Domů     Staly se středověké Čechy centrem pašování?
Staly se středověké Čechy centrem pašování?

Zarostlý muž ve špinavém oblečení a s jakýmsi pytlem přes záda zmizí v hustém porostu u cesty nedaleko dnešního východočeského města Litomyšle. Čeká v lese, až se setmí. Teprve potom vyleze a opatrně se plíží nedaleko zemské brány. Než opět zajde do lesa, trochu ustrašeně se ohlédne za obrysem budovy celnice.

„Tentokrát mě s lupem naštěstí nikdo nepřistihl,“mne si spokojeně ruce a míří dál na západ, kde chce kožešiny ukryté v pytli výhodně prodat.

„Nejlepší bude zamířit až do té osady na řece (už v 10. století existuje obchodnická osada v oblasti dnešní pražské Malé Strany – pozn. red.), tam dostanu nejvyšší cenu,“ míní pašerák. Znamená to ale, že nyní má před sebou ještě dlouhou cestu.

Během ní bude muset podobným způsobem, tedy pašeráckou oklikou, obejít ještě několik takzvaných zemských bran, které leží na okrajích lesů a slouží jako hraniční přechody na středověkých obchodních stezkách.

Brány střeží hrady a v nedalekých knížecích celnicích se vybírají poplatky za vstup do země.

reklama

„Jelikož ne každý byl ochoten platit, vznikaly proto další boční stezky, po kterých se pohybovali nejen pašeráci, ale i vojska,“ píše historik Pavel Choc (1908–1981) o středověkém pašování na našem území.

Pravděpodobné trasy Trstenické stezky. FOTO: Myšišinka/Creative Commons/CC BY-SA 4.0
Pravděpodobné trasy Trstenické stezky. FOTO: Myšišinka/Creative Commons/CC BY-SA 4.0

Prodávají s trojnásobným ziskem

Středověcí cestovatelé a obchodníci se na našem území potýkají s nejrůznějšími potížemi. Aby nezabloudili nebo nebyli oloupeni, berou si větší obchodní karavany s sebou průvodce znalého místních poměrů a terénu.

Cestování také není příliš pohodlné a nedá se jet příliš velkou rychlostí, protože stezka je většinou jenom úzkým průsekem v hustém lese. V kopcovité krajině urazí lidé 15–20 kilometrů za den, v nížinách asi 30 kilometrů. Zhruba každý třetí den odpočívají.

Na vlhká místa nebo bažiny se na zem nakladou takzvané hatě, otýpky, které zpevňují terén. Kupci v raném středověku cestují po našem území hlavně se soumary, teprve později si pořizují vozy. Převážejí hlavně sůl, ale také kožešiny, nebo otroky.

Například v 10.–12. století se dal na tržišti v Praze na Malé Straně koupit otrok za 300 denárů, přitom za jeden denár si v 10. století mohl člověk pořídit tolik pšenice, že mu vydržela na celý měsíc.

Na západ od našeho území, například ve Španělsku bylo možné otroka prodat kupcům i za trojnásobek pořizovací ceny.

Čechy i Morava byly doslova protkány nejrůznějšími zemskými stezkami. FOTO: Myšišinka/Creative Commons/CC BY-SA 4.0
Čechy i Morava byly doslova protkány nejrůznějšími zemskými stezkami. FOTO: Myšišinka/Creative Commons/CC BY-SA 4.0

Peníze míří do klášterní pokladnice

Mezi důležité obchodní stezky na našem území patří už v 10. století Trstenická stezka, pojmenovaná podle říčky Trstenice ve východních Čechách (dnešní Loučná) a spojující Čechy s Moravou a východ Evropy se západem.„Když hrad, tedy také důležitá cesta, střežená hradem … cesta pralesem a u jejího východu, zemská brána na zemské stezce,“ zmiňuje se kronikář Kosmas (asi 1045–1125) o stezce už v souvislosti s událostmi v roce 981. Podle něj tehdy tvoří východní hranici panství rodu Slavníkovců hrad s názvem Litomyšl ležící na Trstenické stezce.

