Země se nekontrolovaně třese a půda praská pod nohama. Oceán se bouří, jako by měl někomu každou chvíli splatit účty. Probouzí se i sopka, která se připravuje na dílo zkázy. Přesně takhle podle badatelů dopadne země Mu. Pod kupolemi nepropustné lávy a vlnami nezkrotného oceánu.

Podle optimistů přežijí jen kolonie země Mu, jednou z ní má být legendární Atlantida. Ještě než však Mu stihne katastrofa, jedná se o světadíl vzkvétající v Tichém oceánu.

Alespoň o tom je přesvědčen francouzský fyzik Augustus Le Plongeon (1826–1908). Není jediný.

Podobnou teorii rozvine plukovník britské koloniální armády James Churchward (1851–1936), který hledání jiného světadílu zasvětí takřka celý život.

Posvátné tabulky vyjeví tajemství

Churchward založí své spekulace na dvou souborech posvátných tabulek.

„Tu jednu nesmí spatřit nikdo kromě kněze chrámu, kde jsou tabulky uchovávány,“ tvrdí badatel, ovšem zároveň dodává, že tyto Naacalské tabulky spatřil v jednom indickém chrámu a také měl možnost je studovat v Tibetu.

Druhá sada se skládá zhruba z půldruhého tisíce kamenných předmětů, jež v Mexiku posbírá americký inženýr William Niven (1850–1937).

„Vypadají jako zploštělé figurky a vyráběli je ve velkém množství Aztékové i ostatní americké národy,“ přibližuje Churchward a lakonicky se usmívá, když si prohlíží jednu z nich.

Prohlašuje, že je schopen číst jejich hrbolky a kudrlinky, ty v sobě nesou tajné poselství o zemi Mu.

„Biblický příběh o stvoření světa – román sedmi dnů a sedmi nocí – nepřišel z povodí Nilu či z údolí Eufratu, ale z tohoto potopeného kontinentu, z Mu – pravlasti člověka.

Tato tvrzení jsou ověřena přesnými záznamy, jež jsem objevil na zapomenutých posvátných tabulkách v Indii, jakož i záznamy z jiných zemí.

Vyprávějí o této zvláštní zemi s 64 miliony obyvatel, kteří před 50 000 lety vytvořili civilizaci, jež v mnoha ohledech předčí naši,“ těmito slovy začíná Churchward svoji knihu Ztracená pevnina (1926).

Krásná země

Dle autora je Mu nádherná tropická země s bujným porostem a hojnými obdělávanými poli. Bohatá řečiště se kroutí krajinou jako modré stuhy a země je osídlena nesmírně krásnými bílými lidmi. Už tehdy podle autora dochází k rozdělení společnosti do vrstev.

Bílým slouží obyvatelé se žlutou, hnědou a černou barvou pleti. Obyvatelé země mají navíc expanzivní choutky a postupně kolonizují svět. Osudným se jim stane přírodní katastrofa a po Mu nezbude ani památky.

Jak je možné, že se o existenci tak skvělé civilizace nedochovají takřka žádné důkazy a ty, které existují, dokáže číst pouze jediný člověk? Najdeme snad někdy stopy po bájných překrásných obyvatelích Mu na jejich zkolonizovaných územích?