Domů     Fukušima versus Černobyl? Která z katastrof byla horší?
Fukušima versus Černobyl? Která z katastrof byla horší?
24.4.2021

Havárie obou elektráren získaly na stupnici hodnocení jaderných tragédií nejzávažnější stupeň 7. Při obou došlo k úniku radioaktivity a mnoho lidí bylo nuceno opustit své domovy, když se okolí elektráren změnilo v mrtvou zónu.

Která nehoda otřásla světem silněji?

Výstavba Černobylské jaderné elektrárny V. I. Lenina byla zahájena v roce 1970, a to na severní Ukrajině, asi 15 km severozápadně od města Černobylu u řeky Pripjať.

V blízkosti elektrárny bylo pro její pracovníky vybudováno město Pripjať, které lákalo moderními výdobytky, jež se ve zbytku Sovětského svazu nenacházely, například supermarkety.

Do roku 1983 byly vystavěny čtyři reaktory, každý o výkonu 925 MW (první jen 740 MW).

Vlivem kombinace lidských chyb a nestability reaktoru došlo dne 26. dubna 1986 k vážné havárii na čtvrtém bloku, při které byl zničen reaktor a okolí elektrárny bylo silně zamořeno radioaktivitou.

Vybuchl o 25 let později „druhý Černobyl“?

K výbuchu jaderné elektrárny Fukušima I, jež se nachází na východním pobřeží ostrova Honšú v Japonsku, došlo dne 11. března 2011 následkem zatopení elektrárny ničivou vlnou tsunami, kterou vyvolalo mimořádně silné zemětřesení v oblasti Tóhoku.

Přívalová vlna zničila záložní zdroj elektřiny pro elektrárnu, a odpojila tak chladicí systém. Ve dvou přehřátých reaktorech pak explodoval nahromaděný vodík. K dalšímu výbuchu došlo následně ve skladu vyhořelého paliva.

Ze šesti reaktorů s celkovým výkonem 4696 MW byly čtyři zcela zničeny a do okolí unikly radioaktivní látky.

Ve Fukušimě vybuchl radioaktivní vodík. Foto: Gettyimages
Ve Fukušimě vybuchl radioaktivní vodík. Foto: Gettyimages

Jako by vybuchlo 400 „Tlouštíků“

Při výbuchu jediného reaktoru v Černobylu došlo k uvolnění 5 300 petabecquerelů (PBq) radioaktivních látek do okolí.

Šlo především o cesium 137, jod 131 a stroncium 90. Toxicita uvolněného radioaktivního mraku odpovídala 400 explozím atomové bomby Fat Man neboli Tlouštík, svržené v roce 1945 na Hirošimu.

Ačkoli ve Fukušimě došlo k porušení čtyř reaktorů, uniklo dohromady jen 520 PBq radioaktivních látek, tedy desetina toho, kolik se dostalo do ovzduší v Černobylu. Až 80 % radioaktivního odpadu navíc skončilo ve vodách Tichého oceánu.

Utajovaná katastrofa

Radioaktivní látky uvolněné z Černobylu zamořily plochu o rozloze 1 437 000 km2, což odpovídá 37 % území Evropy. Radioaktivní mrak postupoval západní částí Sovětského svazu, východní Evropou a Skandinávii na celou severní polokouli.

Výbuch Černobylu sovětští komunisté zpočátku utajovali, první důkazy o tom, že k jadernému výbuchu vůbec došlo, tak pocházely ze Švédska. I u nás zaznamenali zvýšenou radioaktivitu již 28. dubna 1986 pracovníci v jaderné elektrárně Dukovany.

Z Černobylu unikly látky, které odpovídají 37 % Evropy. Foto: Profimedia
Z Černobylu unikly látky, které odpovídají 37 % Evropy. Foto: Profimedia

Příliš pomalá evakuace

K evakuaci obyvatel z oblastí v okolí elektrárny došlo až 36 hodin po havárii. Teprve v květnu, tedy celý měsíc po katastrofě, byli přemístěni všichni, kdo žili v okruhu 30 km okolo elektrárny, jednalo se asi o 116 000 lidí.