Kosmova slova potvrzuje i kronika obce Nová Sídla na Pardubicku. V roce 993 uvádí, že slavníkovský biskup Vojtěch (kolem 957–997) daroval nově založenému břevnovskému klášteru v Praze výtěžky ze cla na Trstenici.

Odborníci sice dnes vedou spory, kudy přesně stezka vedla, a jaké měla odbočky, shodují se ale, že procházela Českým Brodem, Kolínem, měla odbočku na Kutnou Horu, dále na Hradec, Pardubice a Litomyšl.

Platilo se na ní hlavně za přepravu soli a z cel se do klášterních pokladnic sypaly peníze.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Záhady a tajemství
Ztracená ponorka: Na hlídce je už 86 let
„Still on patrol“ – Stále na hlídce. Tento status patří v námořní terminologii bojovému plavidlu, které se ztratilo, avšak jeho vrak stále nebyl objeven. Vztahuje se i na nizozemskou ponorku HNLMS O 13, která se nevrátila z hlídkové plavby v roce 1940. Co o této poslední misi víme? Podaří se někdy vrak ponorky objevit? V kalendáři je červen […]
Záhady a tajemství
Některá místa se nám zdají povědomá, přestože jsme tam nikdy nebyli. Záhada déjà vu
Vstoupíte do cizího domu, rozhlédnete se po místnosti a najednou vás polije zvláštní pocit: přesně tohle už jste přece někdy zažili! Víte, kde stojí stůl, tušíte, co přijde za okamžik, a přesto si nedokážete vybavit jedinou skutečnou vzpomínku. Jako by vám někdo na okamžik pustil reprízu života, který jste nikdy nežili. Jde o tajemné poselství […]
Záhady a tajemství
Karyn Kupcinetová: Věděla víc, než měla?
Hollywood je místo s nejvyšší koncentrací celebrit a skandálů. Nevyhýbají se mu ovšem ani záhadná úmrtí a nikdy neobjasněné vraždy. Jako příběh mladé herečky, která zemřela dřív než se stihla proslavit. Dvaadvacetiletá Karyn Kupcinetová (1941-1963) je na počátku slibné kariéry. Za sebou má téměř dvě desítky seriálů a malých filmových rolí. Zemře však dřív než […]
Záhady a tajemství
Člověk slabě svítí. Jenže vlastní světlo nikdy neuvidíme
Když večer zhasneme, naše tělo podle všeho úplně nezmizí ze světa světla. Člověk totiž skutečně vysílá fotony. Ne takové množství, aby se podle něj dala najít cesta do kuchyně, natož aby se rozzářila ložnice. Jde o tak slabé světlo, že lidské oko nemá šanci ho zachytit. Přesto ho dokážou odhalit citlivé vědecké přístroje. Každý z […]
historie
Plastové lžičky jako z filmu Pelíšky: Materiál, který dobývá svět, ale v horké kávě má namále
Najdeme je prakticky všude. Plastové lžičky.  V kuchyni, koupelně, autě, nemocnici i v moři. Umělá hmota se stává jedním z největších vynálezů moderní civilizace, ale také její pořádnou ekologickou noční můrou. Jejich historie přitom začíná v době, kdy ještě nikdo netuší, že jednou bude plastová lžička symbolem české filmové nostalgie a že některé umělohmotné výrobky […]
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich […]
Slavné pochoutky, které vznikly náhodou I.
Když se zakousnete do sušenky s čokoládou anebo chroupete nachos, nejspíš vás ani nenapadne přemýšlet nad tím, kde a proč vlastně vznikly. U mnoha známých pokrmů zafungovalo umění improvizace, u jiných zapracoval čas a u dalších třeba jen vnější vlivy… U mnohých jídel platí, že za jejich skvělou chutí a všeobecnou oblíbeností stojí zručný kuchař, […]
Když před soudem stojí mrtvý papež! Doslova
Svět je v devátém století rozhárané místo. Na troskách antické říše vrůstají nová království. Jenže i ta se rozpadají a o zbytky se perou nové státní útvary. Spory mezi Západořímskou a Východořímskou říší otřásají i Římem a papežům jde najednou víc o politiku než o víru. Šikovným politikem je i Formosus (asi 816–896). Straní vládcům z východní […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz