozvánka k diskuzi

Tento koncept o 71 let později podpoří závěry sovětsko-americké konference v arménském Bjurakanu, podle kterých by se lidé neměli snažit jen o zachycení příchozích signálů, ale i je sami aktivně produkovat.

Do tohoto úkolu se hned v následujících dvou letech odhodlaně pouštějí americké planetární sondy Pioneer 10 a Pioneer 11, na jejichž palubě se kromě jiného nachází i pozlacená plaketa navržená americkým astronomem a fyzikem Carlem Saganem (1934–1996).

„Inteligentní bytosti na třetí planetě mají dvě pohlaví. Jejich obrazy lze velikostně porovnat s obrazem této automatické sondy. K rádiové komunikaci nabízíme vlnovou délku 21 cm,“ stojí na ní.

Jdou na to přes šifru

Přestože první zpráva doposud zůstává bez odezvy, lidstvo neváhá a hned o 2 roky později vysílá další, která si to má z portorické observatoře Arecibo namířit směrem k asi 25 000 světelných let vzdálené hvězdokupě M13.

Její obsah dostane na starost opět Sagan, který si k ruce přizve kolegu Franka Drakea (*1930). První 4 řádky vzkazu představují dešifrovací tabulku s čísly od 1 do 10 v binární soustavě.

Následují zašifrovaná atomová čísla prvků, z nichž je složena naše DNA, znázornění Sluneční soustavy a několik dalších informací.

Češi zdraví cizince!

Počátkem září 1977 se na svou misi vydává vesmírná sonda Voyager 1 a Sagan se opět pouští do práce, tentokrát se však rozhodne pro poněkud odlišný formát meziplanetárního vzkazu – celý ho nahraje na měděnou gramofonovou desku, která má ve vesmírné prázdnotě vydržet nejméně miliardu let!

Obsahuje 115 analogových obrázků, zvukovou nahrávku pozdravů v 55 různých světových jazycích, a to včetně češtiny, moderního čínského dialektu wu či akkadštiny, kterou se hovořilo v oblasti starověké Mezopotámie.

Na ni navazují rozličné zvuky Země a 90minutový výběr hudby různých kultur.

Univerzální poselství

Ty asi vůbec nejpropracovanější rádiové zprávy naši planetu z ukrajinského vysílače RT-70 opouštějí v letech 1999 a 2003. Dostanou označení Cosmic Call 1 a Cosmic Call 2 a obsahují především matematické symboly a rovnice – tato forma, na kterou vsadí dvojice kanadských vědců Yvan Dutil (*1970) a Stéphane Dumas (1970–2006), by pro případné mimozemské posluchače měla být dobře čitelná.

V pokusech o kontaktování inteligentní mimozemské civilizace rozhodně nezahálí ani americká agentura NASA.

Bojí se o nás?

S úderem půlnoci 4. února 2008 z radiosatelitu nedaleko Madridu vysílá signál obsahující skladbu Across the Universe (Napříč vesmírem) liverpoolské kapely The Beatles.

Cílem je jasná hvězda Polárka, ke které by píseň měla dorazit přibližně v roce 2439. I přes veškerou snahu lidstvo na jakoukoli reakci na odeslané zprávy ale stále čeká marně.

„Mimozemšťanům je jasné, že kdyby se lidstvo dozvědělo o vysoce inteligentních civilizacích v kosmu, došlo by na Zemi ke kulturnímu rozpadu,“ snaží se mlčení vysvětlit francouzský neurobiolog Jean-Pierre Rospars (*1948).