V dalších letech pak bylo ze zamořených oblastí v Bělorusku, Rusku a na Ukrajině vysídleno dalších 230 000 lidí. V zóně blízko elektrárny žije dnes asi 600 starších lidí, kteří se do ní dobrovolně vrátili. V těsné blízkosti Černobylu se pak nachází tzv.

mrtvá zóna, kam mají přístup jen vědci, pracovníci elektrárny a speciální exkurze.

Zmatečná evakuace si vyžádala 1000 mrtvých

U Fukušimy došlo k zamoření plochy o rozloze 30 000 km2, tedy asi 8 % území Japonska. Znehodnocena byla velmi úrodná zemědělská půda v okolí elektrárny, a to hlavně cesiem 137 s poločasem rozpadu 30 let.

V den havárie bylo evakuováno obyvatelstvo v okruhu 3 km od elektrárny, následně 10 km a dne 12. března byl okruh navýšen na 20 km.

Evakuace 150 000 lidí však probíhala zmatečně, k přesunům docházelo stále znovu a znovu při vyhlašování nových pásem, což vedlo k úmrtí 1000 obyvatel v pokročilém věku v důsledku stresu a únavy.

Kvůli únavě a stresu došlo k úmrtí tisíce obyvatel. Foto: Digital Globe/Wikimedia Commons/CC BY-SA 3.0
Kvůli únavě a stresu došlo k úmrtí tisíce obyvatel. Foto: Digital Globe/Wikimedia Commons/CC BY-SA 3.0

Neschopné vedení a nevhodné vybavení

Okamžité dopady havárie v Černobylu zhoršila ještě nekompetentnost místního vedení a nedostatek náležitého vybavení.

V budově elektrárny byly pouze dva dozimetry s limitem 1000 R/h (rentgenů za hodinu), ovšem přístup k jednomu byl zablokován explozí a druhý selhal hned po zapnutí.

Měření klasickými dozimetry s limitem 3,6 R/h umožnila vedoucímu směny věřit, že reaktor zůstal nedotčen. Ve skutečnosti úroveň radioaktivity v některých místech přesahovala 20 000 R/h, přičemž smrtelná je už dávka 500 rentgenů.

V Leninově elektrárně zabíjela nemoc z ozáření

Dva pracovníci elektrárny zemřeli v den havárie, dalších 237 lidí bylo ihned hospitalizováno a u 134 z nich se rozvinul akutní radiační syndrom. Do tří měsíců zemřelo 28 z nich, dalších 14 do 10 let od katastrofy.

Šlo většinou o hasiče a záchranáře, kteří byli na místo vysláni, aby dostali pod kontrolu požár. Pracovali přitom bez jakýchkoli ochranných pomůcek.

Dalších asi 132 lidí, kteří se podíleli na odstraňování následků katastrofy, bylo ozářeno dávkou o síle 1000 mS (milisievertů), v jejímž důsledku trpěli průjmy, zvracením, krvácením a vyšším rizikem rakoviny.

Lidé umírali ještě další roky po katastrofě. Foto: Timm SuessWIkimedia Commons/CC BY-SA 2.0
Lidé umírali ještě další roky po katastrofě. Foto: Timm SuessWIkimedia Commons/CC BY-SA 2.0

Ve Fukušimě nikdo nezemřel

Oproti tomu v jaderné elektrárně Fukušima nedošlo k žádnému přímému úmrtí v důsledku radiace. Pouze dva pracovníci s netěsnícími dýchacími přístroji byli vystaveni vyšším dávkám záření, naštěstí bez jakýchkoliv dlouhodobých následků.

Jen se u nich o 3 % zvýšilo riziko vzniku rakoviny. Přibližně 1 % populace bylo vystaveno záření o síle 10 mS. U Černobylu se odhady expertů, kolik je dalších obětí, kteří zemřeli v důsledku ozáření na rakovinu či jiné nemoci, značně liší.

Zpráva OSN z roku 2005 hovořila o čtyřech tisících obětí, jiné studie odhadují až 60 000 následných obětí výbuchu.

Kontaminované mléko i potraviny

Komunistické špičky před veřejností výbuch v Černobylu tajily. Občané proto několik dní po neštěstí konzumovali kontaminované mléko a potraviny.

Vzhledem k běžné výživě, nepříliš bohaté na jod, reagovaly jejich štítné žlázy na přítomnost radioaktivního jodu velice citlivě.

Naopak v Japonsku začala vláda po neštěstí ve Fukušimě okamžitě distribuovat jodové tablety, které tělo nasytí „bezpečným“ jodem, aby nepřijímalo ten radioaktivní.

Stát rovněž obyvatelstvo varoval před konzumací mléčných výrobků i potravin ze zamořených oblastí a začal tyto potraviny ihned stahovat z oběhu.

Tehdejší vláda se snažila vše před veřejností utajit. Foto: IAEA ImagebankWikimedia Commons/CC BY-SA 2.0
Tehdejší vláda se snažila vše před veřejností utajit. Foto: IAEA ImagebankWikimedia Commons/CC BY-SA 2.0

Kdo s koho

I když jsou obě havárie co do závažnosti hodnoceny stejně, je jisté, že k v případě Fukušimy už byli zodpovědní činitelé přece jen poučenější.

Přestože i zde nastaly zmatky, došlo k lidským chybám a ani informovanost veřejnosti po katastrofě nebyla nejlepší, podařilo se zabránit výraznému úniku radioaktivity a úmrtím pracovníků na nemoc z ozáření.

Evakuace obyvatel, byť zmatečná, začala probíhat okamžitě. Stejně tak byly z oběhu okamžitě staženy kontaminované potraviny a lidem distribuovány jodové tablety.

