Gotická přestavba v době vlády českého krále Vladislava Jagellonského udělá z hradu Křivoklát okázalou panovnickou rezidenci.

Ačkoli panovník Vladislava Jagellonského (1456–1516) dává vystavět kapli a královský sál a vstupní bránu zdobí svým typickým dvojitým W s korunkou, příliš často tu nepobývá.

Pouze v roce 1473 se sem na krátký čas uchýlí před morovou epidemií a krátké období tu stráví také v letech 1478 a 1489.

Povstání rebelů

Ve dnech 13. července až 5. srpna 1496 povstanou havíři, pracující v kutnohorských stříbrných dolech. Hájí své sociální požadavky, jenže kutnohorské panstvo s jejich rebélií krátce a rychle zatočí.

Když dva umírají, třetí se směje

Deset vzpurných havířů pak odvedou biřici na popraviště v Poděbradech a na tři z nich, Ondřeje Němce, Holého Želmůva a Víta Krchnavého se pro změnu chystá kat na Křivoklátě. Mají zde být tajně popraveni. První dva přijdou o život, ovšem třetí z nich, Vít Krchnavý, nechce dát svůj krk tak lacino.

Po katovi hodí kámen

Těsně před popravou se mu daří odstranit pouta, bere do ruky kámen a mrskne jím po katovi. Využívá chvilky, kdy se všichni soustředí na kata, a prchá. Krátce po popravě se zjistí, že třináct rebelů bylo obviněno neprávem.

Okrádají krále

Pravým důvodem vzpoury měla být snaha upozornit na to, že důlní úředníci a především královský hofmistr Michal z Vřesovišť svými nekalými praktikami okrádají krále.

Jakmile se to Vladislav Jagellonský dozví, přikazuje potrestat skutečné viníky, ovšem na tom, že zemřelo dvanáct nevinných, už nic nezmění.