Také vás fascinují rostoucí bytové domy, které se množí rychlostí blesku? Kdyby toto viděli předci, nestačili by valit oči. Na obdobných stavbách se nadřou desítky let. A víte, že se už stavení ve středověku mohou chlubit podlahovým vytápěním?

Opevněná, svébytná, středověká stavba, kterou obývají králové, královny, jiní šlechtici, měšťané jen výjimečně. První základní kameny, přesněji tedy prkna, protože zcela první hrady jsou ze dřeva, se začínají v našich zemích mohutně pokládat ve 12. století.

Z roku 1121 pochází i nejstarší dochovaný kamenný hrad u nás, Přimda v okrese Tachov. Stojí na stejnojmenném kopci. Nezbytná strategie.

Můj dům, můj hrad

Vždy, když si nějaký pán určí, že si nechá vystavět nedobytnou pevnost, ukáže na nejvyšší kopec v okolí. Má pro to hned několik důvodů. Jednak bude z tohoto místa vidět na blížící se nepřátele, pro které bude výšlap k hradu náročnější. A samotného pána vracejícího se z výletu bude už z dálky vítat domov.

Až do vyčerpání

Už ve středověku si ale nemůžete rozestavět hrad, kde chcete. Musíte mít povolení od samotného pána území a je jasné, že si nemůžete dovolit opulentnější příbytek, než má on sám. Že se začíná dít něco velkého, poznají lidé už z dálky.

Na daný kopec v době stavby míří stovky zedníků, tesařů, kameníků a jiných dělníků, kteří mnohdy pracují až do úplného vyčerpání. Začíná se kopáním příkopu, který bude chránit celé obydlí.

Kameny pro hrady i domky

Odtud se často využijí kameny, z nichž se následně bude stavět hrad nebo se dovezou z míst, kde se hromadně těží. Už tehdy poutají velkou pozornost nenechavců.

Když se dnes projdete po místech, kde stojí středověké hrady a původní domy, překvapilo by vás, že tyto stavby jsou ze stejného kamene. Místní si ve středověku totiž občas nějaké kameny ukradnou pro vlastní domov.

Vymakaná pevnost

Už ve středověku by se uživili zprostředkovatelé hypoték. Hrady si tehdy mohou skutečně dovolit ti nejmajetnější. Za nedobytný domov zaplatí klidně 1 000 000 grošů.

Pro vaši představu, lépe placený dělník, který se na stavbě strhá, dostane za měsíc asi 100 grošů, tak by musel pracovat asi 830 let, aby si na hrad vydělal. Panovník si za ty peníze dopřeje ale luxus, který bychom na hradě dnes ani nečekali.

Tato stavení známe spíš jako chladné příbytky, panovníci si ale umí i ve středověku zatopit.

Tři staletí hradů

Základem jsou nejen krby nebo kamna, ale i efektivní vytápění podlahová vytápění. Teplo vyluzují rovněž různé louče a svícny, které lemují chodby. Nevýhodou hradů jsou poměrně malá okna, která se dělají kvůli bezpečnosti.

Éra hradů končí v 15. století, kdy jsou metody stavění na takové úrovni, až se začínají stavět monumentální zámky. I tak ale za tři staletí lidé stihnou u nás vybudovat kolem 700 hradů.