Foto: Gettyimages, Profimedia, WIkimedia Commons, Úvodní foto: Shutterstock
Předchozí článek
Další článek
Související články
Historie
Je snad rod Kennedyů prokletý?
Kennedyové, prominentní americký klan, se vyznačují nejen významnými veřejnými a ekonomickými funkcemi, které zastávali od konce 19. století, ale také sérií tragických událostí, které postihly jejich členy. Proč je rodina Kennedyů stíhána jedním předčasným úmrtím za druhým? Tento kletbu provázející fenomén je třeba zkoumat z několika perspektiv. Nejznámějším z rodiny je bezesporu 35. prezident USA John […]
Historie
Překvapivá historie: Proč se chodilo na poutě?
Chtěli byste jít pěšky víc než tisíc kilometrů do slavného kostela? V některých dobách našich dějin bylo dlouhé putování na posvátná místa obvyklé. Proč se na ně lidé vydávali a co si od toho slibovali? V knihách, příbězích i pohádkách odedávna nacházíme zmínky o lidech, kteří v chatrném oděvu, s mošnou přes rameno a holí kamsi kráčejí. Jsou to poutníci. Přestože se v minulosti […]
Historie
Kde najdeme nejstarší město Evropy? Možná v Bulharsku…
Kolosální Athény, které by nás uhranuly již ve 3. tisíciletí před Kristem? Malebný portugalský Lisabon nebo snad krétská Chania? Hledání nejstaršího města Evropy přesunují archeologové úplně jinam – do Bulharska. A i tady má dva favority…     Kdo také louskal s baterkou pod peřinou Eduarda Štorcha (1878–1956), vzpomene si na Osadu Havranů s nádhernými […]
Historie
Bedřich Hrozný: Pokořitel chetitského písma se postaví také nacistům!
Na chodbách panuje nezvyklý ruch, do pracovny rektora doléhají ostré německé povely. Rychle vstane a pohotově dokráčí před budovu, kde zmerčí, jak nacisté nakládají nebohé studenty na korbu auta. Vzduch okamžitě zaplní dunivý profesorský hlas. Cesta k úspěchu je trnitá a pořádně klikatá. Své o tom ví také Bedřich Hrozný (1879-1952). Vědec, jenž rozluští chetitské písmo, […]
reklama
zajímavosti
Sůl nad zlato? Kde se bere jedna z nejdůležitějších surovin?
Všichni tu scénu z legendární pohádky známe. Když moudrá princezna Maruška řekne svému otci-králi, že má pro ni cenu jako sůl, rozpoutá to nevídané události, během kterých se ukáže, jak moc je tato komodita důležitá. Je tomu tak ale doopravdy? A jak to vlastně s výrobou soli vypadalo dřív a jak je to dnes? Sůl je tady […]
Protržení přehrady Bílá Desná: Mocný živel proměnil okolí v sutiny
Největší přehradní katastrofa v českých dějinách se odehrála před 107 lety a vyžádala si 65 lidských životů. Ani ne rok po kolaudaci přehrady na řece Bílá Desná v Jizerských horách došlo k jejímu protržení a voda, která se z ní vyvalila do údolí, za sebou zanechala zničené domy a mrtvé. Co se tehdy v okolí […]
Proč je tak těžké zlechtat sám sebe?
Když se někdo dotkne naší kůže, dotkne se zároveň našeho mozku. Oba dva orgány jsou v neustálém dialogu. Mozek, který veškeré informace poskytované kůží přijímá a zpracovává, nevnímá jenom to, co cítí, ale také, jaké by to mělo být. Důvěrný dotek od milence proto vyhodnotí jinak než stejný kontakt od cizího člověka v městské hromadné […]
Tanzanit: Nejkrásnější modrý kámen
Většina drahých kamenů má za sebou stovky či tisíce let, po které je lidé obdivují. Může být proto překvapením, že od objevu jednoho z nejvzácnějších drahokamů uplynulo teprve 57 let. Na světě přitom existuje jen jediný jeho zdroj a očekává se, že bude vyčerpán během následujících 20 až 30 let. Jak název tohoto kamene napovídá, […]
reklama
lifestyle
Elvis Presley: Legendární Král Rock’n’Rollu
Život krále rock’n’rollu, Elvise Presleyho, byl plný vzestupů a pádů, které ho katapultovaly na vrchol slávy, ale také ho stály život. Jeho nekonečná vášeň pro hudbu a osobitý styl se staly ikonickými pro celou éru. Od chudých začátků v Mississippi po oslnivé vystoupení ve slavném pořadu Comeback 1968, Elvis zanechal nezaměnitelnou stopu ve světě hudby. […]
Amy Winehouse: Z hvězdy se stává mrtvá členka Klubu 27
Amy Winehouse, britská pěvecká ikona s uhrančivým hlasem a tragickým osudem. Její životní cesta, poznamenaná závislostmi a bouřlivým manželstvím, ji ve věku 27 let navždy zařadila do nechvalně proslulého Klubu 27. Klub 27 patří k nejexkluzivnějším spolkům světa. Aby se do něj jeho členové, kterých už je přes 80, dostali, musí učinit jen dvě věci […]
Problém jménem akné: Pomůže klid i lepší skladba jídelníčku
Acne vulgaris (česky trudovitost, případně trudovina), běžně nazývané akné, je jedno z nejčastějších chronických onemocnění kůže a vůbec nejčastější kožní onemocnění v pubertě. Nejméně jednou v životě akné postihne 85 až téměř celých 100 procent lidí. Akné je nejběžnější během puberty; obtěžuje více než 85 procent mladistvých a často bohužel přetrvává až do dospělosti. Příčinou […]
Všechno musí dolů: Striptýz jako rituál, neřest i umění
Lascivní, pružné pohyby těla. Svůdný pohled, mnohoslibný úsměv. Napětí v sále by se dalo krájet, obecenstvo nedočkavě čeká na to, až půvabná tanečnice odloží všechny své svršky. Všechno trvá nekonečně dlouho! Když nakonec dopadne na zem i poslední kousek látky, mezi diváky vypukne bouře nadšení. Tak jako mezi zápasem okresního přeboru a utkáním špičkových týmů […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Kde leží hrob abatyše Mlady?
historyplus.cz
Kde leží hrob abatyše Mlady?
Archeologové důkladně prozkoumávají ostatky, vyzvednuté z hrobu č. 110 na pohřebišti svatojiřského kláštera na Pražském hradě. Dlouhá léta se vědci domnívali, že patří abatyši Anežce Přemyslovně, nevlastní sestře Přemysla Otakara I., která zemřela roku 1228. Teď se ale zdá být všechno jinak… Datování kosterních ostatků, odhalených v hrobě č. 110, určuje, že jejich majitel či
Záhada mých skvrn na rukou
skutecnepribehy.cz
Záhada mých skvrn na rukou
Od dětství jsem trpěla záhadnou nemocí. Nikdo mi nedokázal pomoci. Až minulý život ukázal příčinu. Prvně se mi to stalo jako miminku a s naprostou pravidelností se ten nevysvětlitelný „problém“ opakoval každý rok – vždy ve stejném období. Tu záhadnou nemoc nedokázal nikdo nikdy rozluštit, až do mých třiatřiceti let. Do roka a do dne V čem spočívala ta
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
nejsemsama.cz
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
Tehdy jsem byla sama ještě dítě! Pozdě jsem litovala, že jsem své miminko dala k adopci, ale neměla jsem na výběr. Po letech si mě však našlo! Je to tak dávno, a přesto se na to nedá zapomenout! Stále to strašně bolí. Bylo mi šestnáct, když jsem se zamilovala do vojáka, který sloužil v našem městě. Myslela jsem
Asijské nudle s vepřovým masem
tisicereceptu.cz
Asijské nudle s vepřovým masem
Co nesmí chybět v žádném asijském pokrmu? Především chilli, které dodá pokrmu ten správný říz, čerstvé bylinky, křupavá zelenina a sezamová semínka. Suroviny 200 g vepřových nudliček (například
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
epochanacestach.cz
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
Zámek Kynžvart je vystavěn v kombinaci klasicismu a empíru a od roku 1828 v něm sídlilo muzeum, jedno z nejstarších v Čechách. Býval letním sídlem hraběte a diplomata poloviny 19. století Klemense Metternicha, a proto se v něm také odehrálo mnoho významných setkání evropských politiků. Navštívil ho ale například také básník Johann Wolfgang Goethe. Poté, co byl zestátněný zámek v roce
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
epochalnisvet.cz
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla
Milionářské sny o medu
iluxus.cz
Milionářské sny o medu
Milionáři často dostanou, co chtějí, a Sir Jim Ratcliffe, spolumajitel Manchester United, je toho dokonalým příkladem. Po osmnáctiměsíčním boji o plánování vyhrál spor se sousedem ohledně úlů a teniso
Vranová Lhota a Vraní Hora: Skutečně jsou tato bývalá sídla útočištěm duchů?
enigmaplus.cz
Vranová Lhota a Vraní Hora: Skutečně jsou tato bývalá sídla útočištěm duchů?
Obec Vranová Lhota leží v údolí říčky Třebůvky v okrese Svitavy. V obci stojí tvrz, o níž první písemná zmínka pochází z roku 1406. Jedná se o původní středověkou stavbu s gotickou a renesanční přesta
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
panidomu.cz
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
… králem všech květin je špenát, zpíval kdysi slavný zpěvák. Špenát je ale vskutku populární listová zelenina, která se používá téměř ve všech světových kuchyních. Z dětství si jej určitě pamatujete jako poměrně neoblíbenou přílohu k masu a naopak milované jídlo Pepka námořníka, kterému plechovka špenátu vždycky spolehlivě pomohla dodat mimořádné síly. Vědci docela nedávno
U viru ptačí chřipky byly zjištěny nové mutace
21stoleti.cz
U viru ptačí chřipky byly zjištěny nové mutace
Podle nové, dosud nerecenzované studie získal virus ptačí chřipky, který momentálně šíří mléčnými farmami ve Spojených státech, desítky nových mutací. A to včetně těch, které jej mohou učinit schopněj
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Je zamilovaný do Kohoutové?
nasehvezdy.cz
Je zamilovaný do Kohoutové?
Někdy se stává, že se do sebe během natáčení zamilují dva herečtí kolegové. Možná je to i případ Bereniky Kohoutové (33) a Filipa Blažka (50), kteří hrají zamilovanou dvojici v seriálu Jedna rodina.